Lesní kros uzavřel výsledky soutěže MLOK Obojživelník 2024
Lesní kros v lese za zimním stadionem se běžel ve čtvrtek 7.11.2024 před setměním. Trať měřila 2 km, převýšení asi 70 metrů, fáborkovaná, tratě vedly orienťáckými terény: cesty, silnice, podrost, hustníky, paseky, větve, klády, srázy dolů i nahoru. Na trase mohl každý běžec najít 4 kontroly. Ne každému se to povedlo! Běželo 23 mloků.
Tím byla uzavřena soutěž obojživelník. Všech 5 závodů odběhlo 9 mloků – to jsou borci a ukázali, že umí všechny disciplíny.
Titulem MLOK OBOJŽIVELNÍK 2024 se mohou pyšnit tito závodníci:
- D10 Františka Mlok Obojživelnice Cinková
- D12 Marie Mlok Obojživelnice Benešová
- D14 Lada Mlok Obojživelnice Prinzová
- D16-99 Hana Mlok Obojživelnice Kožíšková
- H10 Dominik Mlok Obojživelník Šimůnek
- H12 Tomáš Mlok Obojživelník Podzimek
- H14 Jan Mlok Obojživelník Beneš
- H16-99 Mikuláš Mlok Obojživelník Prinz
Blahopřeji! A děkuji vítězům i všem dalším účastníkům za aktivní účast.
Konečné výsledky soutěže. Slavnostní vyhlášení proběhne asi na Mikulášské. Když napadne sníh, tak příští rok do soutěže přidáme i LOBy.
Trať poskytovala naprosto vše, co nabízí kterákoli trať OB. Asfalt, lesní cestu, uzoučkou pěšinku, hustník, vysoký, neprostupný ostružinový podrost, bažinu, přeskok potoka, strmý výlez i střemhlavý seběh.
Rozhodl jsem se, že udělám vše pro to, abych nebyl poslední. Běžecky to nebylo možné. Závodit s borci mladšími téměř o 70 let moc nejde. Tak nesmím být disk, neboť to se určitě někomu podaří.
Mladíci a mladice startující za mnou mě v divokém tempu předbíhali v nejrůznějších situacích. Například přeskakovali hustníček, který jsem já obíhal. Měl jsem dokonce pocit, že Tomáš na uzoučké pěšince do kopce, lemované roštím, přeskočil i moji shrbenou stařeckou postavičku. Nevím, jak by se jinak v tom místě přede mne dostal. Věřil jsem, že v tom tempu určitě někdo některou kontrolní krabičku vynechá. Ve strmém seběhu, který jsem dlouhé vteřiny scupitával cik cak maličkými krůčky a třikrát uklouzl a padl naštěstí vzad, mne třemi kroky předběhl tím nejhorším místem Miky a zmizel v dáli. Následující strmý výlez roklí jsem zkušeně oběhl, ale pro jistotu jsem shora dolů nahlédl. A taky jo. Na dně se skvěl stojánek s kontrolní krabičkou. Tak zas dolů, orazit a znovu. Když jsem „dobíhal“ do cíle, tak mne převlečení a nasvačení soupeři vesele přivítali a pořadatelé s ulehčením ihned vyrazili zrušit trať. Myslím, že nějaký ten disk snad za mnou zůstal.
Tak v neděli po pětačtyřicáté na Velkou Kunratickou. (Jsem zvědav, kdy budu hlásit větší počet účastí, než je počet uskutečněných ročníků).
Honza F