Ohlédnutí za hezkými výkony na MČR štafet a družstev

MČR štafet a družstev se konalo před týdnem. Pořadatelé z OK99 Hradec Králové předvedli to nejlepší, co dokážou a nejen, že připravili mapově zajímavé tratě, ale zvládli i organizaci pro 1600 závodníků. Navíc jim vyšlo dokonalé počasí.

Krátký pohled do výsledků našich borců byl zhodnocen již v předchozích článcích. Chtěl bych se však na naše výkony podívat trochu jiným pohledem – některé skvělé výkony MLOKů možná v té záplavě čísel zapadly.

Žactvo

Prostor závodu obsahoval mírně zvlněný, ale mapově celkem náročný terén s mnoha hustníky, výraznými skalkami, nepřehlednými kamennými poli. Dostat se v takovém závodě pod 10 min/km bývá pro veterána známkou dobrého výkonu. Například veterán Petr běžel v neděli velmi dobrý závod v tempu 9 min/km, Luděk byl spokojen v sobotu s 9 min/km, Marek v sobotu dokonce zaletěl pod 8 min/km).

A jak jsi vedla v tomto ohledu naše mládež?

Natálka D14 v sobotu 11 min/km a v neděli 10 min/km, Honzík H12 (11 a 8,5 min/km), Anička v D12 (13 a 9 min/km), Tomas H14 (9,5 a 9,5 min/km). Na jejich věk jsou to velmi slušné výkony. Kdo nevěří, ať si to zkusí.

Zvláštní uznání jako prvnímu vyslovuji Ondrovi Hermanovi.

Tento nenápadný závodník si zaslouží naši pozornost a stal se právem oporou a finišmanem prvního družstva ZČO. Sice to první den hloupě diskli (ne vinou Ondry, ale tým je tým), ale 10. místo v družstvech (7. místo v redukovaném pořadí mezi oblastmi) je velmi hezké. Ondra trať H14 proběhl v sobotu (délka 4,3 km) za 30:20 (7 min/km) a v neděli (5,0 km) za 34:38 (7 min/km).

Dorostenci, dejte si na tohoto chlapíka pozor! Od příštího roku bude běhat s vámi v H16.

Dorost

Naši dorostenci mají smůlu, že v našem malém oddíle nemáme dostatek závodníků, abychom složili tříčlennou štafetu, natož sedmičlenné družstvo. Mají však možnost hostovat. Toho letos využili Maruška a Sam. Oba navíc ve velmi dobrých týmech.

Maruška hostuje v USK Praha. O síle tohoto klubu svědčí nejen to, že v týmu mají dorosteneckého mistra Evropy a řadu medailí z MČR, ale i to, že dokázali v dorostu postavit tři sedmičlenná družstva. O kvalitě Marušky zase svědčí to, že byla díky svým letním a podzimním výkonům vybrána v této konkurenci do 1. štafety a 1. družstva. Ve štafetách se holkám nedařilo, skončily zklamané na 18. místě. V nedělních družstvech (na startu bylo celkem 41 družstev) však USK Praha platili za jednoho z favoritů na vítězství nebo medaili.

Maruška běžela v neděli 2. úsek, přebírala na 10. místě (jejich závodník prvního úseku na diváckém úseku ztratil jednu nezavázanou botu!), tlak konkurence ustála a soustředěným výkonem doběhla na 9. místě. Pro porovnání dodávám, že trať délky 4,5 km zaběhla za 33:51, což je 7,5 min/km (7. čas na úseku). Po čtvrtém úseku už USK byli na 2. místě se ztrátou 15 vteřin a i přes chybu na 5. úseku se držely v bojích o titul. O naděje na vítězství i medaili však definitivně přišli na 6. úseku, kde si závodnice vzala špatnou mapu a vracela se pro správnou od první kontroly, kde na to přišla. Ještě, že si toho všimla, protože celkové 4. místo v dorostu je velký úspěch. Marušce blahopřejeme k bramborové medaili a je druhou, která si zaslouží zvláštní pochvalu. Bohužel v kategorii juniorek, kam příští rok přechází, už hostování není možné, takže Maruška stojí na rozcestí a přemýšlí o přestupu.

Sam hostuje v týmu Západočeského sportovního centra. V sobotu jejich první štafeta získala bronzovou medaili. Sam běžel druhou štafetu a i když běžel velmi rychle (trať 6,7 km za 50:01 – 7:30 min/km), tak se nestačil divit, jako soupeři na prvních místech po trati létají. Sam má nyní celou zimu na přípravu na novou sezónu, kterou bude běhat s těmi nejlepšími v žebříčku A. V nedělních družstvech se Sam do prvního družstva nenominoval a běžel MIXy. Jejich družstvo doběhlo na výborném 8. místě. Za zmínku stojí 10. místo oddílu ONO z naší oblasti.

Junioři a HD21

… zůstali na víkend zalezlí ve svých domovech.

Veteráni

Kdo se podíval na soupisky veteránských družstev z jiných oddílů a trochu orienťák zná, tak rychle pochopil, že náš oddíl měl pramalou šanci nějak zazářit. Když nasadíme naše borce Honzy (Sklenáře a Fišáka) proti bývalým reprezentantům, kteří i v 65 letech běhají jako draci, tak je vše předem dané. Naším cílem proto bylo zaujmout aspoň „vítězstvím v etapě“. Na 1. úsek nedělních družstev jsme nasadili Libora, na druhý Radku a jejich cíl zněl jasně: Po druhém úseku musí Béďa hlásit, že Mariánky bojují o medaile.

A povedlo se! Honza Sklenář vybíhal do třetího úseku na první místě. Zbylí členové družstva pak posíleni touto slávou podali výborné výkony a skončili celkově na 11. místě v HD325. U našich mladších veteránů byla šance na zaujmutí pouze v rovině kuriozit nebo legračního převleku. To jsme ale přenechali jiným týmů. Myslím, že všichni si úžasnou atmosféru závodů velmi užili.