Velká Kunratická 2026

Nejslavnější český kros 93. Velká Kunratická se běžel v obvyklém listopadovém termínu, letos 8.11. Počasí dobré, typicky kunratické. Těsně nad nulou, nepršelo, nesvítilo, nefoukalo. V minulosti se tohoto závodu nejméně dvakrát zúčastnil celý mládežnický oddíl MLOK. Část je na fotce. Letos byl reprezentován pouze jedním veteránem, ovšem s impozantním počtem minulých účastí – po sedmačtyřicáté.
Pořadatelé nabízejí mnoho kategorií, ta hlavní – i pro veterány – vede přes Hrádek a zahrnuje tři prudká stoupání a tři přeběhy Kunratického potoka. Potoky byly letos milosrdné, sice široké, ale vody jen pár centimetrů. Výběh k Hrádku je obzvlášť náročný, s převýšením 45 m na vzdálenosti 60 m. Stoupání je to velmi strmé, štěrkovité a plné tlustých kořenů a kamení. Naprosto všichni účastníci na úpatí padnou na ruce a těch 60 m odlezou vzhůru po čtyřech.
Na startu jsou zástupci všech odvětví. Veslaři, vodáci, orientační běžci, atleti, herec Kohák, doktor Pirk a mnoho jiných.
V minulosti tento závod nejméně čtyřikrát vyhrál slavný mariánskolázeňský atlet Roman Skalský s nejlepším časem 11.21.
Letos v hlavní kategorii zvítězil orienťák Jakub Chaloupský v čase 12.17
Rekordmanem je od roku 1979 Vlastimil Zwiefelhofer časem 10.58. Nikdo jiný to zatím pod 11 neuběhl. Když se ho tenkrát vyptávali, jak zdolává Hrádek, zatajil potupné lezení po čtyřech a prohlásil, že on „do toho kopce pospíchá“.
Pohlédnu-li do své statistiky, tak ve čtyřiceti letech v roce 1984 jsem běžel Kunratice za 14.42. Letos o něco pomaleji, 35.26. V celkové kategorii mužů (1941 běžců) jsem byl letos 1905. Nad 80 let osmý z dvanácti. Teda nic moc.