Fotoorienťák

V rámci pětidenních závodů Bohemia 2025 jsem se v Novém Boru účastnil pro mne zcela nové disciplíny, a to Fotoorienťák. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se podle pokynů a po několika rozhovorech s pořadateli dopídil k tomu, abych vůbec pochopil, o co jde.

Věc se má tak: na startu vyfasujete mapu v měřítku 1:4000, kde je na přední straně dvacet koleček s kódy. Až potud to vypadá jako obvyklý free order. Od startu máte spojnici na povinnou první kontrolu. Tu si samozřejmě nejdříve orazíte. Mapu otočíte a máte před sebou dvacet malých fotek. Každá je unikátní. Hledáte, co autor závodu vyfotil z místa, kde se nachází vaše první kontrola. U správné fotky je napsán kód, kam poté zamíříte. Tak postupujete mapou a závodním prostorem, až vám některá z fotek ukáže, že další štací je cíl. A to je vše. Trochu jsem byl zmaten z toho, že těch kontrol nebylo v závodě tolik. Měl jsem jich jenom šest. I tak jsem tam strávil čtvrt hodiny. Po doběhu jsem šel obejít většinu zbylých kontrol. Na dvou z nich jsem narazil na shluky závodníků, kteří zaboha nemohli najít správnou fotku. i když jsem si mohl oči vykoukat, nevybral jsem z nabídky žádnou fotku. Došlo mi, že se jedná o past na závodníky, tzv. slepou uličku. Postižení borci zřejmě na předchozí kontrole vybrali špatný obrázek, který je zavedl do místa, kde žádná kontrola nebyla. Řešením bylo vrátit se na předchozí kontrolu a zkusit vybrat ještě jednou. Těch falešných kontrol bylo více. Však také bylo 42 diskvalifikovaných z celkových 250 účastníků.

Nejrychlejší závodníci zvládli trať pod deset minut. Výjimkou nebyly ale ani časy přes šedesát minut. Já jsem ve tříčlenné kategorii vyhrál o čtvrt hodiny nad druhým a o 36 minut nad třetím.

Osobně si myslím, že je to dobrá zábava a že to má budoucnost. Klidně by to mohla být disciplína na Mistrovství světa místo knock out sprintu.

Pepa Milota