Na Velkou Kunratickou vám nohy nestačí.

Na trati jsou 4 potoky šířky od 0,5 do 5 m. A kromě toho 3 kopce vysoké 25, 45, a 50m. První se vybíhá, druhý leze po čtyřech ve štěrku zapadaném listím a třetí rychle vykráčí. Bylo méně než 15 stupňů celsia, a to, jak známo, běhám v rukavicích (viz foto).
3,1 km po pěšinkách v listnatém lese jsem letos uběhl již po dvaačtyřicáté. Tentokrát za 28:22. Rekord mám poloviční, 14:42 z roku 1984.
A to mně letos nic nebolelo. Teda trochu naštípnutý palec na pravé noze, malinko levé koleno a víc pravé. Seběhy z těch kopců dolů k potoku jsou v tom mokrém listí dost zábavné.
Mezi 81 děduly nad 70 let jsem byl 41. Starší kategorii už nevedou, takže je mezi námi pár osmdesateráků. Celkově 1608 z 2155 mužů. Takže nic světovýho.
Nejlepší ze všech byl Zwiefelhofer v roce 1979, za 10:58.
Nikdo jiný z MLOKů nebyl spatřen, i když je to pro ně ideální trať. Jen pár orienťáků z Prahy. Běhával to i Roman – těsně přes 11 minut – ale naposledy v roce 2018..