Rozmlouvá s mapami a boduje. Vojtěch Bartoš je sportovcem roku Technické univerzity v Liberci za rok 2020

Vojta Bartoš se stal sportovcem Technické univerzity v Liberci za rok 2020. Přečtěte si rozhovor ze stránek TU Liberec:

Rozmlouvá s mapami a boduje. Vojtěch Bartoš je sportovcem roku

foto_malé2.png

Na Zimní světové univerziádě 2019 v Rusku skončil Vojtěch Bartoš ve sprintu na 24. místě. Foto zdroj: FISU

ROZHOVOR V mapách čte jak v knize nejen při studiu, ale i během své vášně jménem lyžařský orientační běh. A ta Vojtěchu Bartošovi, českému reprezentantu v tomto stále populárnějším sportu a studentu aplikované geografie na fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické, vynesla titul Sportovec roku Technické univerzity v Liberci za rok 2020.

Dvaadvacetiletý sportovec cenu převzal od rektora Miroslava Brzeziny. Vojtěch se tak stal v pořadí sedmým studentem naší univerzity, který tento stále ještě mladý titul získal.

V anketě o titul nejlepšího sportovce TUL jste ‚přeskočil‘ finalisty karatistku Barboru Znamenáčkovou a bikera Vojtěcha Bláhu. Myslíte, že jste odbornou porotu z řad pedagogů katedry tělesné výchovy a sportu, kteří vás nominovali, přesvědčil třetím místem na mistrovství České republiky?

To nevím, ale asi je to dosud můj nejlepší výsledek, protože jsem závodil v dospělé kategorii. Před tím jsem několikrát vyhrál mistrovství republiky jako junior, ale v dospělých je ta konkurence větší a tudíž je to pro mě i větší úspěch.

Asi spousta lidí ještě lyžařský orientační běh nezná. Mohl byste jej přiblížit?

Je to běžecké lyžování, při němž se ale jezdí podle mapy. V lesích pořadatelé skútrem připraví síť stop, které mají třeba metr v průměru. Tato síť se vyznačí do mapy. Plnou čarou se značí nejširší stopy, čárkovaně užší a tečkované jsou úzké stopy jako na klasiku. Ve stopách se dá jezdit soupaží nebo speciálním stylem, kterému se říká nakopávaná soupaž. To je taková ‚koloběžka‘, kdy se člověk odráží jen jednou nohou. V té síti stop jsou připraveny kontrolní body, kterými musíte projet a nesmíte zabloudit (smích).

Znáte trať předem?

Ne, mapu dostaneme až patnáct vteřin před startem. Abychom v ní mohli za jízdy číst, máme na sobě takový speciální postroj, kterému se říká mapník. Dá se jím otáčet podle toho, kde je sever. Abychom mohli pomýšlet na dobré umístění, musíme vybrat nejrychlejší variantu a také projet všechny kontroly. Hlavní je, rozhodnout se rychle a jet bez chyb. Ne vždy je přitom nejkratší trasa nejlepší. Může totiž vést třeba do kopce po špatných, čárkovaných stopách. A vy si řeknete, že to radši objede po lepší stopě, kde se můžete víc rozjet.

Trochu mi to připomíná biatlon v tom, že o vítězi nerozhodují jen nejrychlejší lyže nebo největší síla.

Rozhodně není nikdy na startu předem jasné, kdo vyhraje. Každý může něco zkazit, vynechat kontrolu. Třeba v únoru bylo na mistrovství světa v Estonsku na krátké trati diskvalifikováno asi šest závodníků včetně největších favoritů. Špatně přečetli mapu. A na stupních vítězů byli kluci, s nimiž se nepočítalo.

Objevilo kouzlo tohoto sportu už hodně lidí, nebo si teprve razí cestu do obecného povědomí?

Za těch šest let, co se této disciplíně od Olympiády dětí a mládeže v Novém Městě na Moravě v roce 2014 věnuji, se tento sport začíná velmi zvedat. Teď je v dětských kategoriích třeba padesát účastníků. Proti začátkům je to velký nárůst. Špička je užší, v reprezentaci nás je asi osm, ale lyžařský orientační běh obecně začíná dělat čím dál víc lidí. Úroveň se velmi posouvá i díky podmínkám, co máme od svazu.

 

Na Technické univerzitě v Liberci studujete třetím rokem aplikovanou geografii. Pomáhá vám znalost čtení map nejen ve sportu, ale i při studiu?

V mapách jsem četl od mala – díky mamince jsem od dětství lyžoval, táta mě zas vedl k běhání orienťáku a oboje jsem teď spojil dohromady (smích) – a určitě mi ta znalost map hodně pomohla. Vím, co znamená zorientovat si mapu na sever, nemám potíže se čtením vrstevnic. V tomto směru se můj sport a studium výborně doplňují. Ostatně, i proto jsem si vybral aplikovanou geografii. Chtěl jsem spojit něco, v čem se vyznám a co mě baví, s něčím novým.

Jste z Mariánských Lázní, měl byste to blíž do Plzně. Proč jste si vybral právě Technickou univerzitu v Liberci?

Maminka pochází z Liberce a k Liberci mám vztah. Odmala jsem do Liberce jezdil za babičkou a dědou. Dokonce tím, že jsem tu trávil opravdu hodně času, fandím i libereckým týmům. A i pro můj sport jsou tu nejlepší podmínky.

Jak jde skloubit sport a studium? A naplňuje TUL vaše představy i jinak?

Mám individuální studijní plán a nikdy jsem ve škole neměl problémy s tím, že sportuji. Jde to velmi dobře skloubit. Popravdě jsem ani původně moc nevěděl, co studium geografie obnáší. A zjistil jsem, že je tu mnohem víc zajímavých věcí, než jsem myslel. Není to jen zeměpis, co jsem znal z gymnázia, ale pojí se s informatikou a využívají se tu moderní technologie. Teď se jen rozhoduji, kde budu pokračovat, protože aplikovaná geografie je na TUL jen pro bakalářské studium. Díky TUL mě to ale ke geoinformatice táhne. Škola mi v tomto směru otevřela oči a nasměrovala můj život.

Jaké vlastně máte s aplikovanou geografií možnosti?

S tímto vzděláním se uchytím všude. Pokud bych si dodělal pedagogické minimum, mohl bych učit. Se znalostí geoinformačních systémů můžu působit třeba ve veřejné správě. Například na chráněné krajinné oblasti, kde je práce s daty a ukládání do map v souvislostech. Současná situace ukázala, že se s geoinformatikou uplatníte třeba i v oborech blízkých zdravotnictví. Mapy a vizualizace, které v mapách hrají velkou roli, pomáhají i při řešení pandemie.

Je doba podávání přihlášek. Je něco, co byste vzkázal potenciálním studentům TUL?

Jiné školy neznám, ale studium na Technické univerzitě v Liberci bych rozhodně doporučil i ostatním. Nejen díky městu, ale i prostředí i atmosféře na škole. Tak blízko do přírody asi jiné univerzitní město nemá, podmínky pro sportování a volný čas jsou tu výborné. A na katedře panuje takový téměř rodinný vztah. Všichni se tu známe. Díky tomu, že katedra není nijak velká, je možný osobní přístup. Když potřebujete s něčím pomoci, můžete se obrátit na učitele. Vlastně jsem na začátku ani takové představy o vysoké škole neměl. Jsem tu spokojený. Mrzí mě jen, že magistra budu muset studovat jinde.

Jaké jsou vaše cíle pro letošní rok?

Vzhledem k tomu, že ukončení studia chci o rok posunout, soustředím se letos na sportovní výsledky. V prosinci bude Zimní světová univerziáda ve švýcarském Luzernu. Bude to vrchol sezóny a určitě hlavní cíl. Pak také bude hned v únoru 2022 Akademické mistrovství světa v orientačním běhu v Jáchymově, což je vlastně u mě doma. Chtěl bych se proto na domácí půdě dobře zapsat.

Adam Pluhař

Vojtěch Bartoš

(* 1998)

Pochází z Mariánských Lázní.

Studuje třetím rokem na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL aplikovanou geografii.

Je členem české reprezentace v lyžařském orientačním běhu.

Vyhrál anketu Sportovec roku 2020 TUL. Sportovce do ankety nominují pedagogové katedry tělovýchovy a sportu. Odborná porota hodnotí především nejlepší výsledky univerzitního sportovce za uplynulý rok.

Výsledky, jichž si Vojtěch v kariéře nejvíc váží:

2x juniorský Mistr ČR
10. místo Juniorské mistrovství světa 2018, Bulharsko (krátká trať)
24. místo Zimní světová univerziáda 2019, Rusko (sprint)
3. místo Mistrovství ČR 2020
28. místo Mistrovství Evropy 2020, Rusko (dlouhá trať)

Mohlo by vás také zajímat ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com