Z rejdiště MLOKů

Týden po schůzi mločího potěru se sešli na společné schůzi i dospělí. Přestože někteří jednotlivci a dva rodinné klany se omluvily, byla nás plná klubovna. I když jsme se slézali jak mloci na pivo, a stejně tak se rozcházeli, v některých chvílích nás bylo i dvacet.

Vzpomněli jsme otce zakladatele Lumíra Bartoše, a když pak konečně skončily nudné plky předsedy o minulosti, současnosti i budoucnosti oddílu, propukla bujará zábava.

Všimněte si, prosím, že k řádné zábavě je nutná noc a ohlušující hudba. Noc přišla sama a hudební kravál obstarala souprava JBL, schopná ozvučit nádražní halu pražského Wilsoňáku. Reprodukovaná hudba k tanci (!) byla vybírána samotnými MLOKy, takže o žádný Star Dance se rozhodně nejednalo. Já například jsem nedokázal mať vystretú chrbticu.

Zábava vydržela, dokud jsme nebyli na suchu, Libor se v nouzi dokonce vypravil pro točenou Chodovku s historickým, vítězným, křišťálovým, fotbalovým pohárem. Piv se tam vešlo 7.
Do svých nor se někteří odolní jedinci rozlézali až hodně po půlnoci. Dancing queen Erika dokonce zmeškala oficiální večírek ve svém zaměstnání. Já teda nic takového nepamatuju.

Ješiš, já zapomněl na kino! Naprosto rozhodující částí schůze byly biografy natočené Pavlem Bínou z nedávné (např. žebříček B na Kamzíku), ale i vzdálené minulosti. Nynější dorostenecké opory se tam roztomile batolily s mapami, na které si při běhu téměř šlapaly. Za tuto záslužnou a zároveň zábavnou činnost byla Pavlovi udělena (verbálně) cena MLOskar.

Mohlo by vás také zajímat ...

2 komentáře

  1. Pochvala Pavlovi napsal:

    Je třeba ještě připomenout, že strůjcem neočekávaného průběhu výroční schůze je Pavel Bína, který nejen že promítl motivační filmy ze svého studia, ale sám od sebe zajistil ozvučení. Byl to neopakovatelný večer! Luděk

  2. Pochvalné mručení napsal:

    Jsem rád, že závěrečné setkání dopadlo ke spokojenosti většiny přítomných. Vnímání hlasité produkce je dost individuální a všem, co jsme způsobili sluchové trauma, se omlouvám. Záměrně hovořím v množném čísle, protože bez Luďka, Jany a projektoru by žádně kino nenastalo. Bylo to o nás všech. Koneckonců za nudu si každý může sám a svádět to na druhě je směšně nedospělé. Příští výroční schůze tak může být zase o něco lepší, když budeme chtít.

    P.S. Nejlepší točky s precizností sobě vlastní předvedla na tanečním parketě Nikola Prinzová a patří jí za to desítka.
    Pavel Bína.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com