Brněnské lesy nejsou k MLOKům přívětivé.
Jsou listnaté a nejlépe je po doběhu charakterizovala mladá brněnská reprezentantka:
„ Jsem odbočyla z chodníka a včil už stále bylo brno“
Pod stromy je všude tráva vysoká do pasu a střídají ji ostrovy vysokých kopřiv a neprůhledného podrostu. V tom jsou vydupané koridory od borců, kteří běželi dřív. Do cíle dobíhali i závodníci požahaní v obličeji, s botami obalenými svízelem.
Pokud se tam vyskytli nějací ekologové, museli být tímto lesem dojati k slzám štěstí. Kůrovce byste do té hrůzy nedostali ani s pistolí v ruce.
V sobotu se v tom běželo semifinále a v neděli finále MČR.
Ondra nezazářil, ale kvalifikoval se do finále B.
Sam přišel dvanáctiminutovou chybou o finále A a loudavým doběhem od sběrky o 2 vteřiny přišel i o finále B.
V nedělním finále B byl Ondra třiadvacátý. Sam v C třetí.
H79 JF běžel(?) v sobotu T4, v neděli T2. Nebyl poslední.
Spali jsme ve velmi dobře vybavené cvičebně v rozsáhlé budově Střediska volného času v Ivančicích.
Brněnské MČR považuji pro MLOKy za neúspěšné, a vše svaluji na ošklivý les.
Ve stejném termínu se o několik kilometrů dál, také v Brně, konal Festival žactva. Předpokládám, že se o něm dospělý doprovod zde také zmíní.
Dodatek napsala JB:
MČR se zúčastnila i Maru Bartošová, sic od letoška závodící v OB (kvůli štafetám) za USK Praha, ale v Mloku odchovaná a srdcem stále Mlokem.
Maru v pátek odpoledne přiletěla ze Švédska, nahlédla do ML, zabalila na MČR a v sobotu brzy ráno odjela do Prahy a s USK k Brnu. V sobotu se jí kvůli vyběhnutí z mapy a několikaminutové chybě nepodařilo kvalifikovat do finále A, v neděli skončila ve finále B na 2. místě, celkově tedy obsadila 20. místo a zajistila si tím licenci A na příští rok, Maru je spokojená.
