Hodnocení tréninku na Lidu 13.4.2022 – vloženo 18.4.2022
Ve středu 13. 4. se na Lidu vyhřívalo spousta mloků.
Raška připravil skvělý trénink pro malé, střední i velké mloky.
Hodnocení:
Tréninku se účastnilo přes 30 MLOKů, hojná účast tentokrát byla i v HD10 a HD12.
Trať HD10 byla zaměřená na volbu cestiček a průseků a správné odbočování. Všichni to zvládli dobře, čas nebyl rozhodující, hlavní bylo zopakovat a uložit si do paměti jak mohou vypadat různé typy pěšin i průseků, které byly v terénu rozdílně viditelné. Odbočky (místo odbočení) je vždy třeba jistit tím, že si všímáme výrazných věcí před odbočkou (za ní máme odbočit) i za odbočkou (přeběhli jsme). Na nové pěšině si zkontrolujeme směr postupu se směrem pěšiny a opět kontrolujeme nějaký výrazný bod (prvek) za křižovatkou. To nám potvrdí, že jsme na správné pěšině.
DH12 si nejprve zkusili několik azimutových postupů v čistém bílém lese a potom absolvovali trať shodnou s HD10. Jejich mapa byla ale “promazána” tak, aby nemohli běhat jenom po pěšinách, ale byli nuceni “řezat” postupy azimutem z jedné linie na druhou, zde se srovnat a pokračovat v postupu. Určitě se projevilo to, kdo už azimuty umí lépe a kdo hůře. Zvládat postup azimutem je třeba se nejen naučit, ale i stále trénovat. Pomáhá nám v dohledání kontrol i zrychlení postupu.
Zdatní MLOKci nad 14 let absolvovali klasický azimutový trénink – nácvik krátkých azimutových postupů. V převážně bílé mapě zůstala mapa jen v místech kontrol a kromě toho byly ponechány jen kousky potřebné pro informaci v postupu a dohledávce (záchytná jasná linie za kontrolou, shluk oplocenek v postupu atd. Dosažený čas byl závislý nejen na rychlosti běhu, ale i na chybách – odchýlení se od směru a poté kratší nebo delší dohledání kontroly. Některé vybočení ze směru bylo na kontroly, které ležely i výrazné linie. Zde platí, že pokud je kontrola na depresivním tvaru (jáma, ve vodoteči a pod.) a u jasné linie (pás vedení, dlouhá rovná vodoteč, přímá linie rozhraní porostů) a kolem nejsou jiné body k upřesnění polohy, nabíháme “na jistotu” tak, že směr volíme napravo nebo nalevo od kontroly a při naběhnutí na linii víme, jakým směrem je kontrola.
Příklad je v příloze – z mapy nevyčtu, co přesně je před kontrolou, před vodotečí, na které je kontrola je rovná cesta, běžím směrem na cestu tak, abych vyběhl na cestě severně nad vodotečí. Vím, že musím na jih, kde začíná u cesty moje vodoteč.
Jaká by měla být moje odchylka od azimutu? Podle terénu a porostů je samozřejmě rozdílná. V místech, kde je výborná viditelnost samozřejmě takřka nulová, čím méně vidím přes sebe, tím může být odchylka větší. Velké chyby se dělají při obíhání překážek (kameny, vývraty, padlé stromy. Zde musíme stále kontrolovat směr. Kdo azimuty opravdu ovládá, neměla by jeho směrová odchylka být větší než 10% v neprůhledném terénu, do 5% v “čistém” bílém lese.
A o tom byl tento trénink. Nebyl důležitý dosažený čas, ale pečlivost a přesnost azimutů, pokud možno dosažená za běhu.
Raška
