Na Velikonocích zazářili Herman a Podzimek

Na Velikonce ve skalách nebo dříve pod názvem Prague Easter jezdíme od prvopočátků. Letos to byl již 28. ročník. Kromě pár dávných výjimek (Kokořínsko) se akce koná na Českolipsku. Mám dojem, že jsme vynechali jen jednou či dvakrát, kdy jsme se ve stejném termínu účastnili konkurenčních závodů na Turnovsku. Účast byla v prvních ročnících kolem šesti stovek převážně českých běžců. Čísla se postupně zvyšovala, letos to bylo téměř 1900 závodníků.

Mariánskolázeňští se většinou účastnili v komorní několikačlenné sestavě veteránů. Mnohokrát za tu dobu se jim ale podařilo dostat na stupně vítězů. Tentokrát bylo mloků osm. Tři z nich však šli nesoutěžní tratě. Kromě dvou tradičních vetošů se na start postavilo také mládí.

Koukám do startovky H21A, kde se kromě Sama Janocha vyskytl také dorostenec Ondra Herman. “Hele, Ondro, nepřepískl jsi to. To je dost prestižní kategorie. Neměl sis dát spíš ty osmnáctky, tam jsi mohl udělat nějaký výsledek,” povídám mu. Opáčil mi, že ti ambicióznější áčkaři běží spíš v elitě. Což je pravda. Tak jsem mu ještě popřál hodně štěstí s tím, že jako trénink je to vlastně dobrá volba.

První krátká etapa v Dubé byla v pěkně výživných skalách. Naštěstí se při tom nedá tolik letět, když jsou to krátké technické postupy, tak jsem byl s pátým místem v H65 (42 účastníků) celkem spokojený. Přijdu z lesa, koukám na výsledky H21A, kde se na prvním místě skvělo jméno Ondry. Kulím na to oči a říkám si, no ještě nejsou všichni z lesa. I když už ale byli opravdu všichni v cíli, tak se na Ondrově prvním místě nic nezměnilo. Hm, dobrý, říkám mu. Přijdou ale klasiky, tam ty parametry budou o něčem jiném. A byla to pravda. Druhá klasická etapa u obce Kozly s několika delšími laufy přes skalnatá údolí bylo jiné kafe. Ondra to měl něco málo přes deset kiláků s 19 kontrolami a převýšením skoro 500 metrů. Dal to za 74:36 a byl opět první. Druhému v pořadí dal skoro dvě minuty. Tak to si asi áčkaři budou muset zapamatovat nové jméno. Před třetí hendikepovou etapou opět u Kozlů  měl Ondra luxusní náskok 7 a půl minuty, což samozřejmě proměnil v celkové vítězství. Bravo! Příště už nebudu Ondrovi radit, v jaké kategorii by měl startovat.

V H21A (32 účastníků) startoval také již zmíněny Sam Janoch a nevedl si vůbec špatně. Obsadil nakonec pěkné osmé místo. 

Dalším naším členem, který soupeřům vytíral zrak, byl Tomáš Podzimek v kategorii H14B (27 účastníků). Jestli jel na krev nebo jen kvalitně trénoval, nevím. V každém případě měl pokaždé nejlepší čas a druhému v pořadí nadělil celkově 14 minut!

Posledním naším soutěžícím byl pravidelný návštěvník Honza Fišák (v době focení byl ještě v lese, tak na společné fotce chybí) v kategorii H80 (7 účastníků), který skončil přesně uprostřed na čtvrtém místě. V této kategorii se běžcům hned v první etapě vyautoval jasný favorit, Helmut Conrad z Německa, který by jinak nebýt špatného ražení, zcela jistě vyhrál, což potvrdil pokaždé nejlepšími časy. Já jsem byl nakonec celkově sedmý, což odpovídá mým fyzickým možnostem.

Pepa Milota