Nejlepším naším exponátem v ZOO Praha byl Mlok žlutý mariánskolázeňský (objevuje se vždy ve skupině, pohybuje se rychle)

Magda v cíli

divák

Píše Honza:

Díky správné volbě kategorie a hlavně díky skvělému výkonu se Pepa stal jediným MLOKem, který opustil náš dlouhodobý oddílový souboj o střed výsledkové listiny. V kategorii H18B porazil všech 5 soupeřů (opravdu to nebyla příliš obsazená kategorie, jako trénink však bezvadný)

Doplňuje Jana:

Nejlepším z našich borců byl jednoznačně Mikuláš Prinz, který v  kategorii H16A obsadil v silné konkurenci 35 závodníků z celé republiky 7. místo (ztráta 3:40 na vítěze), škoda prvních dvou pomalých kontrol (na 2. kontrole byl 27.), s rychlejším startem mohl Miky bojovat o bednu. Ve stejné kategorii si špatně nevedl ani o rok mladší Honza Beneš, který skončil 19. se ztrátou 3:17 na Mikyho. Méně spokojený byl Tomas, kterému závod úplně nesedl a skončil 21.

V kategorii H14A jsme měli jediného mločího závodníka, začínajícího Honzu Ryšana. Honza sbírá první závodní zkušenosti a toto byla jedna z nich. 39. místo z 50 není úplně špatné, ale při podrobnějším pohledu vidíme 4 pokažené kontroly (z 21), na každé minimálně minutová chyba (to kdybychom odečetli, tak už z toho je cca 30. místo, na kdyby se sice nehraje, ale člověk se může krásně poučit, chce-li.)

Jediným našim elitním závodníkem byl Sam Janoch, v elitní H21E obsadil 53. místo se ztrátou necelých 6 minut na vítězného Jakuba Glonka, našeho reprezentanta. Nezní to na první poslech jako supervýsledek, ale v této kategorii bylo 122 borců!!! (Byla vypsána i slabší kategorie H21A (93 lidí) a ještě slabší H21B (30 lidí), Samův výsledek je tedy v tomto světle dost dobrý!!! 

Nejmladší mločí závodnicí byla Majda Soukupová, která si samostatně proklestila cestu mezi plameňáky, tučňáky a lachtany, doběhla spokojená, našla všechny kontroly, skončila 20. a nechala za sebou 11 pomalejších závodnic. 

Nejsmůlovatější kategorií byla konkurencí nacpaná kategorie D14A, kde byly bohužel DISK dokonce 2 naše závodnice – Lada Prinzová a Maruška Benešová. Nejvíce to v cíli mrzelo Ladu, která byla na 12. kontrole (než vynechala jednoduchou třináctku, kolem které jen proběhla) celkově 5. z 58 závodnic a určitě by tedy bojovala o medaili, takto je to dobrá zkušenost a vědomí, že se Lada nemusí bát velké konkurence. Závod v této kategorii zdárně dokončila jen jedna z našich borkyň, Anička Nykodymová, na 31. místě. Na konci jí asi trochu došly síly a přesunula se z první poloviny do té druhé, ale jen těsně, rozhodně za sebou nechala ještě 27 závodnic z oddílů z celé republiky.

Svůj úplně první závod v životě zde absolvovala Věrka Grechko v kategorii D14B, na první kontrole si bohužel nepohlídala kód a orazila kontrolu, která byla kousek před tou její. Zbytek závodu už zvládla bezchybně, bavilo ji to a těší se na další závody.

Natálka Hermannová prvním rokem letos v D18 skončila 22. z 33 závodnic, což jí ukázalo, že kategorie už to není tak nacpaná a vydrží-li a bude-li trochu trénovat, do první poloviny není zas tak náročné se dostat.

Honza Fišák jako nejmladší 🙂 ve své kategorii skončil na nevděčné bramborové pozici.

Další (ještě mladší veteráni) se po zoo také vesele a rádi proběhli.

Byla to vydařená akce, téměř celá výprava jela vlakem, který měl ráno více jak 30 minut zpoždění, tudíž celé mločí stádo následně běželo na metro (před nosem ujelo), z dalšího metra sprintovala celá skupina na autobus, do kterého se všem (kromě Luďka) podařilo nastoupit. Miky pak utíkal ještě i na start, který stihl (ale bylo to o fous), proto asi pak tak rychle běžel… není nad pořádné rozběhání před vlastním závodem…

Po závodě si všichni mloci v klidu prohlédli ZOO (včetně velemlokária), někteří všechno znali a jen si to zopákli a jiní udiveně koukali a přemýšleli, kdy naposledy viděli opice, tučňáky nebo tygry a jestli kdy vůbec viděli tak zábavné a zajímavé tvory jako gaviály indické. Po všech těchto zážitcích se celá mločí skupina přesunula zpátky k vlaku, obsadila jeden vagon a příjemně unavena doklimbala zase zpět do svých mariánskolázeňských nor. 

Článek ukončuje zase Honza:

Závod na výborné mapě GASTON (pojmenované po slavném lachtanovi, který při povodni v roce 2002 doplaval 300 km cestou skoro do Hamburku) byl vlastně lehoučký. Žádné úzkostlivé držení azimutu, žádné dohledávky jámy uprostřed borůvčí, žádná kupka v hustníku. Jen spousta pěšinek, ohybů, plošinek a rozcestí. Kdo na chvíli polevil v soustředění, již stál opodál. A točil mapou jako volantem. Tady se projevily zkušenosti z MTBO, kde se pěšinky při závodě rovněž neopouštějí.
Převážně dvouciferné výsledky (s výjimkou jednociferného, vítězného Pepy a sedmého Mikyho) všech našich členů si najděte na https://oris.orientacnisporty.cz/Vysledky?id=8878

Napsali: Honza Fišák a Jana Bartošová