Zhodnocení tréninků – Skorelauf u hřbitova + sprint na Voře

Trénink proběhl zřejmě jediný den v týdnu, kdy nemělo pršet. Nahoru proto děkujeme.

Skorelaf

U kategorie HD 10, přestože postupy se daly realizovat po pěšinách a průsecích, byly problémy s čitelností některých pěšin a průseků v lese. Při postupech (i když jsou po pěšinkách a cestách) si musíme kontrolovat odbočky tak, abychom měli další informace z mapy a nespoléhali se pouze na to, že uvidíme odbočku, křižovatku apod., ale sledujeme v mapě i to, co je před i za odbočením. Např. kousek před odbočkou končí hustník, za odbočkou je kámen, kupka apod. Takto víme, že se už odbočka blíží nebo že jsme ji přeběhli a musíme se vracet. Taky je třeba vědět, že v listnatých lesích jsou většinou pěšiny a cesty o dost hůř viditelně, než v jehličnatých. Chce to absolvovat co nejvíc mapových tréninků a závodů, tady rozhoduje i zkušenost.

U “tratí” skorelaufu byly podle věku 3 časové limity odpovídající přibližně směrným časům kategorií na klasice 30-45-60 minut. Kromě volby postupů a klasickému “běhaní po lese” si mohl každý zjistit, jakou rychlost pohybu v lese má. Při takovém typu závodu je dobré vědět, jaký mám průměr na vzdušný kilometr při závodě na klasice a podle toho odhaduji (plánuji), kolik jsem schopen za daný čas uběhnout. Ke konci limitu se musím rozhodnout, jestli při nezdaru v dohledávce nemám raději kontrolu “pustit” než za ztrátu být penalizován za překročení limitu.

Jediný, kdo v limitu oběhnul všechno (i s rezervou) byl Sam, mladý a rychlý dorostenec. Starší a opotřebovaní veteráni mu tentokrát nestíhali. Snad příště.

Výsledky Skorelafu zde.

Výsledky HD10:

Anička 27:20, Daniela 41:50, Lucka s Niky 53:05, Honzík 63:10, Maruška se seběhla s Martinem a společně dorazili v čase okolo 70 a pár minut po nich dorazila další dvojice Ninuš a Tom také v čase okolo 70 min. Trať si obešli i začátečníci Honzík H. s dědou a Honza S. s Markem.

Pěšiny byly zarostlé a nezřetelné, což mnohé zmátlo, ale do cíle naštěstí všichni zdárně dorazili.

Sprint na Voře

Trénink byl přípravou na Mistrovství oblasti ve sprintu.

Při volbě postupů na sprintech, kde nejsou složité postupy (běhá se na sídlištích, kde většinou volíme obíhání domů zleva nebo zprava. případně ještě přímo mezi paneláky), mapujeme postup “dopředu” (to platí obecně pro všechny sprinty). V místech, kde běžíme a nemusíme stále sledovat okolí (např. po chodníku podél domovního bloku, kde hlídáme jen doběhnutí na konec domu a případné odbočení za roh) si volíme postup mezi kontrolou, na kterou běžíme a kontrolou následující. Po oražení kontroly už musíme vědět, jak dál. Při volbě zleva nebo zprava není čas na dlouhé přemýšlení. Jestli je vidět jediný jasný nejkratší postup, není co řešit, ale tam, kde vypadají volby rovnocenné je rychlejší bez zastavování nebo dlouhého dívání se do mapy prostě jednu z voleb realizovat. Rozdíly mezi takovými postupy jsou pár vteřin a jestli stojíme a přemýšlíme o postupu, nakonec i když správně zvolíme ten rychlejší postup, celkový čas nebude kratší než když bez zbytečného rozmýšlení a zastavení volíme “pomalejší” postup. Ztráta při zastavování a dlouhém přemýšlení je větší než rozdíl času mezi “špatným” a “dobrým” postupem. To samozřejmě neznamená, že se na volby postupů “vykašleme”, že to nějak dopadne. Tak takto NE!

Při volbě v parku je důležité používat buzolu pro udržení směru a kontrolovat postup podle různých prvků v parku (hřiště, křižovatky pěšin, výrazné tvary – kupky atd.) a porostů.

Výsledky:

JRM