Archiv roku 2018
MLOK archiv článků z roku 2018
MLOCI ZAPADLI MEZI STO ZVÍŘAT
Nejen sportem je orientační běžec živ, a tak se stalo, že se na koncertu skupiny Sto zvířat v Clubu Na Dvorku objevili také někteří členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
Zábava to byla výborná. Kdo nepřišel, jeho chyba. I na fotečku s vystupujícími umělci došlo.
PM, 14. 12. 2018
V BĚHU NA LESNÝ DOMINOVALI CYKLISTI
Už posedmé se sportovci všeho druhu vydali zdolat nejvyšší kótu Slavkovského lesa Lesný (983 m. n. m.).
Vybíhalo se jako obvykle z parku před zámkem Kynžvart. Trať měří pokaždé 7 kilometrů a zdolává se během ní 310 výškových metrů. Kromě pár kratších úseků se běží pořád do kopce.
Na start se postavilo 33 bez nadsázky odvážných borců. Nechyběli ani tentokrát někteří mloci: Robin Šemotl, Hana Kožíšková, Marek Beneš, Jan Fišák, Petr Novák a Jan Macura (zleva).
Kromě chladného a deštivého počasí – s tím se dalo počítat – je čekalo v závěru závodu překvapení, na které nebyl kromě pár prozíravějších (rozuměj orientačních běžců) nikdo připraven. Poslední více jak jeden kilometr, kdy trasa odbočuje ze silnice vedoucí na Lazy, měli běžci pod nohama pouze led. Zabrat, předběhnout nebo zafinišovat bylo nemožné. Pro několik diváků z řad pořadatelů a rodinných příslušníků důvod k veselí, pro samotné aktéry pocit zmaru.
V cíli se objevil jako první bikový specialista a stříbrný z ME v terénním triatlonu z roku 2016 Filip Eberl z karlovarského X Teamu Bano v čase 33 minut a 2 sekundy před reprezentantem ČR v silniční cyklistice Karlem Tyrpeklem z Chebu. Třetí doběhl mariánskolázeňský Robin Šemotl.
Na celkové dvanácté příčce skončil vítěz kategorie muži nad 50 let a zároveň ředitel celé akce Jiří Blažek z pořádajícího Ski Nordic Mariánské Lázně. V kategorii žen zvítězila Hana Kožíšková z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, celkově 24.
Největší aplaus měl při doběhu lázeňský orientační běžec a zároveň nejstarší účastník Jan Fišák, jenž jako jediný absolvoval závod v atletických trenýrkách.
Promrzlí a zmáčení sportovci vydrželi skoro všichni i na slavnostní vyhlášení, které se konalo bezprostředně v místě doběhu. Jiní pořadatelé by si mohli vzít příklad, jak vypadá rychlé předávání cen a diplomů, když každému drkotají zuby. Za pár minut bylo vše hotovo.
Výsledky: muži do 40 let – 1. Filip Eberl (33,02), 2. Karel Tyrpekl (34,11), 3. Robin Šemotl (34,55), 8. Jan Macura (40,04), muži nad 40 let – 1. Milan Omrai (37,00), 2. Jan Melišík (37,38), 3. Pavel Hajný (39,51), 6. Marek Beneš (43,069), muži nad 50 let – 1. Jiří Blažek (40,35), 2. Vladimír Dicá (43,26), 3. Petr Novák (46,36), muži nad 60 let – 1. Anton Greguš (54,51), 2. Jan Fišák (59,28), ženy – 1. Hana Kožíšková (44,50), 2. Lucie Kostohryzová (48,45), 3, Veronika Velková (54,04)
PM, 14. 12. 2018
„MLOCI“ VYBOJOVALI POD HELFENBURKEM BRONZ
Dosud pro závody v orientačním běhu nepoužitý terén mezi Vodňany a Volyní byl dějištěm poslední letošní vrcholné akce – Mistrovství a Veteraniáda ČR štafet a klubů. Obec Krajníčko, kde bylo centrum závodů, se z 98 stálých obyvatel rozrostla na jeden víkend skoro o dvacetinásobek.
Kolektivní mistrovství se těší nebývalému zájmu a počty štafet neustále stoupají. Například v roce 1997 v Řásné u Telče startovalo 132 tříčlenných štafet. Tentokrát jich bylo rekordních 602. O tak vysoké číslo se zasloužili i členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, kteří nasadili osm čistě oddílových štafet, a to ještě dva starší žáci běhali za západočeské výběry.
V sobotních štafetách se skoro všichni podívali do kamenitých svahů v okolí zříceniny Helfenburk. Tento závod ale nepřinesl Mariánskolázeňským nějaké valné úspěchy. Za zmínku stojí pouze šesté místo veteránského tria Černý, Sklenář a Fišák v kategorii H195 (11 týmů). Hoši ale mířili určitě výš. Dlužno dodat, že valná část lázeňských borců jela hlavně na zkušenou.
Ve stejném lese se konaly i nedělní závody smíšených družstev. V této disciplíně se „mlokům“ až tolik nedaří. Zatím jediným pódiovým umístěním bylo druhé místo z roku 2011. To se závodilo u Mohelnice. Přitom individuálních medailových pozic nasbírali Mariánskolázeňští na M ČR v nejrůznějších disciplínách bezpočet.
Alfou a omegou dobrého výsledku je však vyrovnaný, pokud možno bezchybný výkon na všech úsecích. To se kvintetu kvintetu Sklenář, Opavová, Fišák, Miturová a Milota (zleva) v kategorii DH325 (9 družstev) podařilo. Bylo z toho nečekané třetí místo za vítězným USK Praha a stříbrným VSK Mendelu Brno.
PM, 23. 10. 2018
Veronika Placková a Tomáš Prinz
Miroslav Kváč, Tomas Placek, Lucie Fišáková, Ondřej Petruš, Lada Prinzová, Josef Beneš a Mikuláš Prinz (zleva)
PEPA MILOTA VYBOJOVAL „ŠUMAVSKÝ KUFR“
Derniéra letošního žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu se uskutečnila u Albrechtic, na půli cesty mezi Sušicí a Kašperskými Horami. Kopcovitému terénu vévodil protáhlý vrch Sedlo s rozhlednou. Účastníků bylo kolem čtyř set. Početnou skupinu tvořili členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, jichž přijelo na Šumavu skoro třicet.
V sobotním závodě na krátké trati si všichni užili pohybu v extrémně kamenitých polích okolo Sedla. Běžci na delších tratích se museli navíc vypořádat s hledáním toho správného kamene či skalky, kde byly některé kontroly umístěny, v hustších pasážích. Tam byla viditelnost maximálně na pár metrů.
Nedělní klasická trať už kamenitá místa vynechávala. Nabízela zato postupy zajímavé na volbu. Běhalo se i po pastvinách mezi lesíky. Nebylo výjimkou, že se někdo díky nepozornosti ocitl na docela jiné louce, která nebyla vůbec v mapě. Hledání se a návrat do závodního prostoru pak zabralo mnoho ztrátových minut, o úbytku sil ani nemluvě. Na dobrý výsledek mohl takovýto „šťastlivec“ zapomenout.
Dobře se s nástrahami tratí vypořádali Pepa Milota a Stáňa Opavová. První jmenovaný zvítězil pokaždé v kategorii H55, dvakrát druhá doběhla Opavová v kategorii D55. Sklonit se musela pokaždé před Novákovou z Karlových Varů (vpravo).
PM, 23. 10. 2018
„MLOCI“ ZÍSKALI VE ZLÍNĚ UŽ ČTVRTÝ TITUL VE SPRINTOVÝCH ŠTAFETÁCH
Čtyřčlenné sprintové štafety jsou nejmladší orientační disciplínou, ve které se udělují mistrovské medaile. Letošní – teprve pátý – šampionát se odehrál ve Zlíně.
Už od začátku na něm nechyběli členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, kteří prokázali, že jim tato disciplína opravdu sedí. V sestavě Radmila Miturová, Jan Fišák, Stanislava Opavová a Josef Milota zvítězili třikrát za sebou v letech 2014 – 16 (Smiřice, Valašské Meziříčí, Uherský Brod), vždy v kategorii DH220. Číslovka znamená minimální součet věků všech členů štafety, přičemž každému musí být alespoň 35 let. Pouze loni v okolí brněnského hradu Špilberk se jim nedařilo. To doběhli až pátí.
Vzhledem k tomu, že členům štafety přibývají roky, se posunuli tentokrát i díky Janu Sklenářovi, jenž nahradil Milotu, do nejstarší možné kategorie DH260. Leč jaké bylo překvapení: v této kategorii, kde věkový průměr činí 65 let, nebyl žádný jiný oddíl v republice schopen postavit konkurenceschopnou čtveřici. Fišák opravil, že přívlastek by měl znít spíš pohybuschopnou a ještě dodal: „Nikdo nepřišel, tak jsme vyhráli.“
Mohlo by se zdát, že se tedy jednalo o bezproblémovou záležitost, ale pozor, nikdo z členů týmu nesměl být diskvalifikovaný kvůli neoražení některé z kontrol.
Běželo se za krásného slunečného počasí na zlínském sídlišti Jižní svahy. Centrum bylo u Kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na ulici Okružní. Zajímavé tratě byly postaveny v terénu terasovité sídlištní zástavby, oplocených areálů, podchodů, víceúrovňových průchodů, parků a parkových lesíků.
Mariánskolázeňští ale závod rozhodně nepojali jako vycházku. Tratě dlouhé kolem 1,5 km zaběhli ve slušném nebo i vynikajícím čase: Opavová (17 min., 53 s.), Sklenář (25,12), Fišák (19,34), Miturová 11,46).
Časově soupeřili s kategorií DH220, která měla sice ne úplně stejné, ale srovnatelné parametry. Třetí místo mezi pěti kolektivy by zřejmě urvali. Příští rok v Pardubicích, kde nebudou chtít chybět, jim nějací soupeři určitě dorostou.
PM, 23. 10. 2018
Nikdo nepřišel, taxme vyhráli.
Kromě MLOKů nebyl žádný jiný oddíl OB v republice schopen postavit
pohybuschopnou smíšenou čtveřici veteránů s průměrem nad 65 let.
Tak se stalo, že MLOK Mariánské Lázně
v sestavě Opavová – Sklenář – Fišák – Miturová
je na MČR 2018 vítězem Veteraniády ČR sprintových štafet v kategorii H260.
JF 29.9.2018
LÁZEŇSKÝM ORIENTAČNÍM BĚŽCŮM SE DAŘILO U MERKLÍNA
Za účasti 250 závodníků se u Merklína na Karlovarsku odehrálo předposlední dvojkolo žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu.
Alespoň jednoho závodu se účastnilo 37 členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, jehož výprava byla druhá nejúspěšnější. Během dvou dnů vystoupili „mloci“ 22krát na stupně vítězů. O jednu medailovou příčku byli lepší běžci ze Slávie VŠ Plzeň.
Stoprocentně úspěšní byli Martina Kamarytová (kat. D45) a Josef Milota (kat. H55), kteří v obou závodech zvítězili. Dvakrát na stupně vítězů se probojovali také Helena Tenglerová (2. a 3. v kat. D45), Stanislava Opavová (2. a 1. v kat. D55), Tomas Placek (3. a 3. v kat. H10) a Miloš Kamaryt (2. a 2. v kat. H45).
Pouze v sobotu se prosadili Leona Fišáková (1. v kat. D10L), Hana Fišáková (2. v kat. D35), Samuel Janoch (3. v kat. H14), Luděk Bartoš (1. v kat. H45)
PM, 29. 9. 2018
Zpráva z Ostrova
V Ostrově MLOKci válcovali soupeře.
Za oba dny jsme měli 8 vítězů a celkem 21 vyhlašovaných borců. Jedna z místních dam, stojící vedle ochraptělého fišáka, volajícího neustále majáskelazňéééé, projevila zájem o přestup do tohoto dobrého oddílu.
Velmi potěšitelná jsou umístění začátečníků – Tomas Placek byl dvakrát třetí a Honza Beneš v neděli druhý!
JF 25.9.2018
VRCHOL ORIENTAČNÍ SEZÓNY MĚL DOBĚH PO SJEZDOVCE
Lyžařský areál Kladky na Prostějovsku se stal v polovině září centrem Mistrovství České republiky v orientačním běhu na klasické trati. Vzhledem k nevelké vzdálenosti od našich východních sousedů se ukázal jako dobrý nápad spojit český šampionát s tím slovenským. Díky tomu se na start postavilo téměř 1400 závodníků.
Kopcovitý terén Zábřežské pahorkatiny s hlubokými, zařízlými údolí i strmými svahy s kamenitým podložím a nabídl orientačně i fyzicky náročné tratě. Na tento individuální vrchol sezóny se vydali také tři veteráni z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Všechny účastníky čekala nejprve sobotní kvalifikace. Do nedělního finále A postupovala pouze ta lepší polovina ze soboty. To se těsně podařilo Janu Sklenářovi v kategorii H75. Naopak Janu Fišákovi (kat. H70) uteklo finále o pouhých devět sekund. Devátý v jedné ze dvou rozběhových skupin skončil Josef Milota (kat. H60). Z každé skupiny této kategorie postupovalo jedenáct borců.
Ubytování (zadarmo) sehnal Honza Sklenář v obci Bouzov, kousek od stejnojmenného hradu. Dokonce jsme si mohli zařádit na sjezdové dráze v malých minikárách. Spali jsme vedle dráhy v takovéto romantické chatičce. No, neberte to.
Nedělní finále bylo o něco delší než kvalifikace. Stejně jako předchozí den museli běžci v závěru po seběhu části sjezdovky vykouzlit před cílem pravotočivou kristiánku. Sklenář obsadil ve finále A šesté, poslední místo (celkově 11 účastníků). Na lepší než šestnáctou příčku to tentokrát nebylo pro letos po listopadové operaci skoro netrénujícího Milotu (celk. 43 účastníků).
Finále B si zaběhl Fišák. Obsadil v něm druhé místo, což znamenalo jedenáctou příčku v konečném pořadí (19 účastníků).
PM, 29. 9. 2018
HONZA SKLENÁŘ BYL U NOVÉHO BORU DVAKRÁT BRONZOVÝ
Třetí a zároveň poslední dvojkolo B žebříčku Čechy – západ v orientačním běhu se odehrálo u Radvance, pár kilometrů východně od Nového Boru. Účastníků bylo třináct set, včetně devíti členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
V sobotu byla na pořadu krátká trať, jejíž nejzajímavější částí byla první polovina, kdy běžci zevrubně prozkoumali oblast Havraních skal. O den později na klasické trati přichystali pořadatelé bonbónek v podobě divácké kontroly, která se nalézala na vrcholu Perníkové věže. Kontrolní lampion měl kvůli lepší viditelnosti výšku něco přes metr. Vzdálenost od shromaždiště byla totiž něco přes půl kilometru. Tuto kontrolu měl prakticky každý, kromě nejmenších dětí a nejstarších veteránů. Zde se přímo nabízí poznámka, že v tomto závodě všichni “jeli na perník”.
Také v neděli se účastníci podívali do skal. Prostor závodu protínalo Údolí vzdechů. Název velmi dobře korespondoval se zvukovými efekty vydávanými závodníky při zdolávání strmých svahů.
Na medailovou příčku se podařilo probojovat pouze zkušenému Janu Sklenářovi v kategorii H75. Byl dvakrát bronzový. Do první desítky se dostali ještě Luděk Bartoš v kat. H50 (8. a 11.), Josef Milota v kat. H60 (6. a 4.), Stanislava Opavová v kat. D60 (9. a 8.)
PM, 20. 9. 2018
STÁŇA OPAVOVÁ A PEPA MILOTA VYBĚHLI V NEJDKU STŘÍBRO
Předělem mezi prázdninami a novým školním rokem bývají pro orientační běžce třídenní nejdecké závody West Cup. Těch se letos účastnilo kolem pěti set sportovců nejen z Čech, ale také z Německa, Rakouska a Ruska. Do Nejdku přijelo také 28 členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Dvěma z nich se v celkovém součtu podařilo umístit na medailových příčkách.
Program začal pátečním sprintovým závodem na mapě Gagarinka se startem u zimního stadionu, kde bylo centrum celé akce a cíl všech tří etap. Sprint vyžadoval maximální pozornost ve čtení mapy, hlavně kvůli zákresu tratě. Ta se v mnoha kategoriích několikrát křížila a spojnice mezi jednotlivými kontrolami procházela třeba přes jednu i dvě kontroly jiné, které měly přijít na řadu v jiné fázi závodu. Na to se bohužel pár desítek borců nachytalo. Postihla je buď diskvalifikace za vynechanou kontrolu, nebo různě velká časová ztráta.
Sobotní klasická trať nabídla mapově nepříliš náročný závod a zejména zdolávání dvou strmých kopců Světlina a Kozí díl, kdy i pohyb směrem dolů nebyl kdovíjak rychlý nebo bezpečný. Byla to spíše kontrolka fyzických možností.
Pro závěrečnou etapu zvolili pořadatelé nepříliš užívaný model s volným pořadím kontrol, navíc s hromadným startem. Výhodou je určitě brzké ukončení závodu. Jinak platí, že pro dobrý výsledek je potřeba se udržet v některém z čelních vláčků, které se postupem času vytvoří.
Druhé místo v kategorii D55, již velkým náskokem vyhrála Angelina Kuleva z německého oddílu Angy OL, obsadila Stáňa Opavová.
Stejná příčka ve stejné kategorii mužů patřila i Pepovi Milotovi. Ten nestačil pouze na Rakušana Seppa Hönese, za nímž zaostal celkově o čtyři minuty. Solidní výkony podali i někteří další lázeňáci, kteří se vešli do první desítky: 5. Nikolas Placek (kat. HDR), 4. Marie Bartošová (D14), 10. Jana Bartošová (D35), 7. Martina Kamarytová (D45), 4. Jan Pivec (H14), 7. František Kováč (H16), 6. Miloš Kamaryt (H45), 5. Jan Fišák (H65).
PM, 13. 9. 2018
Republikový Béčkový žebříček
byl z důvodu příliš velkého počtu závodníků a velkých vzdáleností rozťat na Moravu, Čechy východ a náš – Čechy západ. Rázem nám ubylo soupeřů, ale na umístění to vůbec není znát. Jediným zachráncem MLOKů je Honza Sklenář na druhém místě, všichni ostatní se topí v průměru nebo pod ním.
Maruška, Honzík a Vašek to nemají jednoduché. Jejich kategorie jsou velmi početné a nadupané. Jana, odmítající svůj kalendářní věk a Luděk, coby doprovod mládeže skončili před polovinou. Helena a Fišák neabsolvovali všechny závody, Fišák navíc skončil pátý o jeden bod. Ale 4. místo by taky nebylo nic moc.
Takže ať žije Sklenář!
Výsledky:
D14B Maruška 29. / z 60 závodnic
D40 Jana Bartošová 7./14
D50 Helena 9./17
H14 Honza Pivec 30./44
H18 Vašek 24./26
H50 Luděk 5./13
H70 Fišák 5./9
H75 Sklenář 2./5
JF 12.9.2018
Zpráva z PP
Na druhý ze skalnatých závodů „Pěkné prázdniny s OB v Českém ráji“ není jednoduché se přihlásit. Ochranáři omezili počet zúčastněných na 1300. Pořádající TJ Trutnov oznámil zahájení přihlášek na datum a čas 6.30. Zapnul jsem počítač v 6.30 a než jsem se proklikal do přihlášek, bylo 6.35. Dostal jsem číslo 1455! Takže náhradník. Těch 155 navíc zřejmě odhlásilo, takže týden před závodem jsem byl přihlášen.
Pěkné prázdniny ( PP) se snaží o hogofogo závod s několika vloženými legráckami:
– Píchač PP (to je nostalgický závod v labyrintu na louce, o nejrychlejší ražení kleštěmi do legitky)
– Párty pro závodníky, kterou moudře uspořádali v sále vzdáleném 2km, takže se ve stanech v centru dalo spát až do půl páté, kdy se tlupa rozjařené mládeže vrátila a během několika krušných minut usnula. Pak to můžete dospat.
– Pivní štafety, které tentokrát nespojovali se žádným sportováním.
– Výborný jazzový koncert v centru.
– Promítání videí z předchozí etapy na velké obrazovce.
Občerstvení v kempu jednotvárné, s nekonečnými frontami, vyhlašování výsledků pouze za všechny tři etapy, bezvadné tratě, všechny etapy ve skalách.
Celkový dojem – výborná akce.
Pidivýpravu MLOKů – H70 Jan Fišák, D10L Lucie Johanka Fišáková, D21C Radka Miturová, kterou zastoupila dcera Barbora – zachránila Lucka výborným třetím místem.
Přehled výsledků: jméno,celkové umístění/počet závodníků v kategorii,E1–E2–E3
Lucka 3./16 1 – 2 – 5
Fišák 5./12 3 – 8 – 8
Bára 15./31 21 – 20 – 15
Lucka běhala výborně, celkové druhé místo jí v součtu za tři etapy uniklo po slabším výkonu v závěrečné etapě o 15 vteřin!
Fišák: po slibné první etapě (mapa 1:7500) jsem odběhl ve druhé etapě (1:10000) málem do sousedního pohoří a vrátil se za 20 minut. V poslední etapě už se to dalo jenom zkazit ještě víc. Přestože jsem hodně přebíhal (1:7500) a vracel se, páté místo mi zůstalo.
Bára běhala vyrovnaně.
JF 27.8.2018
NA KAMZÍKU SE ODEHRÁL 34. ROČNÍK ZÁVODU V OB
Díky počasí byla letošní návštěva velmi slušná, vlastně asi rekordní. Během dne se na louce objevilo kolem šedesáti lidí všeho věku. Všichni ale nezávodili. Někteří pojali akci jako společenskou návštěvu.
Překvapila hojná návštěva mládeže, většinou mločího potěru. Závod na cca 2 km vyhrál Jan Pivec (28:34) před Pepou Benešem (65:00) a Tomasem Plackem (67:54).
Závod v micro-o zvaný Camel OB bez popisů, na mapce v měřítku asi 1:200 s dvaceti kontrolami, jenž se odehrál pouze na přilehlé louce, se ukázal jako ne úplně jednoduchý. Z 24 účastníků měla jen polovina bezchybné ražení. Mezi diskvalifikovanými byli i někteří “mloci”. Nicméně aktivní závodníci tuto disciplínu ovládli. Zleva Břéťa Milota (2., 7:40), Lukáš Pivec (1., 7:00), Petr Novák (2., 7:40) a Jan Pivec (4., 8:00).
Hlavním programem je pokaždé lesní závod s volným pořadím kontrol. Aktivní závodní startovali v kategorii Profi a měli za úkol posbírat 13 kontrol. Při ideálním postupu měřila trať něco přes pět kilometrů. Na kontrolách kromě lampionů jsou čtvrtky s různými dotazy nebo literárními úkoly. Ty je nutné kvůli kontrole průchodu plnit. V čase 59:50 zvítězil Lukáš Pivec. Druhý byl Petr Placek (75:52), bronz bral Petr Novák (78:22). Pořadí na dalších místech: 4. Radka Jelínková (80:07), 5. Břéťa Milota (81:14), Veronika Placková (84:25), Jan Fišák (84:31), Helena Tenglerová (85:40), Marek Beneš (90:50), Hana Kožíšková (108:05), Žaneta Pivcová (138:00) a Ondřej Novák (139:40, -2 kontroly). Pokud by nějakému šťourovi připadaly časy příliš vysoké, tak na nějaké směrné časy se zde nehledí. Jedná se o celoodpolední zábavu. Dnes často frekventovaný výraz “užít si” zde nabývá tu pravou podobu.
V centru pozornosti jsou ale pokaždé členové oddílů karate a juda. Hlavně pro ně se tato akce pořádá. Věřte-nevěřte, jsou mezi nimi i tací, kteří téměř ani jednou nevynechali. Stárnou společně s hlavním a jediným pořadatelem (stavitelem, rozhodčím, tajemníkem, ředitelem i jediným členem samozvané jury, který protesty přijímá, ale nevyřizuje). Ten tuto akci pojal tak trochu jako předzvěst podzimního jubilea. Tito orientační amatéři startují v kategorii Elita a ze třinácti kontrol mají možnost jednu libovolnou vynechat. Vzhledem k tomu, že běhají (spíše chodí) bez buzoly (k ničemu jim prý není), jsou výsledky těch nejlepších přinejmenším pozoruhodné: 1. Radek Malinovský (87:34), 2. Ivan Korol (98:30), 3. Roman Jokel (100:23). Tato trojice posbírala v předchozích ročnících většinu první míst. Na pěkném šestém místě skončil Karel Tesař (121:24), jenž na Kamzíku nechyběl ani jednou! Tedy jednou neběžel, ale přišel jako divák s gypsem na rameni. Časy těch horších se pohybovaly kolem 3,5 hodiny. To ale nikdo neřeší. Ceny nakonec dostanou všichni za každé i diskvalifikované umístění v každé soutěži.
Samostatnou kapitolou je pak čtení úkolů z lesa. To by ale vyžadovalo sáhodlouhý článek. Jen namátkou: Ve které zemi leží Schengen?, Co je to pofaufeu?, Co znamená fr. výraz milltonaire?, Jaké osobě se říká kačer? apod.
PM, 6. 8. 2018
ŽELEZNÉHO DĚDKA SI ZABĚHL MAREK PETRUŠ
Na koupališti Lido v Hamrníkách u Mariánských Lázní se poslední červencovou sobotu odehrál 36. ročník triatlonu Železný dědek – Memoriál Míry a Ládi Toušových. Ještě hodinu a půl před startem, jenž byl v 11 hodin, bylo přihlášeno jen asi pět borců. Vypadalo to na mnohonásobnou přesilu pořadatelského týmu z mariánskolázeňského vodáckého oddílu. Pak se ale se sportovci roztrhl pytel a nakonec chyběl jen jeden, aby zaokrouhlil počet na padesát.
Startovní výstřel přijel provést zakladatel této tradice, byvší atlet Ivan Kubát. Jako diváci byli přítomni i další jedinci, kteří pamatují první ročník v roce 1982, jehož se účastnilo šestnáct borců. Tehdy a ještě pár let potom se nezávodilo a tři disciplíny – kolo 120 km, plavání 1,2 km a běh 12 km – byly rozprostřeny v tomto pořadí po celý den. Soutěžit podle dnešních pravidel se začalo až v roce 1990. To se naposledy konaly ten nesoutěžní v původních objemech i kratší v polovičních délkách.
Letošního Železného dědka ovládl vítěz z roku 2012 Jan Kubíček z Chodova. V plavání (0,5 km) a v běhu (5 km) měl nejrychlejší čas ze všech. Pouze na kole (34 km) mu patřila čtvrtá příčka se ztrátou 34 sekund na nejlepší čas. Cílovou metu proťal nikým neohrožován v čase 1 hod., 26 min. a 8 s. O minutu a 22 sekund doběhl na druhém místě Jakub Merle z Kraslic a třetí byl první z veteránů nad 40 let Norbert Szabó z Plzně (1:29:36). První místo v kategorii žen obhájila loňská vítězka Barbora Hovorková z Chebu (1:39:20), dvacátá druhá v absolutním pořadí. Juniorskou kategorii vyhrál Filip Polák z Karlových Varů (1:36:14).
Organizátoři odměnili tradičně také triatlonisty z Mariánskolázeňska (zleva Marek Petruš, Michal Horna, Antonie Vyoralová, Vladimír Janeček, Pavel Tuháček a Jana Jonáková), kteří většinou neokupují přední příčky. Trojice nejlepších měla toto pořadí: Michal Horna (1:44:04), Marek Petruš (1:48:14) a Antonie Vyoralová (1:56:07). Marek obsadil celkové 35. místo. Jednotlicé disciplíny zvládl za 11:28, 65:00 a 31:44.
Nejstarším účastníkem byl Pavel Tuháček z pořádajících vodáků, Nejvíce účastí pak má na svém kontě Vladimír Janeček z Drmoulu – 21.
Na příští rok mají lázeňští vodáci dilema, zda vůbec akci uspořádat. Z důvodu stavby silničního obchvatu bude nepoužitelná silnice mezi Hamrníkami a Drmoulem, která znemožní uskutečnit cyklistickou část. Zda dojde k nějakému jinému řešení, či zda se příští ročník „odpíská“, se teprve uvidí. Nebylo by to poprvé, kdy se Železný dědek neodehrál, nucenou přestávku zažil už v roce 2014. To se na koupališti opravovala hráz a nebyla voda.
PM, 6. 8. 2018
PEPA MILOTA VYBĚHL NA VYSOČINĚ BRONZ
Jednou z prázdninových orientačních akcí je tradičně HSH Vysočina Cup, jenž se odehrál ve třech dnech u Lipníku nad Sázavou. Letošní jubilejní 25. ročník navštívilo 1600 závodníků, včetně dvanácti členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
Za velmi teplého počasí, které v prvních dvou etapách zpříjemnily občasné dešťové přeháňky, se běhalo v kopcovitém terénu, v němž se vyskytovala různě veliká jezírka v zatopených lomech – pozůstatky po dávné těžbě žuly. V jejich okolí, kde se to terénními detaily i kamenitými útvary jen hemžilo, byla hlavně v první a třetí etapě poschovávána spousta kontrol.
Program začal páteční krátkou tratí, která byla asi technicky nejzajímavějším závodem. V sobotu následovala klasická trať a končilo se zkrácenou hendikepovou tratí, do níž se vybíhalo s časovými odstupy, které borci nasbírali v prvních dvou etapách.
Nejlépe dopadl Pepa Milota, který v kategorii H60B obsadil třetí místo. Vybíhal jako čtvrtý a pár kontrol před cílem byl dokonce druhý. Více jak minutová chyba v závěru ho však vrátila o příčku zpět.
Dobrý výkon předvedl Petr Placek. V kategorii H35C se každým závodem lepšil a nakonec doběhl jako sedmý. Ani deváté místo jeho manželky Veroniky v kategorii D35C a jedenáctá příčka Marie Bartošové v kategorii D14B nejsou špatné.
PM, 6. 8. 2018
Tenisový Wimbledon, závod osmiveslic Oxford-Cambridge, Bostonský maraton, Ralye Dakar, Pepův Kamzík, Vasův běh, automobilová Ralye Monte Carlo.
Občané Mariánských Lázní mají to štěstí, že se alespoň jedné z těchto akcí mohou snadno zúčastnit. Stačí se v srpnu dostavit na louku u Kamzíku.
Letos byla účast sportovců různých odvětví, včetně zahraničních hostů z jiných kontinentů, obzvláště hojná. Bylo to naprosto pochopitelné. Pepovi se blíží šedesátka. A velebný, šedesátiletý kmet již nemusí být ochoten v dalších letech něco podobného pořádat.
Je třeba říci, že tentokrát se mu akce opět výjimečně povedla. Horké počasí, studené pivo, výborné orientační závody, po všech stránkách vydařený den. Výsledky Pepa určitě brzy vydá.
JF 5.8.2018
Zpráva z Mistrovství světa veteránů (WMOC 2018) v orientačním běhu,
které se konalo 6. až 13.7.2018 ve vyprahlém Dánsku. Bylo trvale jasno, +25°.
Vždycky jsem říkal, že nejhezčí holky jsou v orientačním běhu. Platí to i pro veteránky. Ovšem zezadu. Zepředu na vás vybafne z houští zarputilá ježibaba, většinou s šílenou parodií pánského účesu na hlavě, smete vás z pěšiny do ostružiní a zmizí opět v blízkém houští.
Program po dnech: – trenink na sprint – kvalifikace na sprint – finále sprint – trenink na middle – kvalifikace na les (middle a long) – finále middle – trenink long – finále long.
Pro postup do finále long zvolili pořadatelé nepříliš pochopitelnou kombinaci postupu z kvalifikace „les“ a procent z finále middle. V bulletinu je to nesrozumitelně popsáno asi tak, že z každého finále middle B,C,D,E postoupí první dva do finále A v long. Kromě toho 25% nejlepších z finále middle B,C,D,E postoupí o stupeň nahoru a 25% posledních z finále A,B,C,D spadne dolů. Stáňa tak, díky vítězství ve finále B middlu postoupila v longu do A. Já jsem díky 6. místu v D postoupil do C. Ale vysvětlit bych ten systém nedokázal.
Ještě nějaké postřehy:
Závodníci před startem neposedávají – ze země by se nezvedli. Postávají.
Popisy kontrol jsou na startu. To se mi jevilo jako výborné řešení. Je tam o chlívek víc. Vstoupíte, projdete vstupní kontrolou startovního čísla a čipu, vynulujete si a zkontrolujete čip. Postoupíte, vezmete si popisy a dáte je do popisníku. Postoupíte a pípnete kontrolu pořadateli do krabičky, kterou drží v ruce. Postoupíte a postavíte se k mapě. Na startovní signál popadnete mapu a mastíte do lesa.
Běhalo se v placatých smíšených, spíš listnatých lesích se spoustou klacků a suchých větví pod nohama a s protivným podrostem. Zlaté, české, útulné, poslední dobou tak proklínané, smrkové monokultury! Sprinty se běžely v parku i zástavbě. Finále v Kodani.
Výsledky sprint: Opavová W60A! 75. místo z 81, to je celkově 75. z 245 startujících
Fišák M70C 69./79, celkově 229./419
Sklenář M75B 59./81, celkově 140./246
Middle: Opavová W60 B 1.!!!/245, celkově 82./245
Fišák M70D 6./84, celkově 258/419
Sklenář M75B 41./80, celkově 120/246
Long: Opavová W60A! 55./81, celkově 55./245
Fišák M70C 27./84, celkově 195./419
Sklenář M80B 11./80, celkově 91./245
JF 15.7.2018
Zpráva z MČR a Veteraniády v orientačním běhu na krátké trati.
24.6.2018 Chlébské.
Závody se konaly ve velmi kopcovitém terénu. Les byl plný kamenů, šutrů a balvanů, schovaných navíc v podrostu, vysoké trávě a spoustě suchých větví, zbylých po kácení. Kamení se pod nohama převracelo, otloukalo kotníky a neustávalo ve snaze přivodit běžci držkopád do tohoto většinou strmého kameniště. Některé z balvanů byly o trochu větší, a byly u nich kontroly.
Převážně veteránskou výpravu, která v minulosti vozila i několik medailí, od naprostého debaklu zachránil pouze Pepa. Ale i ten – po závažné rekonstrukci chodidel! – byl daleko od medailového umístění. Byl osmý ve finále A. Všichni ostatní MLOKci se na Áčkové finalisty svých kategorií dívali pouze z diváckých seslí.
Přehled výsledků:
D45B 21. Radka Jelínková (46. z celkového počtu 53 závodnic v sobotní kvalifikaci) D50B 8. Kathrin Bínová (27. z 37) D55B 9. Jana Sklenářová (23. z 25) H16C 49. Břetislav Milota (84. z 90) H50B 10. Luděk Bartoš (40. z 48) H60A 8. Josef Milota (8. z 41) H70B 4. Jan Fišák (16. z 25) H75B 2. Jan Sklenář (7. z 10) P Jan Milota 27. z 35
JF 24.6.2018
ZÁVODILO SE V PROSTORU MISTROVSTVÍ SVĚTA
V obci Hluboká pár kilometrů jihozápadně od Žihle se za účasti devíti set borců odehrály dva závody B žebříčku Čechy – západ v orientačním běhu. Do lesů okolo řeky Střely, kde se v roce 1991 konalo finále MS na klasické trati, se vydalo také dvacet tři členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
V sobotu za pořádného vedra se šlo na start klasické trati skoro dva kilometry. To byla pro každého pěkná rozcvička. Občerstvovací stanice v lese si na nedostatek zákazníků nemohly stěžovat. Uprostřed Fanda Kováč.
Zásadními postupy byly ty přes hluboká zařízlá údolí. Chodit přímo a překonávat příkré kamenité svahy, nebo bez většího převýšení dlouze obíhat?
Nedělní závod na krátké trati byl příjemnou „mapařinkou“ se stejným závěrem jako den předtím, kdy se na sběrnou kontrolu musel zdolat krátký strmý svah (zde Břéťa Milota).
Tam už mnozí lezli – bez nadsázky – po čtyřech.
Z mariánskolázeňských běžců dosáhl na stupně vítězů po oba dny Jan Sklenář v kategorii H75. Byl pokaždé třetí. Na stupně vítězů se v neděli podíval také Luděk Bartoš (3. v H50), jenž byl v sobotu šestý a alespoň jednou se do první desítky protlačili Martina Kamarytová (7. a 16. v D50), Jana Sklenářová (9. a 9. v D55) a Josef Milota (9. a 6. v H60).
Dvakrát první doběhl Petr Placek a šestá a třetí skončila jeho manželka Veronika. Oba ale jen na tréninkové trati pro příchozí. Asi nejlepší výsledek na závodech české úrovně zaznamenal Fanda Kováč šestnáctým a patnáctým místem v kategorii H16B.
Co se týká oblastního přeboru, patřily „mlokům“ tři medaile. O ty se podělili Jana Sklenářová (1.), Jan Sklenář (2.) a Kathrin Bínová (3. v D45). Vyhlašovalo se pouze v kategoriích, které se v oblasti běžně vypisují.
PM, 19. 6. 2018
ORIENTAČNÍ BĚŽCI VYSTŘÍDALI NA PARDUBICKÉM ZÁVODIŠTI KONĚ
Diváci, sledující pravidelně dostihový závod Velká pardubická, možná nejednou zauvažovali, jaké to musí být pro ty koně náročné. Téměř identický zážitek pocítilo na vlastním těle čtyři sta žáků a studentů, kteří se na pardubickém závodišti utkali ve finále školních výběrů v orientačním běhu. Pravda, Taxis, Hadí příkop, Irskou lavici nebo Zahrádky nepřekonávali běžci jako čtyřnozí oři kolmo, ale třeba běhu přes oranici si užil každý dost.
Mezi školní orientační elitu se díky vítězství v krajském kole dostali také studenti z Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně. Díru do světa sice neudělali, ale už jen účast na této akci byla pro všechny zážitkem.
Luděk a Jana Bartošovi z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK přivezli do Pardubic sedmnáct studentů z prvního a druhého stupně gymnázia. V každé ze šesti vypsaných kategorií bylo zhruba sedmdesát startujících. Na startu byli jak aktivní orientační závodníci, tak i ti, kteří se k tomuto sportu dostali poprvé právě jenom při školních závodech. O kvalitě účastníků svědčí, že mezi nimi byla například pětice borců, která bude reprezentovat Českou republiku na červnovém ME dorostu v bulharském Veliko Tarnovu. Že se v jejich případě jednalo o vítěze nebo další medailisty v některé z kategorií, nepřekvapilo.
Tratě měly délku 3,8 – 5,6 kilometrů a bylo na nich přes dvacet kontrol. Většina jich byla ukryta v rozích živých plotů nebo v příkopech. Pořadatelé navíc umístili do prostoru několik falešných stojanů – sice s lampiony, ale bez kontrolní krabičky. Chaos v hlavách těch méně zkušených to udělalo pořádný, což bylo vidět i na výsledných časech. Ty nejlepší se pohybovaly kolem dvaceti pěti minut.
Nejlépe si z Mariánskolázeňských vedli chlapci v kategorii H7 (6. – 7. tř. ZŠ) Jonáš Černý (15.), Samuel Janoch (16.) a Jan Pivec (20.). Jejich ztráty na vítěze byly zhruba devítiminutové. Obdobný odstup měly také Marie Bartošová a Adéla Postránská v kategorii D7, které doběhly ve stejném čase a obsadily dělené 22. místo.
V hodnocení kolektivů obsadili lázeňští gymnazisté shodně osmnáctou příčku v kategoriích základních i středních škol. V doplňkovém závodě VIP (doprovod a trenéři) vyběhl Luděk Bartoš pěkné páté místo.
PM, 19. 6. 2018
Debakl MLOKů v Plzni.
A nejen MLOKů. Západočeská oblast po loňském skvělém třetím místě sice nezapadla na kdysi obvyklý podprůměr, ale s obtížemi se drží na průměru. Domácí stavitelé Vyzývacího poháru (kdo koho vlastně vyzývá?) dali na ujišťování západočeských trenérů o technické vyspělosti mladých západočechů, a postavili dost těžké štafety. Západočeši v nich sice nepropadli, ale ani moc velkou technickou vyspělost neprokázali.
Zato MLOKci ve všech závodech zametali a nebýt Maruščiny účasti v bronzové štafetě, byl by „debakl“ v titulku v naprostém pořádku. (O vítězství našich bab v kategorii D165 se nerozepisuji. Vyhrát bez soupeře umí každý. Ovšem! Na druhé straně není možné porazit toho, kdo se nepostaví na start!!)
A ještě xprintu. Příliš nechápu, proč pořadatelé couvli před soukromou(!) ochrankou svatby (kolik tam mohlo být svatebčanů?) a vyklidili pole. Vždyť pořádali celostátní závod pro několik set závodníků, konaný pod záštitou primátora města Plzně. A kvůli svatbě pak několik hodin před startem opravovali mapy, měnili popisy kontrol a použili na to pořadatele, kteří pak chyběli na trati. Ani na takto zkrácené trati sprintu však MLOKci neuspěli.
Vzhledem k tomu, že nás čekají už jenom „béčka“ Kralovic pořádaná kdesi na jihu a MČR na krátké trati přístupné jen hrstce vyvolených, věřím, že na pohodových prázdninových závodech se vrátí do našich řad dobré výkony.
Tak alespoň pár kladů: Dobré výkony Lukáše Pivce a celé Plackovic rodiny. A hlavně povedený výkon začátečníků Ondry Petruše, Tomase Placka, a Mikiho Prinze.
JF 18.5.2018
ZÁVOD V ORIENTAČNÍM BĚHU PŘEŽILI VŠICHNI
Areál stadionu Viktoria Mariánské Lázně byl centrem přeboru škol Karlovarského kraje v orientačním běhu. Ten pro 181 žáků a studentů z patnácti školských zařízení připravili členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
Na startu byli pochopitelně všichni mladí “mloci”. Pro některé to byl první samostatný závod. Na fotografii Mael Mikyska, Lada Prinzová a Kiara Zabolotná (zleva). Závod se odehrál na mapě, která byla pár týdnů předtím použita pro oblastní přebor ve sprintu. O sprint se v tomto případě ale opravdu nejednalo. Postaven byl normálně těžký orientační závod. Tratě měřily 1,5 – 3,5 km a měly maximálně dvacet kontrol.
Bylo vypsáno deset kategorií: hoši a dívky do 3., 5, 7. a 9. tříd a středoškoláci. Ti, kteří se tomuto sportu nevěnují pravidelně, byli určitě překvapeni množstvím nejrůznějších informací, a to nejen co se týká všech značek na mapě. Naštěstí stály na startu domácí závodnice, které těm méně zkušeným radily, kam se vůbec vydat.
Největší dobrodružství účastníci zažili zřejmě v prostoru bývalých zahrádek pod nemocnicí. Tam to v současné době vypadá trochu jako džungle. Výjimkou nebyly seběhnuté skupiny, které hledanou kontrolu vyvolávaly: „Stodvojko, vyskoč, stodvojko, vyskoč!“ Kýženou kontrolu nakonec opravdu našly.
Delší tratě se dostaly přes les až do přírodního parku k Prelátovu prameni, kde se dalo také hodně ztratit. Závod končil přímo na stadionu Viktoria, kde byla k vidění různá dramata. To se třeba dvě dívky vrhly za cílem na dobíhající kamarádku, která strávila na trati hodně přes hodinu, a vyptávaly se: „Tino, neviděla jsi někde Leu?“ „Ne, neviděla,“ odpovídala jim.
Tu jedna z nich skoro plačky ze sebe soukala: „Ta se asi nevrátí, Ta to nemůže sama přežít.“ Lea Hamerníková ze ZŠ Jih Mar. Lázně to ale stejně jako všichni účastníci přežila, a to v čase 102 min. a 9 s. A se všemi kontrolami.
Prim hráli pochopitelně ti, kteří se orientačnímu běhu někdy věnovali nebo ho stále aktivně provozují. Ve startovní listině bylo nemálo těch, kteří vlastní orientační licenci A nebo B. Ti potvrdili, že délky tratí nebyly nijak přemrštěné. Vítězné časy se pohybovaly kolem dvaceti minut.
Ve sloučených kategoriích HD 7 a 9 a také v kategoriích studentů HS a DS šlo i o postup na celostátní finále. V nich bodovali pouze dva nejlepší z každé školy. Finále se bude konat 6. června na pardubickém dostihovém závodišti. Zda bude stát v cestě i Taxisův příkop, rozpis neuvádí.
Medailová umístění mariánskolázeňských běžců: D3 – 2. Cimická, 3. Zabolotná (obě ZŠ Jih), D5 – 2. Součková (ZŠ Úšovice) 26:31, D7 – 2. Bartošová, 3. Postránská (obě GOAML), H3 – 2. Prinz (ZŠ Jih), 3. Placek (ZŠ L. Kynžvart), H5 – 1. Herman (ZŠ Jih), 2. Petruš, 3. Bartoš (oba ZŠ), H7 – 2. Janoch, 3. Černý (oba GOAML), HS – 1. Vojtěch Bartoš, 3. Václav Bartoš (oba GOAML). Výsledky družstev: H3 a D3 – 1. ZŠ Jih, 2. ZŠ Čtyřlístek, H5 a D5 – 1. ZŠ Úšovice, 2. ZŠ Jih, 3. ZŠ Čtyřlístek, HD7 a HD9 – 1. GOAML, HS a DS – 1. GOAML
PM, 24. 5. 2018
Největší hvězdou byl Pepa Milota.
Před pár měsíci po operaci vůbec nechodil, před pár týdny obul alespoň sandály, před pár dny obul orientky a v sobotu byl Pepa v Táboře třetí na Veteraniádě ČR ve sprintu.
Jinak nebyl výjezd MLOKů na MČR a Veteraniádu ve sprintu příliš vydařený.
Závod se konal v sobotu 19.5. v historické části města Tábor. Běh ve spleti úzkých, klikatých uliček se spoustou kontrol byl náročný na trvalé soustředění. Několikavteřinové zaváhání znamenalo sestup o několik míst ve výsledcích. Například Káťa Černá v kategorii D16 zaostala za vítězkou o pouhých 26 vteřin a skončila až šestá. Bylo jich 59.
MLOKy potkaly i dvě diskvalifikace. Jana vynechala kontrolu v místě, kde byly kroužky v mapě velmi podivně očíslovány. Honza Sklenář se stal obětí pořadatelského zmatku na startu. Ti totiž vypustili naprosto nepochopitelně několik závodníků předčasně na trať a pak je diskvalifikovali.
V neděli se běžela krátká trať v přilehlém, téměř městském lese, s nízkým, velmi bohatým podrostem. Později startujícím závodníkům stačilo si ve vyběhaných pěšinkách nalézt správné výhybky. MLOKci tento běh pojali treninkově.
Veteraniáda a MČR ve sprintu:
D60 Stáňa Opavová 9. /z 23 závodnic
H60 Josef Milota 3./25
H70 Jan Fišák 7./12
H18 Vašek Bartoš 33/45
Kategorii příchozích absolvovala i Radka Miturová a devítiletá Lucka Fišáková, která zdaleka nebyla poslední.
H75 Jan Sklenář a D40 Jana Bartošová oba disk
Nedělní výsledky nejsou nijak pozoruhodné, najděte si je sami.
JF 21.5.2018
ORIENTAČNÍ ZÁVODY MĚLY POKAŽDÉ ZÁVĚR VE VYTĚŽENÉ PÍSKOVNĚ
V areálu jezdeckého tábora Vránov pět kilometrů severozápadně od Sokolova se nalézalo centrum dvou závodů žebříčku západočeské oblasti.
Tím prvním bylo oblastní mistrovství na krátké trati. Členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK přijeli v nebývalém počtu. Bez ohledu na výsledek vytvořili oddílový rekord, čtyřicet pět na jednom závodu jich nikdy v historii nebylo (na fotce těsně před odjezdem už někteří chyběli). Na první orientační misi vyrazilo nemálo dospělých nováčků s dětmi.
Samotný závod byl pro později startující obohacen o déšť, jenž těm, kteří si v pokynech nepřečetli informaci o tom, že mapy nebudou vodovzdorně upraveny, udělal z nejdůležitější pomůcky cár rozžvýkaného papíru. Pokud se takto postižení borci dostali vůbec do cíle a měli všechny kontroly, dá se bez nadsázky mluvit o dítkách štěstěny nebo rovnou géniích, kteří si dokázali celý závod načíst do paměti už na startu.
Medailovou šanci pohřbili nejzkušenější lázeňští veteráni Jan Sklenář a Jan Fišák v kategorii H65. Po seběhnutí se na trati dali hlavy dohromady a v oblasti vytěžené pískovny zamířili z jedenácté kontroly rovnou na třináctou. V cíli se pak navzájem obviňovali, kdo za vynechání mohl. Oba byli samozřejmě diskvalifikováni.
„Mloci“ si vedli výsledkově solidně a obsadili deset umístění na stupních vítězů. Zadní řada zleva Petr Placek (1. v kat. T), Luděk Bartoš (3. v H45), Hana Fišáková (1. v D35), Václav Bartoš (2. v H18) a Josef Milota (1. v H55). Přední řada zleva Tomas Placek (2. v H10), Hana Kožíšková (1. v kat. P), Břetislav Milota (2. v H16), Stanislava Opavová (2. v D55) a Marie Bartošová (2. v D14).
Při nedělní klasické trati se většina běžců podívala do strmých svahů nad řekou Svatavou. Jejich několikeré slézání a zlézání dalo všem pořádně zabrat. Stejně jako předchozí den se závěr závodu odehrál v pískovně, kde to bylo zajímavé hlavně v těch už zalesněných pasážích.
Mariánskolázeňští běžci si šli při závěrečném vyhlašování opět desetkrát pro některou z cen. První místa si zopakovali H. Fišáková, J. Milota a P. Placek, stříbrné příčky patřily Leoně Fišákové (HD10L), Mikuláši Janochovi (H12), Janu Macurovi (H21) a Janě Sklenářové (D55), třetí doběhli B. Milota, Martina Kamarytová (D45) a J. Fišák.
PM, 17. 5. 2018
PEPA MILOTA ZVÍTĚZIL NA SKLENĚNÉM VRCHU
U středočeských Hostomic začal šestidílný seriál B žebříčku Čechy. Ten se od letoška rozdělil na východní a západní část. Důvodem byly loňské vysoké návštěvy na tomto typu závodu. I tak bylo na startu po oba víkendové dny kolem patnácti set běžců, včetně patnácti členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
Závodním prostorem byl jihozápadní okraj pohoří Hřebeny s 660 metrů vysokým Skleněným vrchem. Pohyb v lese ztěžovala hlavně rozsáhlá kamenitá pole, v nichž byl rychlejší pohyb prakticky nemožný. Vyhnout se jim beze zbytku nešlo, některé kontroly byly totiž umístěné přímo v nich.
Na start sobotní krátké trati se šlo dost do kopce, takže v samotném závodě nečekalo na běžce nějak velké převýšení. U některých kategorií to bylo v podstatě po rovině nebo z kopce.
I přes dozvuky zdravotních potíží a absenci zimní běžecké přípravy se Pepovi Milotovi povedl prakticky bezchybný výkon a překvapivě zvítězil v kategorii H60B. Nebylo to jediné vítězství závodníka Karlovarského kraje. První místo zaznamenal rovněž skvěle běžící Karel Rambousek z KOB Sokolov v kategorii H35B. Ten potvrdil dobrou formu i o den později, kdy triumfoval na klasické trati. To byly svahy Skleněného vrchu několikrát v cestě. Na Milotovi už se projevil tréninkový deficit. I když volby postupů neměl špatné, na lepší než osmé místo to nebylo.
Mezi tři nejlepší se pokaždé probojoval Jan Sklenář v kategorii H75B (3. a 2.) a do první desítky se ještě vešel Jan Fišák v kategorii H70B (4. a 9.). Své nejlepší umístění v podobě třináctého místa na krátké trati zaznamenal Břetislav Milota v kategorii H16B.
PM, 17. 5. 2018
JARNÍ TROJÚHELNÍK VYHRÁLI MICHAL BOŘÁNEK A BARBORA BALDRIÁNOVÁ
Oblastním mistrovstvím ve sprintu, které se odehrálo v pátek 27. dubna vpodvečer, odstartoval 33. ročník vícedenních orientačních závodů Jarní trojúhelník. Ten pro necelých pět set účastníků uspořádal Mariánskolázeňský orientační klub MLOK.
Sprint měl start u úšovického Eko akvária. Tratě vedly do přírodního parku u Prelátova pramene, kde mezi spoustou herních atrakcí a okolo dvou rybníčků docházelo ke komickým blouděním. Po proběhnutí lesa pod Karkulkou přišel na řadu park mezi viaduktem a kolonádou Ferdinandova pramene. Také v této na pohled jednoduché lokalitě se daly vyrobit neuvěřitelné chyby.
Na medaile dosáhlo pět zástupců domácího oddílu: Leona Fišáková (1. v kat. D10L), Adéla Postránská (1.), Marie Bartošová (3., obě v kat. D14), Mikuláš Janoch (1. v kat. H12) a Václav Bartoš (1. v kat. H18).
Na další dvě etapy se všichni přestěhovali do Jedlové u Staré Vody do rekreačního areálu U Mlýna. Ve zvlněném, zaklackovaném terénu, v němž nebyla nouze o mokré, kamenité či hustníkové pasáže, byly pohyb i orientace hodně náročné. V neděli se k tomu přidal ještě pylový smog, kdy po proběhnutí cílem měli všichni – v nadsázce řečeno – jednotné žluté oblečení.
Triumf v hlavní kategorii mužů obhájil loňský vítěz, dorostenecký reprezentant Michal Bořánek ze Severky Šumperk.
Za ním skončili Jiří Vištejn (Lokomotiva Plzeň) a Tomáš Petras (OOB Vamberk).V Jedlové si zaběhl také vítěz prvního ročníku v roce 1985, Petr Henych z Liberce. Pořád umí. V ženách vyhrála stejně jako v roce 2013 Barbora Baldriánová z USK Praha před Vendulou Ryšavou (Praga Praha) a Romanou Kubínovou (Slovan K. Vary).
Z mariánskolázeňského oddílu absolvovalo všechny etapy sedmnáct vesměs mladých borců. Zajímavá je určitě informace, že alespoň jeden ze závodů si zaběhlo 51(!) “mloků”.
Na medailové příčky celkově dosáhli Marie Bartošová (2.), Mikuláš Janoch (2.) a Václav Bartoš (1.). Do první desítky se ještě vešli Adéla Postránská (4.), Mikuláš Prinz (9.), Tomas Placek (10., oba v kat. H10), Ondřej Petruš (7. v kat. H12), Samuel Janoch (6.), Jan Pivec (7., oba v kat. H14), Břetislav Milota (6.) a František Kováč (7., oba v kat. H16).
Při závěrečném vyhlašování odměnili pořadatelé také Zděňka Přečka ze Sparty Praha. Přihlásil se na Jarní trojúhelník jako úplně první. Je zřejmé, jaké má v životě priority.
PM, 5. 5. 2018
AŠSKÉ ORIENTAČNÍ ZÁVODY PROBĚHLY V PODHORSKÉM LESE U PODÍLNÉ
Předposlední dubnový víkend se v lesích u Podílné na Ašsku, na dohled od německých hranic, odehrál další dvojzávod žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu. Pokaždé při návštěvě kolem dvou set sportovců.
Oba závody měly klasické parametry. Běhalo se v typicky podhorském lese s bohatou sítí cest a průseků, leč ty byly v zaklackovaném lese mnohde téměř neviditelné. Přesto vydělali ti, kteří si dokázali vybrat alespoň trochu běhatelné komunikace. Pohyb mimo ně byl velmi obtížný.
V sobotním Aprílovém závodě čekali účastníci možná na nějakou kulišárnu od pořadatelů z KČT Aš, avšak nic se nekonalo. Tratě byly pěkně postavené, na umístění kontrol si nikdo nestěžoval a zákresy na mapách byly v pořádku. To asi některé rozhodilo už před startem, a tak si aprílový žertík asi desítka běžců nadělila sama. Na startu totiž sáhla vedle a vzala si na cestu nesprávnou mapu. Svůj omyl postižení zjistili většinou na první kontrole, která svým kódem nekorespondovala s popisy. Takto nabraná časová ztráta se prakticky nedá smazat.
Nedělní klání Ašský štít, které je jedním z nejstarších orientačních závodů v Čechách, se hodnotí také v kategorii oddílů. Body za umístění maximálně do šestého místa se ale udělují pouze v kategoriích od desetiletých (DH10) až po muže a ženy (DH21). Veteráni se nezapočítávají. Loňské vítězství obhájili běžci z Ostrova. „Mloci“ skončili na dělené čtvrté příčce.
Závodů se účastnili také členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Dvakrát během víkendu si pro cenu šli Hana Fišáková (3. a 1. v kat. D35), Stanislava Opavová (2. a 1. v kat. D55), Mikuláš Janoch (3. a 2. v kat. H12), Jan Pivec (2. a 2. v kat. H14) a Miloš Kamaryt (3. a 3. v kat. H45). Pouze v sobotu se na stupně vítězů podívali Martina Kamarytová (1. v kat. D45), Jana Sklenářová (3. v kat. D55), Adam Postránský (2. v kat. Linie) a Jan Fišák (1. v kat. H65), v neděli pak zabodovali Marie Bartošová (3. v kat. D14), Helena Tenglerová (3. v kat. D45), Samuel Janoch (3. v kat. H14), Libor Černý (3. v kat. H35), Luděk Bartoš (1. v kat. H45) a Josef Milota (1. v kat. H55).
PM, 5. 5. 2018
SOUSTŘEDĚNÍ MLÁDEŽE V PÍSKU
Ve dnech 13. – 15. 4. 2018 se v Písku uskutečnilo západočeské soustředění mládeže. Kromě Západočechů byli přítomni také členové některých jihočeských oddílů, takže účast byla vysoká.
Mariánskolázeňský orientační klub MLOK byl přítomen v počtu nebývalém. Na fotce zleva: Jan Fišák, Viktória Székelyová, Samuel Janoch, Ondřej Petruš, Mikuláš Janoch, Erika Székelyová, Luděk Bartoš, Jan Pivec, Marie Bartošová, František Kováč a Břetislav Milota.
PM, 3. 5. 2018
Mariánskolázeňský masakr lesními pyly
Geniální ředitel Libor Černý má po letošním, opět bezchybném trojúhelníku, další zářez na pažbě. V nádherném, letním počasí (ještě tam – za kamny – budem!?) vše proběhlo bez nejmenší závady.
E1 v lázeňském parku a přilehlém lesíku, výborně postavil Luděk Bartoš. Nezkrušila ho ani nenadálá překážka v podobě průchodu pod tratí, který mostaři těsně před závodem zatarasili lešením.
E2 a E3 v režii Lukáše Pivce a Honzy Michalce j.h. se odehrály v Jedlové. Všechny tři etapy dozoroval Pepa Milota. Bez chyby fungoval počítač – Macurovi. Dík ovšem patří všem pořadatelům.
Zajímavostí byla třetí etapa, kterou jedna závodnice nazvala „Mariánskolázeňský masakr lesními pyly“. V lesích se převalovala oblaka pylu a závodníci ze sebe v cíli setřásali žluté závěje. Přední okna aut byla neprůhledná.
JF 29.4.2018
DVA MLOCI BYLI MEZI NEJLEPŠÍMI SPORTOVCI CHEBSKA ZA ROK 2017
V sobotu 7. dubna se konalo jubilejní desáté vyhlášení nejlepších sportovců Chebska za uplynulý rok. Ani tentokrát na něm nechyběli zástupci Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK (zřejmě slušnej oddíl). Vyhlášeni byli junior Vojtěch Bartoš (potřetí) za výsledky v LOB a Pepa Milota (podesáté). Kromě dvou jmenovaných se akce účastnili také manželé Fišákovi a Karolína Pašková.
V doprovodném programu vystoupili jako hosté také známí fotbalisti minulosti, jako např. Antonín Panenka, Karol Dobiaš (vlevo), Jan Stejskal, Libir Mikloško nebo Ivo Knoflíček a na pódiu se v několika vstupech objevil také herec Josef Dvořák (také vlevo).
Po oficiální části se konal rautík pro všechny zúčastněné a ti,co zbyli déle, si mohli v hlavním sále vychutnat videodiskotéku.
PM, 17. 4. 2018
STÁŇA OPAVOVÁ STÁLA BĚHEM VÍKENDU TŘIKRÁT NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ
Víkendový trojzávod v orientačním běhu uspořádal pro západočeskou oblast oddíl Slávie VŠ Plzeň.
Sobotní závod na krátké trati se odehrál v kopcovitém terénu u Plas, kde ale byl na náhorní plošině vcelku dobře průběžný les. Odpoledne se konal sprint. Běžci se podívali do plaských ulic, prozkoumali okolí kláštera a maximální rychlost si vyzkoušeli na rovinatých loukách. Nedělní závod na klasické trati se odehrál u Dobříče, kde bylo v lesích spousta hlubokých erozních rýh. V nich byly mnohé kontroly ukryty.
Účastníků bylo pokaždé kolem tří set. Mezi nimi i 35 členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Ne každý ale absolvoval všechny závody.
Výsledkově zazářila Stáňa Opavová v kategorii D55, která vybojovala jednu druhou a dvě první příčky.
Dobře se vedlo také Janu Fišákovi v kategorii H65 (5., 2., 1.) a Luďkovi Bartošovi v kategorii H45 (2., 2., abs.). První příčku na krátké trati obsadil Tomas Placek (kat. H10L), druhý doběhl ve sprintu Pavel Bína (kat. H45), třetí byl rovněž ve sprintu Mikuláš Janoch (kat. H12), pouze v neděli se dařilo Marii Bartošové (3. v kat. D14), Haně Fišákové (2. v kat. D35) a Josefu Milotovi (2. v kat. H55).
PM, 17. 4. 2018
Zpráva z Velikonoc ve skalách.
Za hodně studeného, ale nakonec milosrdného počasí (nepršelo, ani nesněžilo do závodu) se v Nedamově a v Jestřebí uskutečnily tradiční Velikonoce ve skalách. Z velmi skromné výpravy MLOKů se nejlépe umístila Lucka na 4. místě v D10L. Další dámy, Stáňa a Radmila běžely různé příchozí kategorie, takže jejich umístění nelze hodnotit. Pak už zbývá jen Fišák, H70.
Tratě H70 byly první dva dny sice ve skalách, ale spíš lehčí, ba dokonce běžáky. Ve druhé etapě, ve které jsem dopadl nejhůř, jsme druhou polovinu tratě běželi prakticky po cestách a poslední 3 kontroly by bylo nejvýhodnější objet na kole. Teprve v poslední handicapové etapě se na nás stavitel trochu vyřádil. Ale vůbec jsem si to neužil, neboť jsem neustále dobíhal další a další soupeře, kteří mne naváděli na kontroly, až najednou byla sběrka. Dokonce jsem o 5 minut doběhl Jardu Jiráska, zatáhl ho do kufru a tam ho opustil. Celkově 7. místo, z Čechů jsem byl 4.
Výsledky na ORISu.
Jan Fišák 1.4.2018
ORIENTAČNÍ BĚŽCI ZAHAJOVALI U RAKOVNÍKA
Předposlední březnový víkend začala pro západočeské orientační běžce oficiálně letošní sportovní sezóna. První závody uspořádali oddíly JES a KAD u Červeného mlýna, pár kilometrů severně od Rakovníka, kam se vydalo také osmnáct (pouze) členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
Sobotní závod na krátké trati se odehrával ve spíše rovinatém lese s poměrně bohatou sítí cest a různých pruhů vykácených pasek. Plynulý běh narušovaly hlavně všudypřítomné ostružinové plochy.
Odpoledne se běžel v rakovnických ulicích sprint. Proběhla se starší i novější zástavba a uličky kolem náměstí. Orientačně nebyl tento závod kdovíjak obtížný, záleželo hlavně na rychlých nohách.
V neděli se na stejném místě jako v sobotu odehrála další krátká trať. Celková účast byla na oblastní poměry mimořádná. Konal se totiž souběžně i žebříček pražské a středočeské oblasti, a tak bylo na startu skoro tisíc běžců. Závodilo se v úplně jiném lese, kde to mělo docela jiné parametry. V členitém a porostově pestrém lese byly téměř všechny kontroly umístěny v na terénních tvarech (kupky, srázky, údolíčka apod.), takže to byla podrobná mapařina od začátku do konce. Skončit někde v popředí znamenalo v této početné konkurenci velmi dobrý výkon. Což platí třeba v případě devátého Mikuláše Janocha, jenž měl ve své kategorii téměř šedesát soupeřů.
Celkově ale “mloci” tentokrát spíše paběrkovali a sporadická umístění na stupních vítězů patřila těm zkušenějším.
Výsledky: D10L – Lucie Fišáková (1., 8., 4.), H12 – Mikuláš Janoch (4., 4., 9.), H14 – Jan Pivec (5., 6., 32.), Jonáš Černý (8., 5., abs.), H16 – Břetislav Milota (6., abs., 16.), D35 – Hana Fišáková (4., 1., 6.), D45 – Radomíra Jelínková (17., abs., 19.), D55 – Stanislava Opavová (3., abs., 4.), H35 – Lukáš Pivec (17., 16., 31.), H45 – Libor Černý (5., 2., abs.), H 55 – Josef Milota (3., 4., 13.), H65 – Jan Fišák (3., 3., 7.), Jan Sklenář (6., abs., 11.). Jeden až dva závody absolvovali také Bínovi, Helena Tenglerová, Žaneta Pivcová a Jan Milota.
PM, 28. 3. 2018
Kompas se utkal s GPS na sněhu
Již 10 let začíná pro část západočeských milovníků pohybu v lese sezóna závodem Skrýše, kde poměřují své síly “kompasové” a “džípíesáci”, tj. orientační běžci a vyznavači Geocachingu.
Charakter závodu odpovídá rogainingu — závodník (nebo tým) má přesně daný čas, konkrétně 4 hodiny, za který musí podle mapy nalézt co největší počet skrýší, přesněji, sesbírat co největší počet bodů, protože každá skrýš je jinak ohodnocena (ty vzdálenější jsou logicky za více bodů). Závod, který se tradičně koná v lesích na dohled od Plzně se tentokrát přesunul do Podbrdské vrchoviny, s centrem ve Staré hospodě v Dobřívi. Na závodníky zde v sobotu 17. března čekala čerstvá sněhová nadílka a teplota se celý den nepřehoupla přes nulu.
Za neúčasti jednočlenného týmu Sestry Brožkovy, jehož “stroj” po důkladné rekonstrukci zatím jezdí jen “testovací jízdy”, byl jediným reprezentantem klubu MLOK taktéž jednočlenný tým Chodská strela. Ten se v kategorii závodníků s kompasem umístil na 12. místě, když zvládl oběhnout 18 skrýši s celkovým bodovým ziskem 57 bodů. Vítězem kategorie kompas, i celkovým vítězem ročníku 2018, se stal Jiří Fišer se ziskem 95 bodů (ale jen 16 skrýší!).
Účastníci si mohli při závodě prohlédnout například Jezevčí skálu, skalnatý křbet Florián, vyhlídku na Velkém kameni nebo část bývalého vojenského prostoru Přední bahna. Na druhé straně mapy mohli zavítat do přírodní rezervace Žďár, občerstvit se na vrchu Bábovka nebo zléztat skály u obce Hůrky. Kdo ale nechtěl jen na procházku a mířil na vítězství, musel navštívit vysoce bodované skrýše rozeseté v okolí vrchu Osičina mezi Mýtem a Strašicemi.
Letošní inovací byla náhrada orientačních lampionů a tradičních kleštiček za štítky s logem závodu a jednoduché obrázky, které si musel závodník při nalezení skrýše obkreslit do své průkazky. Což je samozřejmě zábava, i když nemrzne a neklepou se vám prsty.
Výsledky: http://skryse.blogspot.cz/2018/03/vysledky-skrysi-2018.html
20. března 2018, opr. 30. března 2018 -jmac-
SOUSTŘEDĚNÍ ZÁPADOČESKÉHO DOROSTU V DOKSECH
Od pátku do neděle 16. – 18. března se v Doksech uskutečnilo první letošní soustředění západočeských orientačních běžců z řad dorostu. Celkem se účastnilo 27 hochů a dívek, plus několik dospělých v rolích stavitelů, řidičů apod. Celé akci velel Jan Michalec (DCH). Z oddílu MLOK se účastnila pouze Maruška Bartošová a řidič Pepa. Původně přihlášeného Břéťu Milotu skolila těsně před odjezdem – stejně jako ještě další dva borce z jiných oddílů – viróza.
Začínalo se v pátek po osmé hodině večerní nočním tréninkem. Sněhová nadílka udělala trochu čáru přes rozpočet, a tak byly původně připravené tratě o něco zkráceny a kontroly bylo možné obejít v libovolném pořadí. Nebylo až tak jednoduché najít v těch podmínkách ty malé tréninkové lampiony, které nebyly na stojanech, ale jen připíchlé na stromu, takže se daly přehlédnout, i když se od nich stálo třeba jen pár metrů. Ve spíše rovinatém terénu se utvářely dvou a vícečlenné hloučky, které si navzájem dodávaly odvahu.
Program pokračoval v sobotu třemi různými tréninky: trojkolovým sprintem v ulicích Doks, krátkou tratí s kontrolami na útvarech nakreslených hnědou barvou (v mapě chyběly cesty a takové ty zbytečnosti jako oplocenky, krmelce apod., těm lepším i žlutá a zelená barva) a odpoledním Františkovým survivalem. To eliťák Fanda Kolovský připravil opravdu výživnou klasiku na 5,5 a 6,7 km. Všechny kontroly absolvoval asi jen Nick Newiak, včetně té vrcholové prémie na samý konec.
Nedělní novoborské štafety byly pořadatelem zrušeny, a tak přišel na řadu náhradní program. Middle trénink v podstatě po vrstevnici okolo kopce a dolů. Na závěr se konal lehký výběh po řádně progumované mapě ve skupinách za dospělými vodiči. Dorostenci pak měli za úkol nakreslit absolvovanou trasu.
PM, 19. 3. 2018
BARTOŠ A ČERNÁ REPREZENTOVALI V BULHARSKU
Není příliš častým jevem, aby někdo z Mariánských Lázní reprezentoval na nějaké akci evropského či rovnou světového formátu, a to v jakémkoliv sportu. V případě lyžařských orientačních běžců juniora Vojtěcha Bartoše a dorostenky Kateřiny Černé – byť ta nyní studuje i závodí v Plzni – se jednalo dokonce o zastoupení dvojnásobné.
Začátkem února proběhly v bulharském Velingradu tři vrcholné sportovní podniky v LOB – ME dospělých a dorostu a MS juniorů. Během jednoho týdne proběhly čtyři různé závody: sprint, krátká trať, klasika a štafety. Ačkoliv se soutěže konaly v pohoří Rila v nadmořské výšce 1700 metrů, měli pořadatelé problémy zajistit regulérní lyžařské stopy. Bulharské počasí se podobalo tomu našemu, a tak závodní podmínky nebyly ideální.
Úvodní sprint se jel na mokrém těžkém sněhu, přesto to bylo velmi rychlé. Bartošovi se nepovedl postup na druhou kontrolu, kde nechal dvě minuty. Výsledkem bylo 23. místo se ztrátou skoro čtyř minut na vítězného Rusa Linkeviche.
O poznání lépe se dařilo Černé, která na 2,1 km dlouhé trati s osmi kontrolami obsadila pěknou jedenáctou příčku. Vítězná Ruska Chernykh byla o 3 min. a 5 s. lepší.
V noci před závodem na krátké trati slušně mrzlo a tratě byly oproti předešlému závodu rychlejší. Většina závodu se odehrávala na otevřeném prostoru a díky tvrdému podkladu se dalo jezdit i rovně mimo stopy. Bartoš potvrdil, že mu tato disciplína vyloženě sedí a dojel na vynikajícím desátém místě, necelé čtyři minuty za prvním Norem Baklidem. Čtrnácté místo brala Černá (+4:10).
Nejméně se mariánskolázeňským lyžařům vedlo na klasické trati, kde Bartoš obsadil 35. příčku (+21:54) a Černá dojela 24. (+25:14).
V závěrečných štafetách rozjela Černá výborně český tým a předávala jako třetí. Další české běžkyně však na ní nenavázaly a štafeta skončila pátá. Junioři s Bartošem na druhém úseku neobhájili loňské páté místo a dojeli devátí, šestí v redukovaném pořadí, kdy se do konečných výsledků započítává z jednoho státu pouze jeden tým.
PM, 27. 2. 2018
MLOCI (I TI BÝVALÍ) BYLI VIDĚT NA ZIMNÍ OLYMPIÁDĚ
Slavnostní oheň v korejském Pchjongčchangu se sice rozhoří až v pátek 9. února, mládež v České republice má však tou dobou svoji olympiádu už více jak týden za sebou.
VIII. Zimní olympiáda dětí a mládeže, jež se ve čtyřech dnech a za účasti 1700 závodníků, trenérů a funkcionářů odehrála na různých místech Pardubického kraje, zahrnovala po čtyřech letech také lyžařský orientační běh.
Soutěžilo se v jedenácti disciplínách. Kromě těch tradičních, jako např. běžecké a sjezdové lyžování, hokej, krasobruslení, rychlobruslení, snowboarding apod., byly na programu také šachy, taneční soutěž a právě LOB.
Každý kraj mohl nasadit do bojů dvě mladší a starší žákyně a stejný počet hochů, celkem tedy osm sportovců. Zástupci Karlovarského kraje si vedli nad očekávání dobře a výsledkem bylo několik medailových úspěchů. Je třeba zmínit, že žáci reprezentují své kraje na této akci podle místa bydliště, nikoliv podle toho, kterého oddílu jsou členy nebo kde studují. Z Mariánských Lázní se účastnili Maruška Bartošová, Jonáš Černý a Kateřina Černá (nyní Slávie VŠ Plzeň).
Skvěle vyšel sprint Kateřině Černé v kategorii starších dívek. Ta startovala jako první a nasadila čas, který až do konce nikdo nepřekonal. O vítězství se však musela strachovat, její náskok před stříbrnou Kuchařovou (Královéhradecký kraj) činil pouhých osm sekund.
Po dnu volna se na stejném místě konaly dvoučlenné smíšené štafety, kdy každý z týmu absolvoval dva okruhy. Závod to byl mnohem dramatičtější i nebezpečnější. V terénu byly pouze ze sprintu známé a už dost „umydlené“ stopy z umělého sněhu. Vzhledem ke společnému startu, častému křížení na trati i jízdě v protisměru docházelo ke kolizím. Takhle přišla o lepší umístění dvojice Černá a Radim Tokár z Nejdku. Černá při jednom střetu ztratila ke konci svého druhého úseku mapu, Tokárovi zase po pádu vypnula lyže. Časové ztráty je odsunuly až na jedenácté místo. Stupně vítězů ale nakonec byly. Zasloužili se o ně Maruška Bartošová a Marek Štěrba z Karlových Varů. Maruška jela na jistotu a během svých dvou úseků spadla jenom jednou. V tomto ukazateli patřila mezi ty nejšikovnější. Štěrba pak s přehledem dovedl tým na krásné druhé místo. Dodejme, že dění v Letohradu bylo vysíláno v přímém televizním přenosu a oba medailisty jsme mohli vidět i v pozávodním rozhovoru. Končilo se o den později závodem na krátké trati. LOB se kvůli zoufalému nedostatku sněhu přestěhoval do na sníh bohatších Čenkovic v Orlických horách. Také zde to cinklo. Na technicky zajímavé a fyzicky náročné trati kolem Bukové hory vyběhla Černá bronz. Štěrba, jenž byl v úvodním sprintu druhý, získal na závěr titul a stal se tak nejúspěšnějším lyžařským orienťákem Karlovarského kraje.
PM, 4. 2. 2018
Předkládám to zajímavé z výsledků
MČR železničářů v běžeckém lyžování v Harrachově.
Běželo se v sobotu 5 okruhů (15 km) volně a štafety (asi 2×4), v neděli 3 okruhy (10 km) klasicky.
Dámy méně. Běžel jsem obě kategorie klasicky, ale volně. Na Harrachovských tratích, kde je na okruhu jen asi 500 m roviny. Zbytek je dlouhé stoupání a dlouhý sjezd.
Kategorie jsou do 40 let a nad 40. Mladíků bylo jen 8 a byli spíš slabší. Byla to kvalifikace na ME železničářů v Kazachstánu.
Volně nad 40 běželo 68 mužů (z toho 8 disk) a 19 žen: 18. Jirka Hájek, 50. Honza Fišák, 9. Radka Miturová
Klasicky nad 40 běželo 58 mužů (11 disk): 17. Jirka, 43. Honza, Radka nedojela.
Štafety byly nezajímavé a málo obsazené, byli jsme předposlední.
Celkově – V + K: 16. Jirka, 40. Honza
JF 27.1.2018
VOJTĚCH BARTOŠ VYHRÁL LYŽAŘSKÝ ORIENTAČNÍ SPRINT
Členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK uspořádali za dobu své existence od roku 1975 bezpočet závodů. Kromě těch oblastních, jichž je dosud něco kolem sto padesáti, si časem troufli i na ty větší: 1999 – B žebříček Čechy v Šindelové (společně s Baníkem Sokolov), 2003 – M ČR v orientačním závodu na 24 hodin, 2007 – B žebříček Čechy, 2009 – M ČR v nočním OB, 2015 – republikový žebříček A. Tentokrát se ale „mloci“ pustili do dosud neprobádaných vod, když ve druhé polovině ledna uspořádali Mistrovství České republiky v lyžařském orientačním sprintu.
Hlavní úskalí lyžařských závodů spočívá v tom, že závisí ne ze značné části ale hlavně na přízni počasí. Je tedy naprostou záhadou, jak se Mariánskolázeňským v čele s ředitelem akce a stavitelem tratí Luďkem Bartošem podařilo v této nevyzpytatelné zimě objednat opravdu exklusivní sněhové podmínky. Zřejmě dobré známosti “tam nahoře”.
Areál golfových hřišť, v jehož okolí se závod konal, nabídl dostatečně hustou síť stop pro tuto disciplínu. Zde se sluší poděkovat členům Ski Nordic Mariánské Lázně, kteří při vyjíždění a úpravách stop odvedli obrovský kus práce. Za všechny jmenujme alespoň Marka a Petra Petrušovy, Jiřího Blažka a Petra Vodičku. Jen pro informaci, lidí, kteří se na akci organizačně podíleli, bylo okolo čtyřiceti.
Dopoledne v den závodu bylo v obci Zádub-Závišín u Hostince u pejska a kočičky opravdu rušno. Sjelo se tam více jak tři sta lyžařů. Kromě Čechů a několika Poláků byli přítomni také sportovci z Německa a Rakouska, jimž se sprint započítával do jejich národních žebříčků. Vzhledem k tomu, že se zároveň jednalo o závod světového rankingu (World Ranking Event), nemohl chybět ani IOF Adviser, jímž byl Eike Bruns z Německa.
Domácím se dařilo nejen v pořadatelské roli, ale také ve stopě. Junior Vojtěch Bartoš si v hlavní kategorii mužů H21 vyjel skvělé druhé místo v konkurenci kompletní české reprezentace. Patřil mu pochopitelně titul mezi juniory.
Spíše poznávací charakter měla účast desetičlenné skupiny z řad místní mládeže, i když šestá místa Samuela Janocha v kategorii H12 a Marie Bartošové v kategorii D14 jsou příslibem.
Ihned po vyhlášení hlavních kategorií se všichni urychleně přepravili do německého lyžařského areálu Silberhütte, jenž se nachází asi deset kilometrů jižně od města Bärnau a jen asi kilometr od českých hranic. Tam byl v 14,30 hodin odstartován závod na krátké trati. Opět šlo o Mistrovství České republiky. Také v Silberhütte se členové mariánskolázeňského oddílu podíleli významnou měrou na organizaci.
Němečtí pořadatelé na poslední chvíli upustili od původního nápadu se společným startem, a tak se vybíhalo v minutových intervalech. V lese bylo i tak poměrně rušno a těsno, leckde se totiž v místech, kde byly užší stopy, urputně bojovalo. I na krátké trati se Vojtěchu Bartošovi dařilo. V kategorii H20 vyběhl druhé místo za Janem Haškem ze Slávie VŠ Plzeň.
V témže prostoru se v neděli odehrál závod českého žebříčku na klasické trati. Ten se ze značné části dostal přes hraniční čáru do našich lesů. Pro domácí Němce se jednalo o jejich mistrovství. Přes noc napadlo skoro deset centimetrů nového sněhu, a tak to ti první měli o dost náročnější.
Bartoš se v hlavní kategorii mužů H21E držel až do šesté kontroly na medailové pozici. Pak ale přišla čtyřminutová ztráta v dlouhém postupu na osmou kontrolu, která se už nedala dohnat. V závěru chyběly i síly. „Vůbec se divím, že jsem nakonec po všech těch peripetiích obsadil desáté místo“, poznamenal Bartoš.
V kategorii dorostenek D17 se o reprezentační dres prala mariánskolázeňská Kateřina Černá, jež nyní závodí za Slávii VŠ Plzeň. Dvě třetí a jedno druhé místo jí určitě pomohly.
Tento česko-německý trojzávod byl totiž poslední možností, jak na sebe upozornit před nadcházejícím MS juniorů a ME mužů, žen a dorostu, jež se budou konat 3. – 8. února v bulharském Velingradu. Jak vyplynulo z následné nominace, Bartoš i Černá se do pohoří Rila podívají, stejně jako junioři Hašek a Ondřej Hasman ze oba Slávie VŠ Plzeň. Slušná vizitka pro západočeskou oblast.
Při stahování kontrol z posledního závodu v Silberhütte došlo k tomu, že nakonec tak nějak došli lidi. Rozuměj, někam se vypařili. Jako spása (bez ironie) se objevil pražský závodník Martin Škorpil, jenž se nabídl s pomocí. Skoro za tmy stahoval i ty nejvzdálenější kontroly. Pořadatelé mu touto cestou vzkazují: Martine, díky!”
Závěrem: na pořádání se podílelo množství jednotlivců i subjektů. Všem patří dík. O našich závodech psaly pochvalně různé oddílové servery. Jmenovité poděkování patří městu Mariánské Lázně za podporu i výrazný finanční příspěvek.
PM, 24. 1. 2018
LOBy o víkendu budou!
Potvrzujeme tímto, že závody se konat budou podle rozpisu!
Sněhové podmínky v obou závodních prostorech jsou dobré, leží zde 25 – 30 cm čerstvého sněhu, tratě půjdou upravit. Podle předpovědi počasí by měla přijít ve čtvrtek odpoledne obleva, doufáme však, že sníh na tratích zůstane v dostatečném množství. Upozorňujeme, že ještě může dojít k drobným upřesněním programu – veškeré aktuální informace budou obsaženy v pokynech, které bychom rádi zveřejnili ve čtvrtek večer.
Luděk Bartoš, 17.1.2018, 21:00
POSLEDNÍ ZÁVOD LUĎKA BARTOŠE (MÍNĚNO V ROCE 2017)
Dva dny po Štědrém dnu se v Mariánských Lázních odehrál dočista poslední závod v roce 2017. Účast nebyla kdovíjaká, běžel (šel) pouze jeden závodník, a to ještě v kategorii RHD. To není chyba v kódu. Děti (dvě) doprovázely svého rodiče, aby snad někde nezabloudil. Do cíle asi dvoukilometrové trati dorazil více jak po hodině. Nešly mu prý některé dohledávky (vymlouval se na nepřesné popisy a na šero). Zato divácká kulisa v doběhovém koridoru byla třicetinásobná. Cílová kontrola neměla tentokrát číslo sto, ale padesát.
Od ředitelky závodu Jany dostal šťastný závodník pusu a následně i krásně vyzdobený dort.
V následném programu se probíralo zejména pořádání závodů v roce 2018. Pak se ještě udělala společná fotka všech účastníků. Kdo nepřišel, jeho chyba. Všechny posléze nemile překvapilo, že jakýsi vandal poslední kontrolu nepozorovaně zcela zlikvidoval.
PM, 3. 1. 2018
