Archiv roku 2014

Napsal Petr Placek · 31. 12. 2014

MLOK archiv článků z roku 2014

DAVID ŠPINDLER VYHRÁL V BĚHU NA LESNÝ, SVŮJ REKORD VŠAK NEPŘEKONAL

Druhou listopadovou neděli byl před zámkem Lázně Kynžvart odstartován 3. ročník běhu na vrch Lesný, jenž je s 983 metry nejvyšším bodem Slavkovského lesa.

Trať je od počátku standardní: 7 kilometrů. Kromě pár desítek metrů po rovině či z mírného kopce se pouze stoupá.

Ředitel akce Jiří Blažek z cyklistického oddílu z Velké Hleďsebe přivítal obvyklou návštěvu kolem čtyř desítek odvážlivců. Většina jich byla z Mariánskolázeňska, další potom od Sokolova nebo Karlových Varů.

Na startu kromě výkonnostních borců byli i hobby běžci, již si přišli vyzkoušet svoje možnosti. Do cíle ale doběhl každý. Tady ještě nikdo nevzdal.

Jako první se na Lesném objevil obhájce loňského prvenství David Špindler v čase 32 minut a 17 sekund. Jeho vlastní traťový rekord odolal o 12 sekund.

Členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK se dostavili v počtu sedmi osob. A vedli si výtečně. Tři první a jedno druhé místo je určitě slušný výsledek. A to se navíc ti nejrychlejší “mloci” – Jan Macura (10. za 36:30) a Robin Šemotl (12. za 36:57) – ani nedostali na stupně vítězů.

Mezi ženami dominovala vítězka kategorie veteránek Monika Černá. První byl rovněž Pepa Milota a Honza Fišák. Libor Černý bral stříbro.

Zvláštní cena patřila teprve dvanáctiletém Václavu Beštovi z oddílu karlovarských lyžařů, jenž se objevil v cíli jako patnáctý (37:18).

Výsledky: muži do 40 let – 1. David Špindler (32:17), 2. Michal Štefec (32:33), 3. Jindřich Kočárek (32:53), muži nad 40 let – 1. Jiří Hadrava (33:37), 2. Libor Černý (40:47), 3. Robert Šup (44:52), muži nad 50 let – 1. Josef Milota (38:15), 2. Alex Lunk (Německo, 47:42), 3. Anton Greguš (48:29), muži nad 60 let – 1. Jan Fišák (50:13), ženy do 40 let – 1. Petra Königová (42:15), 2. Lenka Kamírová (53:32), ženy nad 40 let – Monika Černá (41:55), 2. Karla Jáglová (44:36), 3. Antonia Vyoralová ((46:04).

MARIE BARTOŠOVÁ ZVÍTĚZILA VE MŠECI

Západočeské i republikové žebříčkové soutěže v orientačním běhu už sice skončily, přesto lze na některých místech Čech pořád závodit s mapou a buzolou.

Členové rodin Bartošových a Černých z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK navštívili první listopadovou sobotu společnou akci pražské a středočeské oblasti, jež se za účasti 680 běžců odehrála ve Mšeci.

Vynikající první místo vybojovala Marie Bartošová v kategorii D10 (26 účastnic). Jen o příčku horší pak byl její nejstarší bratr Vojtěch v kategorii staršího dorostu H18.

Do první desítky se ještě vešli Jana Bartošová (6. v kat. D21K), Kateřina Černá (7. v kat. D14) a Jonáš Černý (7. v kat. H10). Dvanáctí doběhli Václav Bartoš v kategorii H14 a Luděk Bartoš v kategorii H21K a na šestnácté příčce skončil Libor Černý v kategorii H35L.

Ve stejný termín vyrazil do Liberce jejich oddílový kolega Josef Milota na dvoudenní Mistrovství ČR v horském orientačním běhu dvojic. Toho se za příjemného podzimního počasí účastnilo XY párů. Jako druhého do party měl Milota v kategorii HH40 (18 dvojic) Tomáše Šimka z Prahy.

Na HROBu, jenž je určen spíše vytrvaleckým typům, se vzdálenostmi příliš nešetří. Tratě mívají v sobotu i v neděli mezi 15 a 25 kilometry při více jak tisícimetrovém převýšení.

Milota se Šimkem, přestože neměli medailové ambice, úplně nepropadli a obsadili nakonec sedmé místo. Za oba dny naběhali a nachodili něco přes 45 kilometrů a pobyli v lese 9 hodin.

Odměnou jim i ostatním byl krásný výhled na horu Ještěd, jejíž sjezdové svahy i lyžařský můstek byly nutné při zvoleném postupu zdolávat.

ORIENTAČNÍ VETERÁNI PROŽILI ÚSPĚŠNÝ ROK,

V PŘÍŠTÍ SEZÓNĚ ČEKÁ „MLOKY“ POŘÁDNÁ PORCE ORGANIZAČNÍ PRÁCE

Kromě dvaceti pěti západočeských závodů, jejichž výsledky už byly komentovány, se orientační běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK účastnili také osmidílného seriálu B žebříčku Čechy.

V něm si již tradičně nejlépe vedla čtveřice zkušených veteránů, jež se dokázala v celkovém hodnocení prosadit na některé z medailových pozic.

Druhé příčky obsadili Jan Fišák (kat. H70) a Josef Milota (kat. H55), bronz brali Stanislava Opavová (D60) a Jan Sklenář (H70).

Sedmé místo v kategorii mladšího dorostu H16B získal Vojtěch Bartoš. Ten si tímto výsledkem zajistil účast v republikovém žebříčku A pro příští rok.

Výše zmíněný kvartet byl dobře hodnocen také v Českém poháru veteránů. Do něj se kromě českého žebříčku započítávají ještě celkové výsledky vícedenních převážně prázdninových závodů a umístění na všech individuálních mistrovstvích ČR.

Čtvrté místo mezi tisícovkou hodnocených veteránů a zároveň první příčka v kategorii H55 patřily Milotovi. Osmnáctý skončil celkově Fišák (4. v kat. H70), na 37. místě se objevil Sklenář (6. v kat. H70) a 50. mezi veteránkami (700 hodnocených) byla Opavová (5. v kat. D60).

Všichni jmenovaní senioři se společně s Radmilou Miturovou podíleli různou měrou na zisku sedmi medailových umístění z republikových veteránských přeborů.

Dost však statistik. V příštím roce čeká mariánskolázeňský oddíl mimořádný pořadatelský zápřah.

O prodlouženém víkendu od 8. do 10. května se bude konat jubilejní 30. ročník vícedenních závodů Jarní trojúhelník, jenž bude obsahovat čtyři etapy: dvě klasické tratě, jeden middle a jeden městský sprint. Ředitelování této akce bylo svěřeno Liboru Černému. Ten po zjištění, co tato funkce obnáší, lakonicky prohlásil: „Kdybych to byl býval věděl, tak jsem na tu schůzi nechodil.“

V polovině srpna budou Mariánské Lázně centrem Mistrovství Evropy v radiovém orientačním běhu, na němž budou někteří „mloci“ organizačně participovat. Samotné závody se budou odehrávat na různých místech ve Slavkovském a Českém lese. Akci pořádá Český svaz ROB, nicméně podstatná část práce spadne na bedra členů chebského radiového oddílu v čele s Miroslavem Vlachem st.

Největší pořadatelskou zátěží však bude zářijový dvojzávod republikového žebříčku A. Ten se odehraje na Tachovsku. Očekává se účast kolem patnácti set běžců. Akci bude šéfovat Jan Michalec. „Vzhledem k tomu, že přijedou i naši reprezentanti ve všech kategoriích, doufám, že si neutrhneme nějakou ostudu. Na závodech už se intenzívně pracuje.“

ČERNÁ, BARTOŠ A OPAVOVÁ ZVÍTĚZILI V OBLASTNÍM ŽEBŘÍČKU

Konečný žebříček západočeské oblasti v orientačním běhu pro tento rok poskytuje kromě výsledků i různé statistické údaje. Z nich třeba vyplývá, že Mariánskolázeňský orientační klub MLOK má přes čtyři desítky aktivních závodníků. Od desetiletých po sedmdesátníky.

Celkem se na západě Čech, nepočítáme-li říjnové M ČR štafet a družstev u Starého Plzence, uskutečnilo dvacet pět závodů, z nichž dvacet bylo zařazeno do žebříčku. Započítávalo se deset nejlepších výkonů.

Co se týče pořadatelství, nepilnější byly oddíly MLOK Mariánské Lázně, Jiskra Nejdek, Lokomotiva Plzeň a Slávie VŠ Plzeň, jež připravily tři závody. Dvakrát organizovali sportovci z Aše, Ostrova, Sokolova, Jesenice, Kašperských Hor a Kralovic.

Dobrou vizitkou Mariánskolázeňských je, že uspěli napříč věkovými kategoriemi. Tři prvenství vybojovali Kateřina Černá (D12), Vojtěch Bartoš (H18) a Stanislava Opavová (D45), Stříbrné příčky patřily Vítu Macurovi (H16), Haně Fišákové (D35) a Janu Fišákovi (H55) a třetí místa obsadili Marie Bartošová (D10), Samuel Janoch (H10), Helena Tenglerová (D45), Pavel Bína (H45) a Jan Sklenář (H55).

Do první desítky se ještě vešli: Adéla Postránská (4. v D10), Jonáš Černý (4. v H10), Štěpán Šesták (9. v H12), Václav Bartoš (5. v H14), Martina Kamarytová (5. v D35), Jana Bartošová (8. v D35), Josef Milota (9. v H35), Karla Šmejkalová (7. v D45), Jana Macurová (8. v D45), Jaroslav Macura (6. v H45) a Miloš Kamaryt (9. v H45).

Slavnostní vyhlášení proběhlo na posledních oblastních závodech u Velkého Rybníku na Karlovarsku, kde byla mládež odměněna poháry.

Téměř totožnou strukturu jako letos budou mít západočeské závody i v roce 2015. Mloci z Mariánských Lázní chystají v rámci 30. ročníku vícedenních závodů Jarní trojúhelník na prodloužený víkend 8. – 10. května dokonce čtyři etapy.

MARIÁNSKOLÁZEŇSKÉ VETERÁNSKÉ DRUŽSTVO SKONČILO POD RADYNÍ ČTVRTÉ

Letošní Mistrovství České republiky ve štafetách a družstvech se konalo ve Starém Plzenci.

Členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK se vzhledem k blízkosti konání rozhodli poslat do lesa maximum „bojeschopných“ členů, zvláště veteránů. Během víkendu se v lese pod hradem Radyně vystřídalo 24 „mloků“.

Už dávno nejsou seniorské štafety popelkou, kde se dá uspět jen díky tomu, že se prostě přijede a odběhne. Pro srovnání: v roce 1997 stálo v Řásné u Telče na startu 32 veteránských týmů, letos jich bylo 158! Celková účast činila patnáct set běžců.

Sobotní závod tříčlenných štafet byl orientačně ne tolik náročný, běžci z kratších tratí se objevili v cíli do půl hodiny. Kontroly se nacházely většinou v dobře průběžném lese u jednotlivých kamenů.

Pět veteránských mariánskolázeňských štafet dosáhlo na tato umístění: D135 – 14. (Bischofová, Bínová, Tenglerová), diskvalifikace (J. Bartošová, Opavová, Fišáková), H105 – 33. (Petruš, Bína, Novák), H135 – 25. (L. Černý, Sklenář, L. Bartoš), H180 – diskvalifikace (Michalec, Fišák, Milota).

Lázeňské barvy reprezentovala také mládež. Kateřina Černá obsadila společně se Staňkovou z Plzně a Marešovou z Nejdku solidní sedmnácté místo v kategorii HD12 (55 štafet). 33. příčka patřila v téže kategorii čistě lázeňskému triu ve složení Šesták, M. Bartošová a Janoch.

Dorostenec Vojtěch Bartoš nastoupil coby hostující za B tým Pragy Praha a skončil s ním na 16. místě v kategorii H18, což bylo přesně uprostřed výsledkové listiny.

Umístění v první desítce zaznamenali Mariánskolázeňští v neděli v závodě smíšených družstev. Tým ve složení Fišák, Miturová, Sklenář, Opavová a Milota v kategorii HD300 se po pomalejším začátku a hrozivé čtvrthodinové ztrátě zlepšoval a ve finiši dokonce sahal po jedné z medailí, leč byla z toho nakonec jen nepopulární brambora za čtvrté místo. K bronzu chyběla minuta.

Kvintet Petruš, Bínová, Bischofová, Tenglerová a Bína obsadil v kategorii HD175 23. příčku, sestava Michalec, M. Černá, J. Bartošová, Fišáková a L. Černý skončila hlavně díky tristnímu výkonu rozbíhače na 46. místě v kategorii HD225.

První výběr západočeské oblasti v kategorii žactva (37 osmičlenných družstev dvanácti a čtrnáctiletých) s K. Černou na pátém úseku dlouho útočil na nejpřednější pozice, bohužel doběhl až šestý. Je třeba však říci, že je to jedno z nejlepších umístění Západočechů za poslední roky. 23. doběhl tým ZČO 3 s Václavem Bartošem, 29. kolektiv ZČO 5 s Janochem, M. Bartošovou a J. Černým a 31. družstvo ZČO 6 s Postránskou.

V šampionátu dorosteneckých družstev (26 sedmičlenných týmů) rozbíhal Vojtěch Bartoš opět „béčko“ Pragy Praha, jemuž nakonec patřila šestnáctá příčka. Mariánskolázeňskému běžci bylo nabídnuto hostování i pro příští rok. Takže asi nezklamal.

Praga Praha je velmi dobrá značka. Její běžci vybojovali v sobotu zlato (muži) a stříbro (ženy), v neděli pak dominovala v nejprestižnějším závodě sedmičlenných družstev a stali se tak nejúspěšnějším oddílem šampionátu.

ORIENTAČNÍ BĚŽCI SE LOUČILI SE SEZÓNOU

Posledním dějstvím žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu se stal dvojzávod u Velkého Rybníka na Karlovarsku.

Za příjemného podzimního počasí přivítali pořadatelé z Ostrova na startu něco přes dvě stovky borců. Největší výpravou byl Mariánskolázeňský orientační klub MLOK v počtu 31 závodníků.

Běhalo se na mapě Čihadlo, jejíž nejstarší verze pamatuje rok 1984. Po pravdě řečeno, nijak výrazně se tamní terén za uplynulé roky nezměnil.

Sobotní závod na klasické trati byl asi jedním z nejjednodušších, jenž se za poslední dobou v západních Čechách běžel. Délky měl sice klasické, zato orientační náročnost byla ve většině kategorií na úrovni náboru pro začátečníky. Aspoň se všichni pěkně bez stresu proběhli.

V neděli na téže mapě čekal běžce z poloviny obdobný závod jako předchozí den, už ale s nějakou volbou postupů. Pak přišly krátké a na pohyb pomalé postupy ve východní části za železniční tratí v místy téměř neprůchodném lese plném terénních a porostových detailů – zřejmě jako bonbónek pro orientační fajnšmekry.

Mariánskolázeňští běžci dosáhli po oba dny několikrát na medailové pozice: D10 – Marie Bartošová (2. a 3.), Adéla Postránská (3. a 5.), D14 – Kateřina Černá (1. a 1.), D35 – Hana Fišáková (3. a 2.), D45 – Stanislava Opavová (1. a 3.), H10 – Samuel Janoch (5. a 3.), H14 – Václav Bartoš (2. a 4.), H35 – Luděk Bartoš (3. v neděli), H55 – Jan Sklenář (3. a 3.), Jan Fišák (4. a 2.).

Fišák opět připravil MLOKy o medaili

Poté, co v loňském roce diskvalifikoval na Veteraniádě pětičlenné družstvo vynecháním kontroly, projevil letos opět velkou dávku pitomosti. Vzal si totiž na startu druhého úseku mapu pro třetí úsek a diskvalifikoval tím tentokrát tříčlennou štafetu.

Je na čase, aby vedení oddílu přestalo do důležitých štafet popleteného staříka nominovat.

Zpráva z MČR a Veteraniády štafet a družstev

Štafety a družstva se tentokrát běhaly ve Starém Plzenci

Vzhledem k malé vzdálenosti od Mariánských Lázní, byla výprava MLOKů nebývale početná.Výsledky našich štafet a družstev rozhodně nebyly špatné, výkony byly bojovné.Zvláště výsledky žactva, běhajícího vesměs o kategorii výše – ať už v reprezentačním tričku ZČO nebo v MLOKčí kůži – byly velmi slibné.Chyběla ovšem medailová třešnička.

výsledky štafet
výsledky družstev

JARNÍ TROJÚHELNÍK PO TŘICÁTÉ

MARIÁNSKOLÁZEŇSKÝ ORIENTAČNÍ KLUB MLOK BUDE V ROCE 2015 POŘÁDAT JUBILEJNÍ 30. ROČNÍK VÍCEDENNÍCH ZÁVODŮ JARNÍ TROJÚHELNÍK. NA PRODLOUŽENÝ VÍKEND 8. AŽ 10. KVĚTNA BUDOU PŘIPRAVENY DVA KLASICKÉ ZÁVODY (PÁTEK A NEDĚLE) A MIDDLE S MĚSTSKÝM SPRINTEM (OBA V SOBOTU). V PLÁNU JSOU I NĚJAKÁ PŘEKVAPENÍ: VĚDOMOSTNÍ ORIENTAČNÍ SOUTĚŽ, PAMĚTNÍ DÁREK PRO KAŽDÉHO ZÁVODNÍKA ČI ODMĚNĚNÍ NEJVĚRNĚJŠÍCH ÚČASTNÍKÚ. KVĚTNOVÝ POBYT MŮŽE ZÁROVEŇ POSLOUŽIT JAKO PŘÍPRAVA NA PODZIMNÍ “A” ZÁVODY, KTERÉ BUDE MLOK POŘÁDAT 5. A 6. ZÁŘÍ V ČESKÉM LESE NA TACHOVSKU.

Skončil OBLŽ 2014

MLOKci se velmi dobře umístili v celoročním oblastním žebříčku
Uvádím pouze bednová umístění, ale i výsledky od čtvrtého místa byly skvělé.
D10: 3. Maruška (11 účastnic)
D12: 1. Kačka (20)
D35: 2. Hanka (44)
D45: 1. Stáňa, 3. Helena (26)
H10: 3. Sam (19)
H16: 2. Vít (6)
H18: 1. Vojta (9)
H45: 3. Pavel (26)
H55: 2. a 3. Honzové (21)

výsledky

Zpráva z Tachova

Večerního běhu Tachovem se zúčastnila pestrá výprava MLOKů
Běželo se po dláždění, délky tratí od 100 m do 3250 m.
Nejkvalitnější výkony podali sourozenci Černých – druhá místa, a Vojta.
I Adam, Maruška, Adélka, Sam, Vašek, Štěpán, Klauda a Fanda běželi bojovně a v závěru tratí se probíjeli těsně pod stupně vítězů.
Ve veteránských kategoriích zvítězila Monika před Janou, ze dvou dědků nad 70 byl rychlejší Honza F.
Velmi pozoruhodný výkon podala Leonka Fišáková (*2011), která reprezentovala školku Chodová Planá. Než se její soupeřky a soupeři, postrkovaní a tažení rodiči rozkoukali, vypálila zcela sama od startu, suverénně prosprintovala nejednoduchý stometrový okruh a nikým neohrožována proběhla vítězně cílem.

výsledky

MILOTA A FIŠÁK VYBĚHLI NA KLASICKÉ TRATI MEDAILOVÁ UMÍSTĚNÍ

U bývalé osady Holičky východně od Stráže pod Ralskem se odehrál individuální vrchol podzimní části letošní sezóny: Mistrovství a Veteraniáda ČR na klasické trati.

Na start se postavilo 1400 závodníků mezi nimž byli také běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Pořadatelé z Jiskry Nový Bor postavili v dosti kopcovitém terénu náročné avšak na volbu postupů velmi pestré tratě. Při dobré logistice se dala ušetřit spousta výškových metrů.

Už řadu let je domácí šampionát na klasické trati dvoudenní akcí. V sobotu je nejprve na pořadu kvalifikace. Už postup z ní je při vysokém počtu startujících pořádná fuška. Ty úspěšnější čeká finále A, ti méně šťastní mají možnost startu ve finále B, C nebo i D.

Do „Áčka“ se díky třetí až jedenácté příčce probojovala čtveřice zkušených veteránů z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK: Honza Fišák, Pepa Milota, Stáňa Opavová a Honza Sklenář.

Konkrétní postupové místo není až tak důležité, má pouze vliv na podobu startovní listiny. Ti rychlejší vybíhají v závěru. Šanci ve finále mají ale všichni stejnou, začíná se totiž od nuly.

Do lesa se vydala takém kompletní rodina Bartošových. Luděk (H45) skončil 31., Vojta doběhl v jedné ze tří skupin H16 17. a Jana (D40) byla disk. Maruška a Vašek absolvovali po oba dny kategorii T.

Nedělní závod byl o něco delší a orientačně zajímavější. Nepovedl se vůbec Stáně. Ta svoji finálovou pouť v kategorii D60A zahájila více jak pětiminutovou minelou hned na první kontrole. Nedokázala se pak dostat do tempa a nakonec z toho byla jen osmá příčka. Vítězství brala Horová z USK Praha.

Prakticky bezchybný výkon předvedl v kategorii H70A Honza Fišák. Tomu chyběl jen ten rychlostní „drajv“, jímž disponoval vítězný Pospíšil ze Zruče nad Sázavou. Mariánskolázeňskému borci patřil bronz. Jeho oddílový kolega Sklenář obsadil v téže kategorii jedenácté místo.

Notně zaprášené jsou diplomy Pepy Miloty z této distance z let 2003 (1.) a 2005 (3.). Letos si kromě formy přibalil na cestu i nějakou tu dávku štěstí. Po vcelku solidně zaběhnutém závodu měl na předposlední kontrole třetí nejrychlejší čas o jednu sekundu za stříbrem. Díky seběhnutí se se závodníkem startujícím o jeden tříminutový interval před ním makal až do posledních metrů. Díky tomu byl nakonec druhý, když třetího v pořadí – Šrámka ze Šumperka – porazil o sedm sekund. V této kategorii zvítězil Václavek ze Šternberka.

Jan Bartošová obsadila ve finále D40B 11. příčku (32. celkově) a Vojta obsädil v H16C 15. místo (50.). Luděk pro zranění nenastoupil.

Zpráva z MČR a Veteraniády 2014

Závodů blízko Mimoně se zúčastnila obvyklá čtveřice veteránů a Bartošovic rodina.
Pořadatelé nám nachystali typickou „klasiku“ s několika dlouhými postupy a občasnou skalkou a se spoustou oběhů po cestách a loukách.
Vašík s Maruškou nafasovali obtížnou T3, ostatní se v sobotním semifinále pokoušeli o co nejprestižnější finále (A,B,C,D,E).
Luděk do nedělního finále nenastoupil pro zranění paty.

113 MLA MLOK Mariánské Lázn CZ
D40B (20) 4,7 km 230 m 9 K
1 KAS7051 Eichlerová Jana KAS KOB Kamenický Še CZE 47:45 0:00
11 MLA7051 Bartošová Jana MLA MLOK Mariánské Lá CZE 62:57 +15:12

D60A (12) 4,2 km 200 m 9 K
1 VSP5450 Horová Magda VSP USK Praha CZE 43:44 0:00
10 MLA5451 Opavová Stanislava MLA MLOK Mariánské Lá CZE 65:58 +22:14

H16C (30) 5,4 km 255 m 9 K
1 PHK9801 Maňák Michal PHK OK 99 Hradec Král CZE 49:16 0:00
15 MLA9802 Bartoš Vojtěch MLA MLOK Mariánské Lá CZE 61:01 +11:45

H45B (25) 6,6 km 330 m 12 K
1 LPU6702 Kober Michal LPU OK Lokomotiva Par CZE 67:33 0:00
MLA6701 Bartoš Luděk MLA MLOK Mariánské Lá CZE nest.

H55A (24) 5,8 km 285 m 11 K
1 STE5809 Václavek Tomáš STE SK SKI-OB Šternbe CZE 48:29 0:00
2 MLA5801 Milota Josef MLA MLOK Mariánské Lá CZE 50:04 +1:35

H70A (11) 4,5 km 200 m 9 K
1 PZR4417 Pospíšil Jaromír PZR UNITOP SKP Žďár CZE 45:55 0:00
3 MLA4401 Fišák Jan MLA MLOK Mariánské Lá CZE 54:10 +8:15
6 MLA4201 Sklenář Jan MLA MLOK Mariánské Lá CZE 60:45 +14:50

T3 (98) 3,4 km 110 m 7 K
1 PGP0101 Janovský Tomáš PGP SK Praga CZE 24:23 0:00
32 MLA0101 Bartoš Václav MLA MLOK Mariánské Lá CZE 38:12 +13:49
73 MLA0451 Bartošová Marie MLA MLOK Mariánské Lá CZE 63:05 +38:42

výsledky

JIRÁSEK Z CHEBU SI PŘIVEZL DOMŮ „ŠUMAVSKÝ KUFR“

Předposlední dějství žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu se konalo na Šumavě poblíž Kašperských Hor.

Oba víkendové závody měly díky spolupráci s jihočeskou oblastí solidní návštěvu – necelé tři stovky sportovců. Nejpočetnější výpravou byl Mariánskolázeňský orientační klub MLOK v počtu 35 osob.

Sobotní závod na krátké trati u Opolce, jehož prostor tvořil v podstatě jeden kopec, se vyznačoval větším převýšením a nemálo postupy přes méně průchodné pasáže. Přesto se všeobecně líbil

Další den na klasické trati se nějakým kilometrem nešetřilo. Staviteli šlo zřejmě o to, aby si všichni ke konci sezóny pořádně užili, a to hlavně v kamení.

Mariánskolázeňští borci si nevedli špatně. Alespoň jednou se na stupních vítězů objevili Marie Bartošová (1. a 4. v kat. D10), Kateřina Černá (3. a 2. v kat. D14), Jonáš Černý (5. a 2. v kat. H10), Vojtěch Bartoš (1. a 1.), Vít Macura (3. a 4., oba v kat. H18), Luděk Bartoš (3. a 3. v kat. H35), Miloš Kamaryt (3. a 9. v kat. H45), Jan Sklenář (1. a 3.), Jan Fišák (3. a 2., oba v kat. H55) a Jiří Červenka (6. a 2. v kat. T).

Zvláštní zmínku zasluhuje sobotní vítěz kategorie H55 Jaroslav Jirásek z Chebu. Ten má již celkové prvenství – bez ohledu na výsledek posledního dvojzávodu v Ostrově – v této kategorii jisté, a tak se na neděli přihlásil do H65, kam věkově správně patří. Povedlo se mu vyhrát nad druhým v pořadí o 13 minut, což byl rekord, za nějž obdržel od pořadatelů speciální cenu „Šumavský kufr“.

Podmínkou udělení bylo, aby v kategorii startovalo minimálně šest závodníků. To u Jiráska vyšlo přesně. Mariánskolázeňský Vojtěch Bartoš sice porazil v kategorii H18 Jiřího Franka z Aše o 25 minut, leč bylo jich v kategorii jen pět.

MLOCI TRIUMFOVALI VE SMIŘICÍCH

Třítisícové město Smiřice ležící v rovině při horním toku řeky Labe asi patnáct kilometrů severně od Hradce Králové bylo dosud známé snad jen fanouškům folkové hudby díky přehlídce Smiřický hrnec, odteď se může pyšnit jedním sportovním primátem.

Na jeho území se konalo historicky první mistrovství České republiky v orientačním sprintu smíšených čtyřčlenných štafet. Příležitost „být u toho“ si nemohli nechat ujít veteráni z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již mají zkušenosti i nějaké zajímavé výsledky ze sprintových či štafetových šampionátů.

Tato nejmladší o-disciplína měla premiéru na letošním MS v italském Trentu, kde český reprezentační kvartet obsadil sedmou příčku. Všichni jeho členové byli ve Smiřicích přítomni.

Shromaždištěm, kde byl zároveň start i cíl, se stal místní fotbalový stadión. Z jeho ochozů se dala pozorovat i část dění v přilehlém parku.

Lázeňskou štafetu v kategorii DH220 rozbíhala Radmila Miturová. Podržela si čelo závodu a předávala na třetím místě se zanedbatelnou ztrátou. Jan Fišák na druhém úseku sice trochu ztratil, odvedl však očekávaný standard. Třetí členka Stanislava Opavová část manka smazala.

Na finišmana Josefa Milotu zbyl úkol zkusit vytáhnout tým co nejvýš. To se mu po bezchybném výkonu povedlo, a tak se „mloci“ mohli radovat z prvního místa.

Ve hře byl ještě další lázeňští závodníci. Mladší žačka Kateřina Černá byla členkou jednoho z pěti západočeských výběrů v kategorii DH14. Vybíhala na prvním úseku a na předávce byla nejrychlejší ze všech. Její kamarádi Tokár (Nejdek), Šlechtová (Kralovice) a Richtr (Plzeň) se sice snažili seč mohli, ale byla z toho jen nepopulární bramborová medaile.

O neúspěchu se však nedá vůbec mluvit. V této kategorii startovalo totiž 29 týmů. Černá s Tokárem jsou navíc věkem ještě dvanáctiletí.

Za dorostence Pragy Praha hostuje Vojtěch Bartoš. Po nezdařeném sprintovém mistrovství ve Znojmě si částečně spravil chuť a závod dokončil bez diskvalifikace. Spolu s pražskými kolegy obsadil v kategorii DH18 dvacáté druhé místo.

ČERNÁ A MILOTA VYHRÁLI ORIENTAČNÍ SPRINT

V ulicích východočeského města Hostinné se za účasti téměř sedmi set sportovců odehrál republikový závod v orientačním sprintu.

Na start se postavila také pětice borců z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. A nevedla si vůbec špatně.

Jako shromaždiště posloužila část parku před františkánským klášterem z roku 1684, kde se nalézaly také poslední kontrola a cíl.

Pořadatelům z Lokomotivy Trutnov se povedlo postavit v převážně nové zástavbě orientačně zajímavý závod, kde bylo nutné nejen udržovat rychlý plynulý běh ale také neztratit ani na chvíli souvislost s mapou.

Alespoň menším chybám se však nevyhnuli ani ti, již nakonec skončili v popředí výsledkové listiny, což byl také případ mariánskolázeňských běžců – veterána Josefa Miloty (kat. H55) a mladší žákyně Kateřiny Černé (kat. D12).

První jmenovaný přeběhl v parku u sportovní haly kontrolu v altánu. Tu hledal o kus dál u jakési fontány a nabral tak nejméně třicet ztrátových sekund. Černá naproti tomu hned v úvodu zamířila do úplně jiné uličky.

Oba ale zbytek závodu běželi čistě a nakonec ve svých kategoriích zvítězili. Cennější je to více u Černé, jež musela porazit 35 soupeřek.

Ani ostatní „mloci“ neběželi špatně. Radmila Miturová vybojovala třetí příčku v kategorii D45, čtvrtý skončil Jan Fišák v kategorii H55 a jedenáctou příčku obsadil Libor Černý v kategorii H45.

Z VÍTĚZSTVÍ SE RADOVALA KATEŘINA ČERNÁ I JEJÍ OTEC LIBOR

Dění na louce u Šárovcovy Lhoty na Jičínsku připomínalo v sobotu 13. září integrované cvičení záchranných sborů. Na místě zasahovala desítka sanitek s policií, hasiči a jedním vrtulníkem. Chyběl jen Útvar rychlého nasazení.

Co dramatického se tam odehrávalo? Žádná technopárty, sraz fotbalových fanoušků Sparty a Ostravy či anarchistů se skinheady. Nic takového. Oddíl Slávie Hradec Králové pořádal závod Českého poháru tříčlenných štafet, na nějž se sjelo okolo osmi set běžců včetně čtyř členů z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Někteří závodníci na prvním úseku měli smůlu, že při postupu na první kontrolu uvedli do pohybu početný roj sršňů. Ti pak několik následujících minut dávali probíhajícím co proto.

Než byl kritický úsek ohraničen a závodníci odkláněni, byla pobodána možná padesátka účastníků, jež musela vyhledat lékařskou pomoc.

Díky této nechtěné události se orientační běh stal nakrátko sportem číslo jedna. Tuzemské televizní stanice a deníky měly o zprávu dne postaráno.

Samotné závody se odehrávaly v kopcovitém, místy dost zarostlém terénu. Mariánskolázeňští měli ve hře trio veteránů v kategorii H165 a jednu mladší žákyni.

Libor Černý na prvním čtyřkilometrovém úseku překvapil a doběhl na druhém místě se ztrátou tří minut na prvního v pořadí. Druhý člen Jan Fišák sice spadl o příčku níž, časově to ale bylo pořád přijatelné.

Minutovou chybu v dohledávce na druhé kontrole vyrobil finišman Josef Milota. Byla naštěstí jediná. V cíli se lázeňský běžec objevil jako první s výrazným náskokem před ostatními. Pro Černého to byl první větší úspěch v jeho sportovní kariéře.

Nebyl to však jediný skvělý výsledek „mloků“. Kateřina Černá v dresu západočeského výběru dosáhla společně s Tokárem z Nejdku a Richtrem z Plzně v kategorii DH12 také na první příčku. Úspěch to byl o to cennější, že za touto trojicí byly až do sedmého místa čistě chlapecké kolektivy.

Jejich výhru podtrhl druhou příčkou další západočeský výběr ve složení Hasman, Kurz a Šauli (vš. Slávie VŠ Plzeň).

Je třeba ale zůstat při zemi, nejdůležitější měření sil přijde druhý říjnový víkend v Plzni na M ČR štafet a družstev.

Pepa vyhrál tři závody za dva dny. Skvělý víkend MLOKů. Pět zlatých medailí!

V sobotu dopoledne v Šárovcově Lhotě, v poháru štafet zvítězila štafeta H165 Černý-Fišák-Milota a štafeta HD12 s Katkou Černou.

výsledky

V sobotu odpoledne ve sprintu ŽA v Hostinném zvítězila Katka Černá v kategorii D12C a Milota v H55.

výsledky

V neděli ve Smiřicích na Veteraniádě sprintových štafet zvítězila v HD220 štafeta Miturová-Fišák-Opavová-Milota (na fotce zprava)

výsledky

Asi bych měl podotknout, že štafetová vítězství veteránů jsou sice – samozřejmě – kolektivním dílem, ale z výsledků je jasně patrno, že v obou případech se jednalo o vynikající výkon finišmana Pepy, který ani jednou nepřebíral svůj úsek z prvního místa. Vždy musel dohánět.

MARIÁNSKOLÁZEŇŠTÍ BĚŽCI SI PROHLÉDLI TOULOVCOVY MAŠTALE

Na rytíře Vavřince Toulovce přišlo první zářijový víkend vzpomenout dvanáct stovek orientačních běžců.

Ve spleti skalních měst kousek od Proseče na Chrudimsku, kde se konalo závěrečné dvojkolo českého žebříčku, se podle pověsti prý tento lapka, po němž pásly šiky rozhněvaných (a okradených) Moravanů, v polovině 14. století ukrýval a odtamtud podnikal své výjezdy. Byl i štědrým mecenášem a na Prosečské, pro něž byl takovým místním Robinem Hoodem, nedal dopustit.

Místa, kde pobýval se svou družinou i s nahromaděným lupem se nyní nazývají Toulovcovy maštale.

Členy jeho ekipy by se bezpochyby mohli stát někteří běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již v tomto členitém terénu plném pískovcových skalek prokázali velmi dobrou orientaci a umístili se pokaždé na předních místech ve svých kategoriích.

Sobotní klasická trať sedla perfektně Stanislavě Opavové (kat. D60) a Janu Fišákovi (kat. H70). Oba zvítězili. Druhý doběhl Josef Milota (kat. H55) a čtvrtá příčka patřila Janu Sklenářovi (kat. H70).

Pěkným sedmým místem v kategorii H16B si mladší dorostenec Vojtěch Bartoš pojistil svoji účast v republikovém žebříčku A pro příští rok. O den později už to tak slavné nebylo (17.).

Nedělní závod na krátké trati i přes jednu minutovou dohledávku vyšel vítězně Milotovi. Druhého v pořadí – Škorpila z Hořic – porazil, byť o pouhých deset sekund. Třetí doběhla Opavová, páté, resp. šesté místo obsadili Fišák a Sklenář. Do první desítky se pokaždé probojoval Luděk Bartoš v kategorii H45 (9. a 5.).

Umístění ostatních mariánskolázeňských závodníků: Kateřina Černá – 18. a 22. v kat. D14B, Libor Černý – 15. a 14. v kat. H35C.

Pepa Milota

Zpráva z posledních „Béček“ v Proseči.

Veteránská část výpravy byla velmi úspěšná.

Stáňa 1. a 3., Pepa 2. a 1., Fišák 1. a 5., Sklenář 4. a 6. místo.Mládežníci, jakmile je vyvezeme na východ, jsou výkonnostně poloviční než doma. Kačka zde ovšem běhá o kategorii výš! Asi bychom měli věnovat víc veteránské energie jim než sami sobě.

výsledky

Velmi dobře skončili veteráni, ale i Vojta (licence A!) v celkovém ŽB2014:

________________________________________
1.  	D14 	DOB 	0051 	Peterová Jana   A
2.  	D14 	HOR 	0050 	Rückerová Šárka A
3.  	D14 	SJC 	0153 	Kochová Anna    A
22.  	D14 	MLA 	0251 	Černá Kateřina  B
________________________________________
1.  	D40 	SJC 	7451 	Škorpilová Jana
2.  	D40 	VLI 	7451 	Podrábská Marie
3.  	D40 	VAM 	7250 	Vandasová Markéta
19.  	D40 	MLA 	7051 	Bartošová Jana
________________________________________
1.  	D60 	VSP 	5050 	Dohnalová Dana
2.  	D60 	NPA 	5351 	Kalibánová Jiřina
3.  	D60 	MLA 	5451 	Opavová Stanislava
________________________________________
1.  	H14 	BRU 	0001 	Rusin Jan     A
2.  	H14 	BOR 	0001 	Pavlovec Dan  A
3.  	H14 	BOR 	0000 	Mareš Vít     A
nehodn. H14 	MLA 	0101 	Bartoš Václav
________________________________________
1.  	H16 	TJN 	9804 	Janeček Mirek   A
2.  	H16 	TJN 	9801 	Novák Filip     A
3.  	H16 	PHK 	9901 	Kavalír Jáchym  A
4.  	H16 	MLA 	9802 	Bartoš Vojtěch  A
________________________________________
1.  	H45 	PHK 	6503 	Kavalír Karel
2.  	H45 	VPM 	6901 	Hasman Jan
3.  	H45 	PHK 	6601 	Kamenický Jan
24.  	H45 	MLA 	6701 	Bartoš Luděk
________________________________________
1.  	H55 	HOR 	5700 	Škorpil Martin
2.  	H55 	MLA 	5801 	Milota Josef
3.  	H55 	PHK 	5701 	Běhoun Pavel
________________________________________
1.  	H70 	FSP 	4300 	Čadil Jan
2.  	H70 	MLA 	4401 	Fišák Jan
3.  	H70 	MLA 	4201 	Sklenář  Jan

KATEŘINA ČERNÁ VYHRÁLA WEST CUP U NEJDKU

Rájec na Nejdecku byl místem, kam se poslední prázdninový víkend sjelo 400 orientačních běžců na třídenní závody West Cup.

V okolním kopcovitém terénu se v roce 1991 konal štafetový závod mistrovství světa, což bylo dostatečné lákadlo pro většinu účastníků. Kromě Čechů přijely i menší výpravy z Rakouska, Německa, Ukrajiny a Ruska.

Letošní West Cup provázely neplánované i předpokládané zádrhele, jež se promítly do celkové spokojenosti přítomných sportovců. Kdo však na nějakou tu mouchu nehledí a je navíc i trochu masochista, tak si určitě užil.

Program začal v pátek odpoledne závodem na krátké trati. Že až tolik krátký nebyl, by nevadilo – postavený byl vcelku pěkně -, jako fakt, že většině kategorií chyběly předposlední kontroly. Z nějakého organizačního nedorozumění nedošlo k roznesení čtyř stojanů s lampiony. Výsledky – i když zkrácené o dva poslední mezičasy – však zůstaly naštěstí zachovány.

Sobotní druhá etapa s klasickými parametry byla jistou zkouškou psychické a fyzické odolnosti. Pořadatelé bůhvíjakým způsobem spočítali předpokládané převýšení, jež bylo troj až čtyřnásobné oproti rozpisu. Navíc byl závod postaven nepříliš zajímavě, zřejmě podle modelu „z kopce do kopce“. Závodníkům lezly při zdolávání strmých a těžce schůdných svahů doslova oči z důlků. Rčení „zdálo se o čertech“ nabývalo reálnou podobu. Pokud se k tomu připočte ještě pár „houbařských“ kontrol v hustnících i jiných nečitelných pasážích, bylo o zážitek postaráno. Někteří účastníci to na trati zabalili a našli se i takoví, co po tomto „testu“ další den nepřijeli vůbec.

Končilo se v neděli etapou zvanou free order. Ne každý má tento typ závodu v oblibě. Kromě obvyklého problému, jak se dostat ke kontrole, je třeba vyřešit ten zapeklitější, a sice, v jakém pořadí. Správná logistika dokáže ušetřit stovky metrů běžeckých i desítky těch nastoupaných.

Do lesa se vydala také početná výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK v počtu 33 osob. Ne všichni však absolvovali plný počet etap.

Ještě že mají „mloci“ ve svých řadách několik talentovaných a zároveň ambiciózních mládežníků, jinak by vyšli v celkovém hodnocení úplně naprázdno.

Prim zasluhuje vítězka kategorie D12 Kateřina Černá. Stříbrnou příčku vybojovala Marie Bartošová v kategorii D10 a bronz bral Samuel Janoch v kategorii H10. Za úspěch lze považovat i čtvrté místo Jonáše Černého (H10) a druhé místo veterána Miloše Kamaryta (kat. H45) ve vloženém nočním závodě.

Celkově byli dále hodnoceni: Adéla Postránská (4. v kat. D10), Martina Kamarytová (7.), Jana Bartošová (8.), Monika Černá (12., vš. v kat D35), Helena Tenglerová (10. v kat. D45), Štěpán Šesták (6. v kat. H12), Vít Macura (4. v kat. H16), Josef Milota (7.), Libor Černý (15., oba v kat. H35), Miloš Kamaryt (5. v kat. H45), Jan Fišák (4. v kat. H55) a Jan Sklenář (6. v kat. H65).

Pepa Milota

Zpráva z Nejdeckého odstrašováku.

Žáci v Nejdku vynikající! Maruška, Jonáš, Samuel a Kačka nám zajistili každý den umístění na bedně. Z dospělých jen Pepa jednou třetí.

Nejdečtí učinili pokus o jakýsi OB-festival na konci prázdnin. Tři veleetapy, noční závod a paměťák ve třech dnech je zatracená pořadatelská porce. Nezvládnutá. Web závodů se startovkou byl v průběhu závodů nedosažitelný. Ve třetí etapě nefungovalo startovací zařízení. V první etapě v lese chybělo několik kontrol (to se stane a opravili to odečtením toho zkaženého), tratě byly po všechny dny daleko za hranicí směrných časů (proč si to neproběhli? naštěstí u žákovských tratí tomu tak nebylo) a v závěrečném „fríórdru“ nevyužili pořadatelé to, co tato varianta OB nabízí – tedy hromadný start nebo zkrácení startovního intervalu – a celkovou dobu trvání poslední etapy natáhli na více než 5 hodin, takže vyhlašování se zúčastnila jen malá, unuděná skupinka dětí a veteránů.

Budiž nám to pro příští léta ponaučením. Méně znamená více a s málo lidmi dobré velké závody neuskutečníš. Průměrný orientační národ je převážně konzervativní a nemá příliš rád zvláštnosti ve formě dlouhatánských časů v lese, freeorderu, handicapu a podobných specialitek. Ovšem nedejme se Nejdečáky odstrašit a jezděme do té nádherné krajiny i v příštích letech. Hlasy, že „tam už ne“ jsem zaslechl několikrát. Dětem se tam líbilo!

výsledky

Po Krkonoších se prošla lidská stonožka

9. srpna (ano, srpna, dal jsem si s reportem na čas) se po krkonošských kopcích pohybovala stonožka o více než 1 000 nohou. Odehrál se zde totiž závěrečný závod ze série Horská výzva a v pátek 8. srpna ve 23:55 vyrazilo na trať Long, o oficiální délce 67 km, 226 dvojic ve čtyřech kategoriích – muži, ženy, mix a dogtrekking (pán a pes).

Ona stonožka se poprvé objevila hned na náměstí v Peci pod Sněžkou, kde se nacházel start i cíl. Všech 452 závodníků se totiž muselo vměstnat na úzkou stezku vedoucí na vrch Javor, která začíná schody širokými jen stěží přes metr. Po několikaminutovém čekání ve frontě pod schody se peloton startujících závodníků s čelovkami na hlavách proměnil v několik set metrů dlouhého hada s myriádou očí, svítích do tmy horských údolí.

Start za 5… 4… 3…

Náš tým, již tradičně pojmenovaný JaRo, se ničeho nezalekl a probojovával se stále dopředu touto masou těl. Na první občerstvovací stanici ve Špindlerově mlýně, zvdálenou 19 km vodorovně a nějakých 500 metrů nahoru a zase dolu, jsme přímo přiletěli v šíleném tempu a čase 2 hodiny 14 minut.

Po divokém seběhu jsme se z občerstvovačky velmi volně plazili, rychlostí špindleromlýnských opilců, na další hřeben kolem mohyly Hanče a Vrbaty až k Labské boudě, kde se nacházela 2. občerstvovací a kontrolní stanice. Odtud jsme nejprve vyrazili špatným směrem na pramen Labe a až dlouhá chvíle bez dalších závodníků nás přiměla zjistit, že jsme odbočili z tratě. Po návratu na správnou stezku nás čekal dlouhý úsek dolu, kousek nahoru, zase dolu, kousek rovně, hodně moc dolu a pak hodně moc nahoru kolem Bílého Labe na Luční boudu.

Na Luční boudě, kde byla 3. občerstvovačka, nás dostihl mraky a horským štítem opožděný rozbřesk. Poté následoval bleskový seběh zpět do Pece pod Sněžkou, kde ovšem nečekal kýžený cíl ani náš support tým v podobě Elišky Kuncové, ale jen kelímek s vodou a příslib dalšího strmého stoupání na Růžohorky. Po vyplazení se na vrchol následovalo nekonečné a mírné klesání až k soutoku Úp.

Po posilnění se makovými koláči na poslední, páté, občerstvovačce nás čekal už jen finální úsek – prudké stoupání na Vlašské boudy a sebevražedný seběh do Pece. Závodíme s časem. Je potřeba pokořit čas ze Šumavy. Po vražedně rychlém klesání do Velké Úpy už chybí jen kilometr mírného kopce do cíle. Většinu závodu se mě držela tichá apatie. Teď mě drží Robin a táhne mě vpřed. Vidina času pod 11 hodin 30 minut je příliš sladká na to přejít do chůze. Každý krok považuji za poslední, ale dobíháme svorně až do cíle, kde padám k zemi a nevěřím vlastnímu tělu, že to dokázalo.

Výsledný čas 11:34:58, tj. zlepšení oproti Šumavě o více než hodinu, je pro nás více než uspokojujícím. Stačil dokonce na 44. místo. Druhý tým z naší plzeňské výpravy, Duo Ťapík, ve složení Ondra Čechura a Tom Hrabačka doběhl na přesně dvojnásobném, 88. místě. Přitom 26 týmů ze 130 startujících v katogorii Long-muži závod vůbec nedokončilo. Následujících několik dní mám sice problém ujít 5 metrů nebo vylézt schody, ale stálo to za to. Už plánujeme, jakou šílenost spácháme příště.

7. září 2014-jmac-

TŘICÁTÝ ROČNÍK ORIENTAČNÍHO BĚHU NA KAMZÍKU VYHRÁL ROMAN JOKEL

Obvyklá návštěva okolo třiceti osob se sešla předposlední srpnovou sobotu na Fit louce nad Mariánskými Lázněmi. Na programu byl 30. ročník amatérského orientačního závodu Kamzík 2014.

Členy oddílů karate a juda, již tvoří jádro účastníků už od začátku, čekal závod s volným pořadím kontrol. Těch bylo v okolním lese rozmístěno třináct. Jedna se mohla vynechat. Trať měřila cca 4,5 km (měřeno vzdušnou čarou).

Formu celá tři desetiletí zřejmě ladil Roman Jokel, jehož orientační hvězda se rozzářila poprvé až letos. Pamětník prvních ročníků si při některých předchozích účastech nevedl špatně – několikrát se objevil i v popředí výsledkové listiny -, leč první místo bylo souzeno jiným. Většina z nich stála na startu i letos. Jokel dosáhl času 1 hod., 18. min. a 20 s.

„Nevím, čím to, ale dneska jsem jel jako dráha. Všechno jsem chodil prakticky rovně i přes husté porosty. Nic jsem zbytečně neobíhal. Poradil jsem si také v kamenitých pasážích,“ líčil nadšeně vítěz. K večeru mu přišly popřát manželka a jedna z dcer, jež upřímně obdivovaly krásný pohár za první místo i další ceny, jimiž byl obdarován.

Druhou a třetí příčku obsadili Ivan Korol (1:32:05) a Radomír Malinovský (1:40:02). Oba mají na svém kontě devět resp. osm vítězných závodů na Kamzíku. Za nimi se seřadili Karel Tesař (1:41:07), Kamil Špindler (1:45:25), Petr Škrla (1:55:30) a Vojtěch Průša ((2:38:25).

Závod v kategorii Profi (aktivní orientační běžci) se stal kořistí Miloše Kamaryta, Ten jako jediný zvládl trať pod jednu hodinu (0:59:03). Za ním doběhli Pavel Bína (1:03:35), Martina Kamarytová (1:24:48) a Radomíra Jelínková (1:33:12).

V závodě mládeže na pět kontrol zvítězil Břetislav Milota před Kateřinou Černou a jejím mladším bratrem Jonášem.

Kromě lesního závodu si i ti méně odvážní střihli tzv. Camel OB, jenž se sestával z šestnácti kontrol rozmístěných přímo na louce u různých objektů, jako například altán nebo menší stromky. Zabloudit ve smyslu ztracení se v lese bylo vyloučeno, kontroly byly od sebe vzdáleny jen několik metrů. Zdánlivě jednoduchá disciplína skrývá úskalí v podobě přebíhání, dlouhého postávání a přemýšlení nebo oražení vedlejší kontroly.

V tomto orientačním sprintu zvítězila dvanáctiletá Kateřina Černá v čase 4 min. a 13 s. Další příčky obsadili Škrla, Bína, Kamaryt, Malinovský, Kamarytová, B. Milota, Jokel, Jelínková, Černý, Franek, Korol, R.Milota, Špindler, Bínová, M. Černá, Malinovská a Hofrichtr.

Po rozdílení cen – a že jich nebylo málo – přišla řada na čtení psaných úkolů. V tom se tento závod liší od toho normálního. Na kontrolách není kromě typického dvojbarevného lampionu žádné razící zařízení, ale připíchnuté čtvrtky s nejrůznějšími slovními úlohami.

Nejvíce zklamali účastníci při latinském pojmenování ropuchy obecné (bufo bufo). Návrhy jako žabus ropuchus, sobotkus vulgaris, kvakum pfuj, quak bradavium a jiné byly od pravdy hodně daleko.

Nikdo také nevěděl, co je to kšatrij (v indickém prostředí člen kasty bojovníků). Padaly třeba tyto návrhy: ošacení k rytí orné půdy, odháněcí příkaz pro slepice, norské kšandy na knoflíky nebo ukrajinský generál, který dezertoval.

FIŠÁK DOBĚHL TŘETÍ V ČESKÉM RÁJI

„Do Českého ráje, cesta příjemná je, dudlaj, dudlaj, dá,“ zpívá Ivan Mládek v jedné ze svých písní. Tato skutečnost je velmi dobře známa i orientačním běžcům, již skalní terény na Turnovsku rádi navštěvují.

Celkem se jich na „Pěkné prázdniny v Českém ráji“, jak zní oficiální název dvoudenní tříetapové akce, sjelo do kempu Duo u Branžeže přesně 1150. Větší počet nepovolil limit CHKO.

Jen tak mimochodem: účastnická místa byla vyprodána rychleji než startovní čísla na známý Vassův běh. Po spuštění přihlášek zmizela během pár desítek sekund. V záloze pak marně čekaly davy náhradníků, čekající, zda někdo neodřekne.

Mezi ty šťastné patřili členové rodiny Bartošových a Jan Fišák z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Dobrou formu před podzimní částí sezóny prokázal Jan Fišák třetím místem v kategorii H70.

Svůj výsledek se snažil zlehčit tvrzením, že prý nepřijeli někteří vážní soupeři (jejich chyba) nebo že pár favoritů v jeho kategorii bylo diskvalifikováno (měli si pořádně kontrolovat kódy, i to je součástí závodu).

Pěknou devátou příčku obsadila Marie Bartošová v kategorii D10, jež tak předvedla rodičům (Luděk – 14. v kat. H45, Jana – 33. v kat. D40) i staršímu bratrovi (Václav – 23. v kat. H14), komu to z rodiny nejlépe běhá.

BARTOŠOVÁ A FIŠÁK ZVLÁDLI RUMCAJSOVY MÍLE

Na letošních prázdninových závodech se členům Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK daří. Ani dvě akce z poloviny srpna nebyly výjimkou.

Česká republika byla tento rok pořadatelem Akademického mistrovství světa v orientačním běhu – WUOC 2014 – s centrem v hanácké metropoli Olomouc.

Pro pět set výkonnostních závodníků byly připraveny doprovodné čtyřetapové závody WUOC Tour. Běhalo se u Nectavy, na Svatém Kopečku u Olomouce a dvakrát v Protivanově.

Mariánské Lázně reprezentoval veterán Jan Sklenář v kategorii H70, jemuž nakonec patřila bronzová příčka.

Jedenáctičlenná lázeňská výprava vyrazila na „Rumcajsovy míle“. Už podle jména známého loupežníka je zřejmé, že se závodilo u Jičína. Konkrétně v okolí hradu Valečov.

Pro necelou tisícovku běžců organizátoři přichystali čtyři krátké závody ve dvou víkendových dnech. Tratě nebyly příliš dlouhé – od jednoho do tří kilometrů – zato pořádně kopcovité a orientačně zapeklité. Běhalo se nejvíc v detailně zmapovaném labyrintu mezi pískovcovými skalami a kameny.

Výhodou bylo, že se započítávaly pouze tři nejlépe zvládnuté etapy, takže ani jedna případná diskvalifikace nebo totálně zkažený závod neznamenaly konec nadějím.

S náročnými tratěmi se nejlépe popasovali Marie Bartošová v kategorii D10 (na stupních vítězů druhá zleva) a Jan Fišák (vlevo na stupních vítězů v kategorii H70), kteří obsadili druhá místa.

Do první desítky se ještě vešli Luděk Bartoš (6. v kat. H45), Michal Kamaryt (7. v kat. T), Stanislava Opavová (8.v kat. D60) a Kateřina Černá (10. v kat. D14).

Výsledky ostatních mariánskolázeňských běžců: Václav Bartoš – 11. v kat. H14, Miloš Kamaryt – 12., Jiří Červenka – 36. (oba v kat. T), Libor Černý – 17. v kat. H45, Jana Bartošová – 19. v kat. D40.

Zpráva z prázdnin – vynikající Maruška!

Čtyřetapové „Rumcajsovy míle“ v sobotu a neděli 16.8. a 17.8.2014 na Valečově.
Tříetapová „Pépéčka“ v sobotu a neděli 23.8.a 24.8.2014 v Branžeži.
MLOKci tyto závody absolvovali v prázdninovém poklidu a bez zajímavějších úspěchů.
Výborné je druhé místo Marušky Bartošové na Rumcajsovi.
Pokud by se úspěchem jevilo Fišákovo druhé a třetí místo v celkových výsledcích, tak je třeba říci, že bylo způsobeno spíš neúčastí lepších borců nebo jejich diskvalifikací v některé etapě, než jeho dobrými výkony.

Výsledky Rumcajsovy míle (ze čtyř etap se počítaly jenom tři lepší, bodovacím systémem): http://oris.orientacnisporty.cz/files/2661_05c1af5ffcab4ed5d25b5a53bd4d2fca.pdf
Výsledky PP (součet časů ve třech etapách): http://tur.cz/pekneprazdniny/uploads/2014/vysledky/celkove.html

MICHAL KAMARYT ZVÍTĚZIL VE SLOVINSKU

Na několika frontách zápolili na přelomu července a srpna členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. A na všech se jim dařilo.

Nejdále – až na Balkán – se vypravila rodina Kamarytových. Tam před sto lety zuřily urputné boje. Ani letos tomu nebylo jinak. Boje to však byly tentokrát veskrze mírumilovné, protože sportovní.

Třídenní Cerkno Cup ve Slovinsku s centrem v městečku Idrija uprostřed Triglavského národního parku navštívilo tři sta běžců z celé Evropy. Tamní krasové terény s méně cestami, jež v českých lesích těžko najdeme, vyžadovaly docela jiný způsob orientace. Přizpůsobit se musela i rychlost. Udělat chybu v řádu i několika desítek minut tam není žádný problém.

V kategorii M21A se prvním místem zaskvěl Michal Kamaryt. Za sůj výkon si pořádnou porci zmrzliny určitě zasloužil.

Čtvrtou příčku v kategorii M45 obsadil Miloš Kamaryt a na devátém místě v kategorii W45 byla hodnocena Martina Kamarytová.

Dění se pak přesunulo do jižnějšího Chorvatska k městu Delnica. Pětidenní závody Croatia Open se mohly pochlubit dvojnásobnou účastí než ty slovinské. Čtyřikrát se závodilo v lesích nedaleko centra, jeden den byl na pořadu městský orientační sprint ve městě Omišalj na ostrově Krk.

I na těchto závodech se nejvíce dařilo Michalu Kamarytovi, jemuž patřilo druhé místo v kategorii Open Long.

Dvanáctý skončil Miloš Kamaryt (M45) a šestnáctá doběhla Martina Kamarytová (W45).

Slovensko si jako prázdninovou destinaci vybrala čtyřčlenná rodina Černých. Jejich cílem byla Krásnohorská Dlhá Lúka pár kilometrů severně od Rožňavy, kde se konal Pohár Slovenského krasu – Slovak Karst Cup.

Účastníků bylo něco kolem šesti set. Pořadatelé z oddílu ATU Košice pro ně připravili čtyři závody v závrtech Plešivecké a Silické planiny.

Naprosto suverénně si počínala Kateřina Černá v kategorii W12A. Nevyšla jí pouze první etapa, kdy skončila pátá o pět minut za druhou v pořadí. Pak začala vyhrávat. Do závěrečného hendikepu nastupovala jako druhá v pořadí s odstupem necelých dvou minut za Marešovou z Nejdku. Ztrátu smazala během prvních dvou kontrol. Se svou sokyní se pak o celkové vítězství rvala na fáborkovaném doběhu od sběrné kontroly. Cílem prolétla o dvě sekundy dříve než soupeřka a svoji kategorii vyhrála.

Jen o něco méně úspěšnější byl její mladší bratr Jonáš v kategorii M10. Ani jemu se na úvod příliš nedařilo. Páté místo se ztrátou 24 minut na vítěze věstilo spíš propadák. Mladý lázeňský závodník se však zdravě naštval. Bronz ve druhé etapě a nejrychlejší časy ve dvou závěrečných bězích mu pomohly na skvělou stříbrnou příčku.

Zlepšení v rámci svých možností zaznamenali i oba rodiče. Libor po výhře v poslední etapě obsadil konečné deváté místo v kategorii M35B (24 účastníků), Monika, i přesto že se jí vedlo pouze v první a poslední etapě, vyběhla pěknou pátou příčku v kategorii W35B.

Pět závodů do čtyř dnů napasovali organizátoři Grand Prix Silesia. Účast byla skoro osm set závodníků. Běhalo u severomoravské Vidnavy v členitém a porostově pestrém lese s množstvím terénních a kamenitých detailů.

Mariánskolázeňský Jan Michalec platil za favorita, leč předváděl výkony trochu jako na houpačce (1., 6., 3., 1.). V poslední hendikepové etapě ještě zabral a nakonec vybojoval stříbro. Nestačil pouze na Zemana z Chrastu. Na něho ztratil celkově něco přes deset minut.

Pepa Milota

PEPA MILOTA VYHRÁL TŘÍDENNÍ ORIENTAČNÍ ZÁVODY NA VYSOČINĚ

Náročné tratě, náročné počasí a náročné večírky. Tak charakterizovali právě uplynulý 21. ročník třídenních orientačních závodů HSH Vysočina Cup pořadatelé z Chrastu u Chrudimi, jenž se za účasti 1150 sportovců odehrál u Salavic nedaleko Jihlavy.

Vedro bylo po všechny tři dny značné. Však se také oproti loňsku, kdy byla návštěva o něco vyšší, spotřebovalo mnohem více tekutin. Vypilo se 47 sudů s pivem (34 v r. 2013) a 24 sudů s limonádou (13). Užitkové a pitné vody se prolilo sto kubíků. Loni jen 25.

Venkovní teplota a v některých dospělých kategoriích i přemrštěné délky se podepsaly na výsledných časech i mnohých diskvalifikacích, což se organizátoři snažili zlehčit vysvětlením, že čekali příjezd světové špičky, která nějak nedorazila.

Do notně zaklackovaného lesa v okolí vrchu Špičák se vydala i desítka závodníků z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Nejlépe se dařilo Josefu Milotovi v kategorii H55B. Ten měl po všechny dny nejrychlejší čas a patřilo mu i celkové prvenství. I když druhého v pořadí porazil o dvacet minut, nevyhnuly se ani jemu každý den nějaké chyby.

Na bednu měl políčeno Jan Fišák (kat. H70), vítěz první etapy, jenž však začal v dalších dvou závodech kupit drobné i větší chyby a nakonec obsadil nepopulární čtvrtou příčku. Zde za cílem diskutuje s Janem Čadilem (FSP). Ten ho odsunul z průběžné třetí pozice na konečnou bramborovou.

Šestý skončil v téže kategorii Jan Sklenář.

Na přední příčky v kategorii H16B pomýšlel Vojtěch Bartoš. První mapově asi nejnáročnější etapa mu však příliš nevyšla. V jeho kategorii však startovali nejen dva dorostenečtí reprezentanti ale také spousta držitelů licence A. S odstupem se jeho konečná pátá příčka jeví jako velmi dobrý výsledek.

Devatenácté místo obsadil Břetislav Milota v kategorii H12A a na 28. příčce v kategorii P1 byla hodnocena Radomíra Jelínková.

Pouze první dvě etapy absolvovali Luděk (H45B), Jana (D40B), Václav (H14A) a Marie Bartošovi (D10). Poslední jmenovaná by po třetím a prvním místu měla určitě ambice na celkové vítězství, plány však překazil předem plánovaný odjezd na sportovní soustředění do severních Čech.

výsledky

MILOTA DOBĚHL NA ORIENTAČNÍM SPRINTU V BENÁTKÁCH NA TŘETÍM MÍSTĚ

DOPROVODNÝM PROGRAMEM MISTROVSTVÍ SVĚTA V OB BYLY PĚTIDENNÍ MEZINÁRODNÍ ZÁVODY ZA ÚČASTI 2000 ZÁVODNÍKŮ ZE 35 ZEMÍ

Ve dnech 5. – 12. července proběhl v severní části Itálie – oblast provincií Veneto a Trentino – světový šampionát v orientačním běhu, jenž byl proložen diváckými závody 5 Days Of Italy 2014. Těch se účastnil také Josef Milota z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Orientační běh je jedním z mála odvětví, kde se vrcholový a výkonnostní sport odehrává ve stejnou dobu a na témže místě. Hobby závodníci tak mají bezprostřední možnost vyzkoušet si na vlastní kůži, co zažívají nejlepší reprezentanti na tratích.

Orientační týden byl odstartován diváckým prologem, jímž byl městský sprint v Benátkách.

Kdo někdy v Benátkách byl, může potvrdit, že zabloudit tam se dá snadněji než v amazonském pralese. Uličky mají leckde šířku domovních dveří a minout je, není ve vysokém tempu žádný problém.

Milota se naštěstí větších chyb vyvaroval a vybojoval na 3,3 km dlouhé trati se 13 kontrolami v kategorii H55 (34 startujících) v čase 28 minut a 47 sekund třetí místo. Rychlejší byli pouze Australan Key (26,52) a Švéd Norén (28,31).

Dalším soutěžním dnem byla neděle. Pro dvě tisícovky amatérských orientačních běžců z 35 zemí začínaly pětietapové mezinárodní závody. Shromaždištěm bylo místo zvané Turcio pár kilometrů jihovýchodně od městečka Asiago.

Krátká trať v rozsáhlém enormně kamenitém svahu tříbila bez milosti zrno od plev. Závodníci z hloubi výsledkové listiny dosahovali nezřídka až trojnásobku času těch nejlepších. Běh byl ve většině prostoru prakticky vyloučený. Ke slovu přišla klopotná chůze. Pokud se nešlapalo po kamenech, tak zbývaly už jen díry mezi nimi.

Mariánskolázeňskému běžci se v kategorii H55 (105 startujících) nevyhnula jedna pětiminutová minela, kdy neměl vůbec ponětí, kde se právě nachází. Všude jen šutry, šutry, šutry.

K tomu jsou nutná připočítat ještě dvě kratší bloudění. Nakonec z toho byla až 29. příčka s devítiminutovým odstupem na prvního v pořadí.

Zde pár desítek metrů před cílem, kdy stíhal olomouckého Roberta Zdráhala, jenž ho na trati doběhl.

Náladu si Milota trochu spravil patnáctým místem v pondělním sprintu v letovisku Levio Terme. Nebýt minutu a půl dlouhého hledání sklepního průchodu na jednom z dvorků, mohl atakovat lepší příčky.

Po dni volna pokračoval program ve středu v Lavarone. V běžecky daleko přijatelnějším lese se Milotovi podařilo vyběhnout čtvrtou příčku, čímž si průběžně polepšil do druhé desítky.

Na start čtvrteční klasické etapy (opět v Lavarone) cestovali účastníci pětidenních závodů lanovkou.

Vzhledem k tomu, že se startovalo z vrcholu a na první kontroly sbíhali všichni z kopce dolů, je pravděpodobné, že tah s lanovkou měl hlavně zvýšit tržby pro provozovatele. Cesta totiž stála tři eura. Kromě špatně vyřešeného postupu v závěru neudělal Milota na trati zásadní chybu a patřila mu devátá příčka.

Orientační program končil v sobotu v lyžařském areálu Campomulo. Pátá etapa zavedla běžce do strmých svahů vyplněných obtížně schůdnými žulovými terasami a sítí hlubokých kamenných zákopů z 1. sv. války.

Převýšením se skutečně nešetřilo. Milota na 2,8 km dlouhé trati zdolával 200 výškových metrů. Nebýt několikaminutového úletu na čtvrtou kontrolu, mohl skončit lépe než devatenáctý. V součtu pěti závodů (úvodní Benátky se nezapočítávaly) obsadil lázeňský běžec třinácté místo, což nebral vůbec jako nešťastné číslo.

ADÉLA POSTRÁNSKÁ ZVÍTĚZILA V MĚSTSKÉM BĚHU SPA-RUN

V sobotu 12. července se v Mariánských Lázních konal 2. ročník běhu městem Spa-Run.

Oproti loňsku, kdy se na startu hlavní kategorie sešlo 56 běžců, byla letos účast více jak dvojnásobná, přesně 122 mužů a žen.

“Mloci” zaznamenali díky Adéle Postránské vítězství v kategorii děvčat (ročníky 2002-5).

Páté místo obsadil Adam Postránský (kat. chlapci r. 2006 a mladší), šestá skončila Lucie Fišáková ve stejné kategorii dívek.

V hlavním závodě, jenž zavedl běžce i na lázeňskou Kolonádu, doběhl Ondřej Postránský na 24. místě (27:28) a 74. příčku mezi muži obsadil Jan Fišák (34:56),

Ten obdržel od pořadatelů cenu pro nejstaršího účastníka.

Zvítězili byvší orienťák Jan Sokol ze Sokolova (21:11) a domácí Monika Preibischová (22:40). Ta proběhla cílem jako pátá v absolutním pořadí!

výsledky

Pepa Milota

MICHALEC DOBĚHL ČTVRTÝ NA TŘÍDENNÍCH ZÁVODECH V SEDMIHOŘÍ

NA VETERÁN CUPU U VAMBERKU DOMINOVALA VE SVÉ KATEGORII STANISLAVA OPAVOVÁ

Třídenními závody v přírodním parku Sedmihoří s centrem u obce Mířkov na Domažlicku začal první červencový víkend seriál prázdninových orientačních akcí.

Pořadatelé z Lokomotivy Plzeň přivítali na startu téměř 900 běžců, včetně výpravy z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Ne všichni “mloci” však absolvovali plný počet etap.

V závodním prostoru, jenž byl použit pro loňské závody Českého poháru, se daly nalézt jak fyzicky náročné kopcovité pasáže s množstvím kamenů a skalek tak i podmáčené rovinaté partie.

Úvodní krátká trať i závěrečná klasika se odehrály za vysokých teplot a pořádného dusna, pouze druhá etapa měla po nočním dešti přijatelné klima.

V početné a kvalitní konkurenci se dařilo pouze některým lázeňským borcům. Pěkné čtvrté místo vyběhl Jan Michalec v kategorii H55 (28 startujících), sedmou příčku obsadil Samuel Janoch v kategorii H10 (25) a desátý skončil Jan Sklenář v kategorii H65 (17).

Výsledky ostatních mariánskolázeňských závodníků: 12. Martina Kamarytová (D35), 16. Kathrin Bínová (D35), 18. Jan Fišák (H55), 19. Miloš Kamaryt (H45), 20. Michal Kamaryt (H21K), 24. Pavel Bína.

Vítězi hlavních kategorií se stali Zuzana Hermanová z Lokomotivy Pardubice a Petr Losman z OK99 Hradec Králové.

Dalším orientačním podnikem byl třídenní Veteran Cup s centrem ve východočeském Potštejně pár kilometrů od Vamberku, na nějž se sjely čtyři stovky závodníků.

Začínalo se městským sprintem přímo ve středu Potštejna. Druhou etapou byla klasická trať v kopcovitém a členitém terénu, kde se odehrával i závěrečný hendikep.

Mariánské Lázně reprezentovala Stanislava Opavová v kategorii D60. A dařilo se jí náramně. Ve všech etapách měla nejrychlejší čas a zaslouženě vyhrála.

výsledky

Pepa Milota

ORIENTAČNÍ ZÁVOD LZE USPOŘÁDAT I NA ZAHRADĚ

Pro orientační závod nejsou potřeba zarostlý les, terén s hustou sítí vodotečí nebo členité svahy s kameny a skalkami, stačí obyčejná zahrada na okraji Hamrníků.

Na jedné takové si předposlední červencovou středu udělali členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK závěrečný trénink před prázdninami.

Zástupci rodiny Macurových zmapovali pozemek kolem domu stodoly a garáže a postavili na něm trať o délce necelých čtyři sta metrů s patnácti kontrolami.

Pravda je, že na stanovištích nebyly typické dvoubarevné lampiony, ale jen zavěšené kleštičky, jejichž dohledání někde způsobovalo menší časové ztráty.

V desetičlenné kategorii mládeže do 14 let zvítězil Břetislav Milota v čase 10 minut a 56 sekund. Nejenom jemu dělala problém šestá kontrola – vnitřní roh garáže. Skoro všichni ji totiž hledali vně objektu. Pečlivé čtení popisů se zkrátka nesmí podceňovat. Další příčky obsadili Adam Postránský (13:33), Marie Bartošová (15:16) a Adéla Postránská (28:04).

Jindřich Dennison, Samuel Janoch, Jonáš Černý, Václav Bartoš, Kateřina Černá a Ondřej Novák kromě jiných kiksů orazili špatně sběrnou kontrolu, kterou představoval navíc zapíchnutý rýč s kleštičkami bez číselného kódu.

Dospělí až tolik nechybovali. Časy všech byly lepší než u mládeže. Přesto také k potěše právě nezávodících po zahradě různě bloudili.

Trať zvládl nejrychleji Josef Milota (4:18). Za ním se seřadili Hana Fišáková (5:51), Luděk Bartoš (6:00), Jan Fišák (7:29), Stanislava Opavová (7:31), Vojtěch Bartoš (7:40), Radomíra Jelínková (8:03), Radka Postránská (8:41) a Jana Bartošová (9:55).

Pak následovalo rozdílení cen, opékání buřtů, snědení orientačního dortu a teoretická příprava na prázdninové závody.

Josef Milota

Zpráva o MČR na krátké trati 21. + 22.6.2014 v Adršpachu.

Zúčastnili se H16 Vojta, H45 Luděk, H55 Pepa a H70 Honzové.

V sobotu semifinále ze kterého u veteránů postupovala polovina účastníků kategorie do finále A, zbytek do B. V H16 byla finále A,B,C,D, přibližně po 17.

Obě mapy byly 1:10 000, velikosti přibližně tácku pod pivo. Výborně zmapované, výborně postavené, kraťoučké, těžkoučké a propleteňoučké tratě. Zákres ve skalkách téměř nečitelný. Za oba dny jsem naběhal celkem 4,9 km v čase 103 minut! Tedy 1 km za víc než 20 minut. Terén naprosto strašlivý. Skalky, kameny, rokle, převýšení každý den skoro 200 m. Co asi eliťáci!

V semifinále si áčko vyběhl Milota a Fišák, béčko Vojta, Luděk a Sklenář.
Všichni jsme si v lese více nebo méně natloukli, takže například Jarda Jirásek v H65B finále odkulhal pěšky (2,6 km za 90), když v semifinále při ústopádu rozlámal buzolu a Sklenář si natáhl stehno tak, že do finále nenastoupil.

Ve finále Pepa skončil 5., Luděk 7., Vojta 8., Fišák 2. U Vojty je to příjemný úspěch.

K Fišákovi: měl jsem kliku. V semifinále jsem si vyběhl postavení na startu tak, že přede mnou i za mnou běželi dva kandidáti na medaili. Protože jsem si „takticky“ vzal cizí popisy, musel jsem u každé kontroly být hodně opatrný, takže po třetí kontrole už mně Vlach o dvě minuty doběhl. Pak jsem ho tlačil před sebou, až jsme dotáhli i Čadila. No a hnal jsem je tak, že to Vlach vyhrál a já byl druhý. (Ale zase tak úplně jsem nevisel, nejméně na pěti kontrolách z osmnácti jsem byl dřív.) Dvě kontroly před cílem jsem si všiml, že správné popisy jsou vytištěné na mapě.

Teplické skály, které jsme si prošli před semifinále, jsou stejně hezké, jako Adršpašské.

ORIENTAČNÍ BĚŽCI Z MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ ZAŽILI ZLATÝ VÍKEND

Oddíl Kometa Kralovice byl hostitelem 11. a 12. kola žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu, na nějž se sjely téměř tři stovky závodníků.

Třicetičlenná výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK zažila během toho víkendu opravdové zlaté hody. Ze 41 možných prvních míst jich „mloci“ vybojovali deset. V tomto ukazateli byli zdaleka nejlepším oddílem. Zástupci druhé Slávie VŠ Plzeň stanuli na nejvyšším stupínku sedmkrát.

Sobotní závod na krátké trati se odehrál u Kralovic. Ve zvlněném lese s poměrně hustou sítí cest a průseků se nalézalo velké množství menších i větších kamenů, takže je logické, že většina kontrol byla umístěna právě u nich.

Vzhledem ke kratším délkám tratí a vyššímu počtu kontrol připomínalo počínání závodníků pohyb kulečníkové koule na biliárovém stole.

Výborně se s tímto typem závodu vypořádali Kateřina Černá (D12), Hana Fišáková (D35), Stanislava Opavová (D45), Jonáš Černý (H10), Vít Macura (H16) a Luděk Bartoš (H45), již ve svých kategoriích zvítězili. Bronzem v kategorii H18 přispěl Vojtěch Bartoš.

Nedělní závod na klasické trati se shromaždištěm u obce Hradecko poctil svou návštěvou reprezentant Jan Šedivý z oddílu Praga Praha. Ten je v plné přípravě na nadcházející MS v Itálii. 10,7 km dlouhou trať se sedmnácti kontrolami prolétl za 58 minut a 9 sekund a nejlepší Západočechy nechal za sebou o osm a více minut.

V jen mírně zvlněném a dobře průběžném lese zabodovali prvními místy lázeňští běžci Kateřina Černá, Jonáš Černý, Vojtěch Bartoš a Josef Milota (H35). Třetí příčky obsadili Stanislava Opavová, Adéla Postránská (D10) a Pavel Bína (H45).

Josef Milota

ROBIN ŠEMOTL ZVLÁDL METTERNICHOVU VÝZVU VE SKVĚLÉM ČASE

V sobotu 18. 6. byl u zámku Lázně Kynžvart odstartován první ročník běžeckého závodu Metternichova výzva. Na start se dostavily čtyři desítky sportovců (31 mužů a 9 žen). Mezi nimi i Robin Šemotl (tady se před startem snažil neúpěšně povalit jeden turistický panel), co se občas ukáže na našich závodech a je parťák Honzy Macury při HROBech a podobných akcích. Honza chtěl původně také startovat, ale něco na něj vlezlo a tak se přišel jen podívat.

Parametry měla trať solidní 52 km a k tomu nějaké to převýšení. Hned od startu se zdolával Lesný, což je nejvyšší bod Slavkovského lesa (982 m.n.m), a pak v průběhu také o něco menší Dyleň (940 m.n.m.). Šlo se prevážně po turistických cestách. Přijeli i dost dobře trénovaní borci. Zvítězil Jakub Jágl z Libé v čase 4 hodiny a 28 minut (se sekundami se pořadatelé nezabývali) před Martinem Jiskrou z Karlových Varů (4:31) a Cyrilem Hauptmanem z Kadaně (4:32). Robin doběhl sedmý za 5:10.

Ti, kteří to pojali spíše v turistickém duchu, dorazili do cíle zhruba za 11 hodin. V cíli čekaly na účastníky grilované buřtíky a vychlazený sud s pivem. Takže k úplné spokojenosti nechybělo už vůbec nic.

Josef Milota

V TROPICKÉM VEDRU PŘIŠEL VHOD I ZKALENÝ POTOK

U obce Fojtka na Liberecku se za účasti 1500 závodníků odehrálo 5. a 6. kolo B žebříčku Čechy v orientačním běhu.

Pořadatelé z oddílu OK Chrastava nabídli návštěvníkům opravdovou lahůdku. Běhalo – nebo spíše chodilo – se ve značně kopcovitém terénu plném nejen menších kamenů ale i větších žulových bloků. Tak kamenitých lesů je u nás opravdu poskrovnu.

Při letmém pohledu se mapa jevila jako bílá plocha posypaná hrstmi černých mravenců. Jak poznamenal jeden ze startujících, mapa připomínala poslední předstupeň před docela černým papírem. Její název zněl docela příhodně – Černá ruka. Celý víkend byl navíc umocněn rekordními teplotami.

V sobotu se běžela klasická trať. Jen v kategoriích s nejkratšími tratěmi se závodníci dostali pod deset minut na jeden vzdušný kilometr. Jestliže se normálně měří odstupy v desítkách sekund nebo několika minut, tak tentokrát dvacet či třicet minut ztráty na nejlepšího v pořadí mohlo znamenat vcelku solidní výsledek.

Organizátoři se za nedodržení směrných časů omlouvali s tím, že chtěli, aby si všichni co nejvíc užili. To se jim povedlo.

Své by mohl vyprávět ašský veterán Jindřich Kovář, jenž startoval v hlavní mužské kategorii H21B. Jeho trať měla tyto parametry: 12,2 km, 560 metrů převýšení a 20 kontrol. Vítězný Horáček z Liberce – nedávný reprezentant, ji jako jediný z osmdesáti běžců zvládl těsně pod sto minut (99:21).

Kovář strávil v lese dvojnásobnou dobu. „Pranic mi nepomohly tři občerstvovací stanice,“ líčil. „Ve chvílích naprostého vyčerpání, kdy jsem nebyl schopen v mapě skoro nic rozeznat, jsem nepohrdl kalným potůčkem nevábného vzezření a původu.

V tomto kontextu se 24. místo jeho oddílového kolegy Tomáše Redlicha v téže kategorii jeví bez jakékoliv ironie jako skvělé.

V neděli na krátké trati při o poznání menších parametrech už to nebyla taková „soda“. O nějakém úprku však nemohlo být opět ani řeči. Uspěli ti, již volili přesnou a rozvážnou chůzi.

Ze třináctičlenné výpravy z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK se nejvíc dařilo Liboru Černému. Ten se pokaždé propracoval na bronzovou pozici v kategorii H35C.

Třetí byl v neděli rovněž Jan Sklenář v kategorii H70. Den předtím doběhl devátý. Pouze v sobotu se dařilo Janu Fišákovi (4.) ve stejné kategorii.

Za zmínku stojí i výborná deváté příčka Vojtěcha Bartoše v kategorii H16B a šesté místo.

Josef Milota

JARNÍ TROJÚHELNÍK SE BĚŽEL NA NOVÉ MAPĚ KAMENIŠTĚ

Slunečné počasí, nové mapy, solidní účast, těžké a zajímavé tratě a nakonec návštěva známého lyžařského reprezentanta, tak by se dal ve stručnosti popsat 29. ročník třídenních orientačních závodů Jarní trojúhelník, jejž uspořádali členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

I přes termínovou kolizi s pražskou a středočeskou oblastí, jejichž oddíly přijíždějí do Mariánských Lázní často a v hojném počtu, se na Jarní trojúhelník prezentovalo kolem tří set závodníků.

Pro páteční závod zrevidoval člen oddílu Luděk Bartoš parkovou mapu zahrnující oblast okolo Ferdinandova pramene a přilehlý les směrem ke Karkulce a postavil na ní prodloužený parkový sprint.

Vděčným diváckým místem se stala dokořán otevřená brána na severní straně stadionu Viktoria, v jejíž blízkosti se nacházelo několik kontrol. Závodníci běhali doleva, doprava, dovnitř, ven, jen ne a ne najít kontrolu se správným kódem.

V sobotu byl na programu přebor západočeské oblasti na klasické trati, pro nějž šestice členů pořádajícího oddílu zmapovala dosud nikdy nepoužitý prostor Kameniště o rozloze asi osmi kilometrů čtverečních západně od obce Krásné. Vzhledem k ohlasům se dá říci, že v této činnosti nepropadli.

Účastníky přivítal značně neudržovaný a porostově pestrý les plný klacků, bažin, vysoké trávy a všech dalších přírodních překážek. Tam si běžci o přímých azimutových postupech mohli nechat jen zdát.

Jestliže byl v pátek při sprintu problém vyrovnat se s otevřenými vraty na stadion, pak v sobotu bylo největším úkolem dostat se z rozlehlé louky za startem ve správném směru do lesa. Někteří z kategorií žactva bloudili po louce sem a tam několikrát přes start i deset minut.

Tituly oblastních přeborníků si vyběhli Samuel Janoch (kat. H10) a Vojtěch Bartoš (kat. H18), stříbrné příčky obsadili Klaudie Kováčová (kat. D10L), Jonáš Černý (kat. H10), Vít Macura (kat. H16) a Hana Fišáková (kat. D35).

Třetí etapa se běžela na stejné mapě jako v sobotu. Závod se však z valné části odehrával v jiné části lesa, jež byla daleko lépe průběžná a tak panovala všeobecná spokojenost.

Do lesa se na jednu z tréninkových tratí vydal také olympijský medailista Lukáš Bauer. V cíli měl dobrou náladu, trať se mu prý líbila.

V součtu tří etap dosáhli domácí orientační běžci sedmkrát na stupně vítězů. Prvenství vybojovali Samuel Janoch,

Klaudie Kováčová a Světlana Ambrožová (kat. P), druzí byli Vojtěch Bartoš, Radomíra Jelínková (kat. D45) a na třetím místě skončili Marie Bartošová (kat. D10) a Jonáš Černý.

Vítězi hlavních kategorií mužů a žen se stali František Kolovský z Lokomotivy Plzeň a Magda Hanáková z Komety Kralovice.

Ostatní výsledky mariánskolázeňských závodníků: 4. Kateřina Černá (D12), 6. Markéta Pluháčková (D21), 9. Monika Černá (D35), 9. Břetislav Milota, 12. Jindřich Dennison (oba kat. H12), 6. Libor Černý (H35), 7. Jan Vanác (HDR).

Josef Milota

KATEŘINA ČERNÁ ZAZÁŘILA VE VYZÝVACÍM POHÁRU

Významnou orientační událostí byl pro běžce v kategoriích dvanácti a čtrnáctiletých 3. ročník Vyzývacího poháru žactva, jenž se v rámci 4. a 5. kola Českého poháru štafet odehrál koncem května ve východních Čechách. Na start se postavily oblastní výběry z celé republiky. Kromě dvou štafetových závodů se do celkového hodnocení počítal i závod v orientačním sprintu. MLOK Mariánské Lázně reprezentovali na této akci Marie a Václav Bartošovi a Kateřina Černá.

V sobotu ve spíše rovinatém lese u Mikulče zaběhla výborně Černá v A družstvu západočeské oblasti v kategorii D12 (24 štafet).

Na posledním úseku měla třetí nejlepší čas a svůj tým, v němž běžela společně s Radkou Staňkovou z Plzně a Klárou Marešovou z Nejdku, vytáhla z průběžné deváté příčky až na pátou. Stejné místo patřilo i západočeskému družstvu v kategorii H12 ve složení Radim Tokár (Nejdek), Lukáš Richtr a Šimon Kurz (oba Slávie VŠ Plzeň).

V podvečer se tisícovka účastníků přesunula do České Třebové, kde se v parcích a ulicích města konal sprintový závod. Opět se zaskvěla mariánskolázeňská Kateřina Černá, jež šla po celou dobu naprosto bez chyby a v konkurenci sedmi desítek závodnic brala stříbro v kategorii D12. Na vítězství jí chybělo pouhých pět sekund.

Neděle. A do třetice Černá. Jestliže v sobotu běžela výborně, pak o den později to bylo ještě o třídu lepší. Závodilo se v úplně jiném terénu – spíše kopcovitém. Západočeští trenéři překopali pořadí ve štafetách a tak Černá rozbíhala na prvním úseku. S novou rolí se vyrovnala vynikajícím způsobem, v cíli se objevila jako první. Ani její kamarádky si nevedly špatně a výsledkem byl bronz.

Opět se dařilo klukům v kategorii H12 (4.). Jedenácté doběhly kolektivy ZČO 2 v kategorii H14 s Václavem Bartošem a štafeta pod hlavičkou MLOK Mariánské Lázně v kategorii D12 s Marií Bartošovou na třetím úseku. V součtu bodů obsadila západočeská mládež nečekané páté místo z deseti oblastních výběrů.

Mariánskolázeňské běžce bylo vidět i v jiných sestavách. Dorostenec Vojtěch Bartoš, jenž hostuje v dresu oddílu Praga Praha, obsadil s kolegy 20. a 14. příčku v kategorii H18 (35 štafet), Jana Bartošová a Libor Černý společně se sokolovským Karlem Rambouskem byli hodnoceni na 12. a 6. místě v kategorii MIX.

Josef Milota

KARLOVARSKÝ PŮLMARATON PŘILÁKAL NA START PŘES DVA TISÍCE BĚŽCŮ

Významnou sportovní událostí byl předposlední květnovou sobotu mezinárodní Karlovarský půlmaratón, jehož se účastnilo 2032 běžců. I když jsou při těchto a podobných akcích na startu borci světové úrovně – převážně z afrických zemí jako Keňa nebo Etiopie, tvoří hlavní pole výkonnostní a hobby sportovci všech generací. V jejich případě jde o prověření vlastních možností, ustanovení či zlepšení osobního rekordu nebo porovnání se svými kamarády.

To byl případ i tří závodníků z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK: Monika Černá, Josef Milota (č. 828) a Ondřej Postránský. Všichni podali výkony na hranici svých možností, byť ty nejlepší ani zdaleka neohrozili. To ani neměli v úmyslu.

Ve startovním pelotonu se objevili například primátor Karlových Varů Petr Kulhánek nebo televizní moderátor Dalibor Gondík. Oba atakovali hranici jedné hodiny a třiceti minut!

Trasa vedla ze značné části centrem lázeňského města a lemovaly ji davy fandících diváků, již svým povzbuzováním dodávali všem sportovcům potřebný dopink.

Milota proběhl cílem za 1:36:48 (241.), Postránský za 1:44:15 (489.) a Černá za 1:50:48 (758.) Všichni skončili v té lepší polovině výsledkové listiny. Jako odměnu obdrželi za cílovou čarou pamětní medaili. Největším oceněním však pro ně byl ten nepopsatelný pocit z osobního vítězství. Monice navíc osobně poblahopřál ředitel akce a zakladatel Pražského maratonu Carlo Capalbo z Itálie.

Josef Milota

FIŠÁK ZVÍTĚZIL V RALSKU

U obce Rokytá na Turnovsku se za účasti 1600 závodníků uskutečnilo dvojkolo B žebříčku Čechy a republikového žebříčku A v orientačním běhu.

V tamním terénu se nikdy předtím neběhalo, byl totiž součástí rozsáhlého vojenského výcvikové prostoru Ralsko. Maximálně se tam před rokem 1989 proháněli sovětští vojáci.

Kuriózně to byly zároveň i poslední závody. Velká část lesa se totiž promění v oplocenou oboru.

Třináctičlenná výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK neodjela ani tentokrát s prázdnou.

Sobotní klasická trať byla díky neustálému dešti o řád náročnější. Na svazích to klouzalo i s hřebíkovými botami. V cíli se účastníci trumfovali, kdo byl během závodu víckrát na zemi.

V neděli na krátké trati se bez chyb snad ani nedalo zaběhnout. Zvláště v rovinatém úvodu v labyrintu na sebe nahuštěných průseků a rozptýlených hustníků se „houbařilo“ ostošest. Běžci si pak užili i při zdolávání příkrých protilehlých svahů.

Výborně po zdravotní pauze zaběhl odpočatý Jan Fišák v kategorii H70 (15 účastníků).

V prvním závodě své soupeře doslova deklasoval a pochopitelně zvítězil. Druhého v pořadí porazil o neuvěřitelných jedenáct minut! O den později obsadil třetí příčku. Na paty mu ve stejné kategorii šlapal oddílový kolega Jan Sklenář (2. a 4.).

Bramboru za čtvrté místo a bronz bral Josef Milota v kategorii H55.

Na bronzový stupínek se v neděli podíval také Jonáš Černý v kategorii H10C. Vynahradil si tak třináctou příčku z klasiky.

Skoro stejně se vedlo Marii Bartošové v kategorii D10C (4. a 11).

Nejhodnotnějším výsledkem bylo druhé místo mladšího dorostence Vojtěcha Bartoše v nedělním závodě kategorie H16B. Nespokojenost s desátou sobotní příčkou ho zřejmě pořádně nakopla. Za vítězným Janečkem z Jablonce zaostal jen o 45 sekund.

Výsledky ostatních závodníků z Chebska:D14B – Kateřina Černá (27. a 24.), D 40 – Jana Bartošová (30. a 31.), Monika Černá (51. a 47.), D45 – Kathrin Bínová (35. a 27.), H14B – Václav Bartoš (56. a 55.), H45B – Pavel Bína (39. a 37.), Libor Černý (21. a 44.).

Josef Milota

Jak jsem uběhl svůj první maraton…

a půlmaraton k tomu a pak ještě kousek

Nejen orienťákem je člověk živ. Není vůbec špatné čas od času vyzkoušet i nějakou jinou srandu. A když se člověk rozhodne vyzkoušet dálkový běh, není nad to skočit rovnou na závod nejprestižnější české série – Horskou výzvu.

Nikdy v životě jsem za den neurazil více než 35 km. A teď mě jich čekalo 70. Za noc. Horská výzva je totiž závod dvojic, který startuje přesně o půlnoci a závodníci mají na překonání vzdálenosti mezi 60 a 70 kilometry časový limit 24 hodin. Vítězi na to stačí samozřejmě daleko méně. Běžci (či častěji chodci) závodí ve 4 kategoriích: Muži, Ženy, Mix a Dogtrekking. V poslední zmíněné tvoří dvojici pán a pes. Též je možnost vybrat si jednu z kratších tratí: Half (~35 km) nebo Short (~15 km). Ale kdo by se trmácel na Šumavu kvůli 15 kilometrům, že? Právě na Šumavě se totiž odehrál 10. května druhý závod, z celkově 4dílné série, kterého jsem se zúčastnil spolu s týmovým kolegou Robinem Šemotlem.

Vše začalo ještě v pátek 9. 5. v Železné Rudě, a sice letmým startem. Nějak jsme časově podcenili přípravu, takže náš start vypadal nějak takto: 23:50 – zamykáme auto; 23:51 – dáváme věci na převlečení do úschovny; 23:52 – plníme lahve na vodu; 23:53 – předáváme klíče od auta; 23:54 – začíná pršet; 23:55 – START!, prší. Had asi dvou set závodníků ze všech 4 kategorií se pomalu ale ještě s nadšením vydává do houstnoucího deště směrem na Špičák. Během 10 minut prší jako z konve, většina závodníků se zastavuje a obléká bundy či pláštěnky. My toho využíváme, neboť tuto činnost zvádáme za chůze, a předbíháme co možná nejvíce soupeřů, kolik můžeme, dokud jsme plni sil (tedy v rámci možností – Robin už měsíc léčí koleno, takže jsme do závodu už nastupovali hendikepováni).

Po necelé hodině dorážíme k Černému jezeru, které ve tmě, dešti a mlze téměř není vidět. Peloton se roztrhal a občas už ani není žádná další dvojice na dohled. Následuje dlouhý, rovný asfaltový úsek, takže mám čas si konečně nastavit trekové hole, což jsem před startem nestihl. Hole jsou na závodě se souhrnným pozitivním převýšením 2500 metrů v podstatě “must have” výbava. Pomáhají zapojovat celé tělo a šetří tak nohy na celou trasu. Do kopce pomáhají o to víc a z kopce fungují jako jištění.

Po dlouhém asfaltovém úseku konečně přichází pěšina mířící přímo do údolí, která se místy mění v bahnitou lázeň, což nám ovšem nijak nevadí. Od deště jsme už tak mokří dost a nohy si alespoň odpočinou od nárazů tvrdého asfaltu. V podstatě znenadání se tak dostáváme na první občerstvovačku. Ta se nachází v Hamrech, na 17. kilometru. Jsme zde v neplánovaně rychlém čase 2 hodin! Dodatečně se protahujeme, jelikož před startem nebyl čas, doplňujeme tekutiny i energii. Převážně višňovými koláči. Též je zde potřeba dostat podpis od pořadatelů na důkaz průchodu kontrolní stanicí.

Závod dále pokračuje nížinatou částí kolem Nýrské přehrady. Déšť naštěstí ustal. Většina závodníků, kteří se na startu rozeběhli, již ztratila síly nebo přešla na indiánský způsob, který je ale pomalejší než naše rychlochůze, takže postupně předcházíme několik dvojic. Nás naopak nikdo nedohání, což je skvělé znamení. Po čtvrté hodině ranní jsme na druhé občerstvovačce v Děpolticích (29. km). Na naši ne/připravenost a ne/plán je to přímo vražedné tempo! Doplňujeme vodu a preventivně jíme sůl. Vyhnout se křečím při závodě je jeden ze základů úspěchu.

Poslední úsměv na startu před vyražením na trať

Po rovinaté části mezi 1. a 2. občerstvovačkou nyní začínáme stoupat na Prenet. Na hřebeni už začíná svítat. Déšť je definitivně pryč. Nad námi je skoro jasná obloha. Pak klesáme zpátky do údolí. Krátce po šesté jsme na třetí občerstvovačce v Hojsově Stráži (37. km) a lidé nás zdraví “Dobré ráno!”. Pijeme, jíme, nezdržujeme se a vyrážíme dál. Před námi leží nejtěžší úsek. Na další občerstvovací stanici je to 21 km, takže čistý půlmaraton. Zatím se nám ale jde nad očekávání dobře a v hlavě máme kacířské myšlenky, v kolik tak hodin bychom mohli být v cíli a v posteli. Mezitím jsme vystoupali na Můstek, nejvyšší bod celé trasy, kde už je úplně světlo. A pak zase klesáme. Ale tohle nahoru-dolů nám tolik nevadí, protože ty nejvíce převýšené úseky alespoň vedou lesem, krásnou šumavskou krajinou a po nezpevněných stezkách.

Sešli jsme dolů do údolí a z pasáže před námi jsme dopředu nešťastní. Trať tady tvoří protáhlý oblouk, kdy nejprve projdeme Javornou jednou, pak půjdeme po jedné straně údolí, v obci Keply se otočíme a půjdeme po druhé straně údolí zpátky do Javorné, kde bude konečně čekat občerstvovačka. Celá tahle otočka má asi 10 km. A na mě přichází krize. Kombinace nevyspalosti, vyčerpání, mála jídla a rychlého tempa dělá svoje. Jako by srdce jelo v nouzovém režimu a zásobilo krví jen nohy, trochu ruce, držící hole, a záda, která nesou batoh. Žaludek jako by odjel na dovolenou a mozek funguje ve “Stand By” módu. Točí se mi hlava. Za každou zatáčkou už vyhlížím občerstvovačku. Musíme zpomalit. Se zpomaleným tempem se ale o to výrazněji ozývá únava. Následující hodinu a půl tak trávím střídavě na kolenou s hlavou v dlaních a šouravým krokem velmi pomalého ruského návštěvníka lázní, který je ale lehce podnapilý a prochází ze strany na stranu. Sotva vnímám kolik dvojic nás předchází. Bylo by to ještě více demotivující. Asfalt a monotónnost nekonečného údolí stačí.

Postupně nás dochází i známá dvojice, kterou jsme nechali za sebou už někde u 2. občerstvovačky. Tak to ne! Už to přeci nemůže být daleko. A skutečně, přímo před námi je opět Javorná. Těch deset kilometrů nám sice zabralo asi 3 hodiny, ale teď už jsme tady. Zase přidáváme na tempu. V 11 jsme na poslední občerstvovací a kontrolní stanici (59. km). Teď už chápu, proč na všech občerstvovačkách nabízeli i kolu a důrazně toho využívám. Cukr a kofein mě opět staví plně na nohy a neomylně vyrážíme do poslední fáze. Sice máme před sebou ještě asi 10 km, na kterých je nejprudší stoupání na Pancíř, ale naše tempo už je stejné jako na začátku, ne-li rychlejší. Znovu postupně předcházíme ty, kteří nás míjeli, když jsem nemohl. Ukrajujíce rychlým tempem výškové metry potkáváme různé rodiny na výletech. Po 11 hodinách na nohou jsou pro nás stejně zvláštním úkazem, jako my pro ně. Posledních pár metrů na Pancíř dokonce vybíháme (je tam chlápek s kamerou, tak přece musíme vypadat jako závodníci).

A z Pancíře už je to jen sešup dolů a honem do cíle. Už v Železné Rudě nás předbíhá (ano, předbíhá) dvojice v týmových oranžových dresech. Trochu nás to rozhodí – kde se tak dlouho schovávali? Jak to, že mají tolik síly? Ale jsme před cílem. Už je to jedno. Dokončíme. Posledních pár desítek metrů také běžíme, nakolik jsme ještě schopni, a cílem procházíme v čase 12:36:09. Unavení, špinaví, ale živí a bez jakýchkoliv zranění, která bychom neměli už před startem. Což je obdivuhodné. Z těch dvou, kteří nás předběhli se vyklubali vítězové traťě Half, která startovala ráno v 8. Pak zjišťujeme, že jsme 40. Nemožné! V tak dobrý výsledek jsme vůbec nedoufali. Mysleli jsme, že na startu bylo před námi mnohem více závodníků, ale ukazuje se, že někteří patřili do jiné než mužské kategorie.

Po závodě si chceme dopřát oběd, který je v ceně startovného. A sem míří má jediná výtka na pořadatele: fazole se před jídlem mají uvařit. Jsem silně proti vyhazování jídla, ale tohle se fakt žrát nedalo. Tak aspoň pivo.. Na ubytovně, kterou nám zařídil náš support tým v podobě rodiny Sklenářových, si dáváme velmi potřebnou sprchu a pak v 5 hodin odpoledne usínáme a až do dalšího rána nás nic nevzbudí.

Konečné 41. místo z 80 doběhnuvších závodníku (+11, kteří nedokončili), tj. přesná polovina, je velmi solidní výsledek, na který jsme patřičně hrdí. Ačkoliv s dvojnásobným časem na vítěznou dvojici, která trať zvládla za 6 a půl hodiny. Však to byl náš první ultra a ve startovním poli jsme byli takřka nejmladší. Za největšího nepřítele pak prohlašujeme ne vzdálenost, ne stoupání, ne klesání, ani déšť, ani vítr, ale asfalt. Asfalt, který tvořil asi 75 % povrchu trati a ničil naše klouby. Snad to bude příště vypadat jinak. Konečně, jsem si téměř jist, že to nebyl dálkový běh poslední.

Svítá. Někde tam dole je Hojsova Stráž, zhruba polovina trati. Vítěz už je tou dobou někde u cíle.

22. května 2014-jmac-

MLOCI S MAPOU SI VEDLI DOBŘE POD LANDŠTEJNEM

Cyklokemp ve Starém Městě pod Landštejnem byl centrem 1. a 2. kola B žebříčku Čechy v orientačním běhu, jehož se účastnilo 1200 závodníků.

Výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK přijela v počtu třinácti osob, což by se dalo vykládat jako předzvěst smůly. Opak byl pravdou. Svými výkony překvapila hlavně nastupující generace.

Běhalo se v členitém a porostově pestrém terénu známém jako Česká Kanada. Účastníci se museli trochu vypořádat se zajímavým pojetím porostů, kdy například mírně zarostlá paseka na mapě byla ve skutečnosti neprůchodný hustník.

Les byl ale poměrně dobře průběžný a přehledný, i když chyby se samozřejmě dělat daly. A také dělaly.

V sobotu byla na pořadu klasická trať, o den později se za neustálého deště běžel závod na krátké trati. Ten chvílemi připomínal orientační sprint. I malé zastavení nebo zaváhání bylo chybou.

Trochu rozpačitý byl ze svých výkonů mladší dorostenec Vojtěch Bartoš.

Jeho 9. a 7. příčka mezi 35 soupeři v kategorii H16B však značí, že neběžel vůbec zle. Což teprve až bude v cíli spokojen.

Výborné 19. a 17. místo v kategorii D14B vyběhla Kateřina Černá. Výborné proto, že Černá patří věkem ještě mezi dvanáctileté a za sebou nechala pokaždé kolem čtyřiceti soupeřek.

Sedmý a třetí doběhl Jonáš Černý v kategorii H10C. Reálně mohl skončit v obou závodech lépe. V lehčím závěru ztratil vždycky kolem dvou minut.

S uznáním se dá hovořit také o vystoupení Marie Bartošové, jež obsadila dvanáctou a pátou příčku v kategorii D10C.

Postupně se v silnější konkurenci zabydlují manželé Černí. Ti zaznamenali pokaždé umístění v první desítce. Libor doběhl 6. a 4. v kategorii H35C a Monika 9. a 7. v kategorii D35C.

Mezi první tři se v obou závodech prosadili zkušení „mloci“ Stanislava Opavová (3. a 2. v kat. D60B), Josef Milota (3. a 1. v kat. H55B) a Jan Sklenář (1. a 3. v kat. H70B). V jejich případě se ale s předními příčkami tak trochu počítá.

Umístění ostatních mariánskolázeňských běžců: Václav Bartoš – 40. a 32. v kat. H14B, Pavel Bína – 31. a 32. v kat. H45B, Jana Bartošová – 23. a 25. v kat. D40B, Kathrin Bínová – 24.

Josef Milota

LÁZEŇŠTÍ BĚŽCI VYBĚHLI VE ZNOJMĚ TŘÍ UMÍSTĚNÍ NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ

Otázka do sportovního kvízu: Co mají společného Praha-Bohnice, Kutná Hora, Zlín, Boskovice, Děčín a Chrudim? Odpověď: Jedná se o místa, kde se v letech 2008 – 2013 konala Mistrovství České republiky v orientačním sprintu.

A na každém vybojovali veteráni z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK alespoň jedno umístění na stupních vítězů.

Letošní sprintový šampionát se odehrál ve Znojmě a účastnilo se ho 900 závodníků, včetně osmičlenné mariánskolázeňské výpravy.

Nejprve se představil dorostenec Vojtěch Bartoš – vítěz oblastního přeboru na této distanci – v kategorii H16.

Vybral si však nováčkovskou daň, když ve vysokém tempu vynechal jednu z kontrol. Většina tratí měla kolem dvou kilometrů, měřeno pochopitelně vzdušnou čarou. Největší problémy čekaly na běžce v labyrintu údolní zástavby mezi znojemským hradem a kostelem sv. Mikuláše, což v přímém přenosu zprostředkovala Česká televize.

V této souvislosti je třeba ocenit skvělý sportovní výkon kameramana, jenž se zhruba patnáctikilovou zátěží absolvoval na Masarykově náměstí v průběhu dvou hodin několik desítek padesátimetrových sprintů společně s běžci elitních kategorií. Ten měl určitě dostat od pořadatelů nějakou cenu.

Zkušení lázeňští veteráni neodjeli ani tentokrát s prázdnou. Po třech druhých a stejném počtu třetích příček se Josef Milota (kategorie H55) dočkal prvního vítězství ve sprintu.

Měl ale namále, na chodnících mezi vinicemi za hradbami města se totiž nějak zamotal. Naštěstí tak „probendil“ jen třicet sekund a ztrátu ještě stačil dohnat.

Chyba – pětiminutová – se nevyhnula Stanislavě Opavové (kat. D60). Jaké však bylo její překvapení, když i s touto veleminelou brala bronz. Většina soupeřek totiž „čarovala“ ve znojemských uličkách daleko víc.

Další bronz putoval do Mariánských Lázní zásluhou Jana Sklenáře (kat. H75). Nebýt minutových problémů na kontrolách 3 a 7, mohl skončit ještě výš.

Pochvalu zasluhuje pátá příčka Marie Bartošové v kategorii D10C. Zbylí lázeňští běžci – Jana Bartošová (kat. D40), Luděk Bartoš (H45) a Václav Bartoš (H14C) – obsadili místa ve druhé a třetí desítce výsledkové listiny.

Jako cenu – kromě diplomu – obdrželi dospělí závodníci poživatinu typickou pro tuto oblast. Okurky to ale nebyly.

Josef Milota

MLOKŮM SE U TŘÍDOMÍ DAŘILO

U chatové osady Třídomí kousek za Horním Slavkovem směrem k vrchu Krudum se odehrál oblastní přebor v orientačním běhu na krátké trati.

Kdo čekal od pořadatelů z KOB Sokolov nějakou kulišárnu v podobě prodírání se hustníky, brodění bažinatých ploch nebo „houbaření“ v nepřehledných pasážích, musel být zklamán.

Účastníky, jichž se sjelo téměř 250, čekal za velmi chladného počasí kolem 3 stupňů nad nulou orientačně pestrý závod, jenž by mohl sloužit jako manuál pro stavbu tratí na této distanci.

Obsahoval vše: sprintové úseky, časté změny směru, postupy po vrstevnici, azimutové i na volbu. To vše v neustálé spolupráci s mapou a buzolou.

Nečekaně úspěšně si se všemi nástrahami poradili členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Zvláště pak jeho mládež, jež stanula šestkrát na stupních vítězů.

První místa vyběhli Adéla Postránská, (D10), Kateřina Černá (D12) a Samuel Janoch (H10), stříbro brala Marie Bartošová (D10) a na třetích příčkách skončili Jonáš Černý (H10) a Václav Bartoš (H14).

Svou troškou do mlýna přispěli i někteří starší „mloci“. Vítězství patřilo Josefu Milotovi (H35), druhá místa vyběhli Vít Macura (H16), Helena Tenglerová (D45), Radka Postránská (T) a Petr Kunc st. (H45).

Posledně jmenovaný se objevil na závodech podruhé během posledních dvou let, když pár sezón předtím absentoval. Dá se tedy předpokládat, že zhruba za rok si na některý z oblastních závodů přijede zase vybojovat nějaký ten diplom a cenu. Inu, kdo umí, umí.

Další den se v témže lese odehrálo 8. kolo žebříčku západočeské oblasti. Na programu byl v podhorském, podmáčeném terénu s množstvím vodotečí a všudypřítomnými klacky pod nohama závod na klasické trati, jenž někteří hodnotili jako letos zatím nejzdařilejší.

Mariánskolázeňským běžcům se i v tomto náročném orientačním testu vedlo výborně. Vítězství si vybojovaly Kateřina Černá (D12) a Radka Postránská (T), stříbrné příčky obsadili Marie Bartošová (D10), Hana Fišáková (D35), Samuel Janoch (H10), Václav Bartoš (H14) a Pavel Bína (H35), třetí doběhli Jonáš Černý (H10), Vojtěch Bartoš (H18) a Helena Tenglerová (D45).

Josef Milota

APRÍLOVÝ ZÁVOD V AŠI NEZŮSTAL NIC DLUŽEN SVÉMU NÁZVU

Pestrý orientační program uspořádali členové ašského oddílu poslední dubnový víkend.

Nejprve přišel na řadu sobotní Aprílový závod v lese mezi železniční tratí a hranicí s Německem u Nového Žďáru. Tamní, na pohyb obtížný, terén se příliš nezměnil ani po dvaceti pěti letech, kdy už do něj smí vstoupit noha obyčejného smrtelníka.

Závod provázely už od počátku drobné zádrhele – například chybějící popisy ke kategoriím rodičů s dětmi a linie, které signalizovaly, že se chystá nevšední zážitek.

Ten umocnil i dlouhotrvající deštík, jenž dokázal méně prozíravým závodníkům změnit nezabalenou mapu v nečitelný rozmoklý cár. Že se s takovou pomůckou dostali takto postižení vůbec do cíle, navíc se všemi kontrolami, je rovno menšímu zázraku.

Některé běžce čekal rozbřesk už na první kontrole – vývrat v podrostu. Ztráta kolem deseti minut zde byla normou.

O nějakých padesát metrů jinde umístěná kontrola s popisem prohlubeň prověřila i zkušené závodníky. Kdo se však držel letité orientační poučky „není-li kontrola na svém místě, jistě bude někde poblíž“, měl vyhráno. Takových a podobných špílců bylo v závodě napříč kategoriemi ještě víc.

Časový rekord v hledání držel jeden ostrovský veterán – žádný začátečník, jenž jednu z problematicky postavených kontrol hledal rovných 45 minut.

Při vyhlašování se pořadatelé za všechny možné nedostatky omlouvali. Že prý to nemá nic společného s názvem Aprílový závod. Stěží ale někoho přesvědčili.

O den později při Ašském štítu – jedné z nejstarších orientačních akcí v republice, jejíž první ročník se uskutečnil už v roce 1957! – panovalo na shromaždišti ve sportovním areálu na vrchu Háj krásné slunečné počasí.

Zrevidovaná mapa Hainberg, jíž prospělo zjednodušené pojetí pasáží obsahujících stovky na sebe natěsnaných prohlubní a jam, a bezproblémový průběh závodu daly zapomenout na předchozí trable.

Maximálně se trochu hartusilo na převýšení. Co ale čekat od závodu, jenž má start i cíl v nejvyšším bodu mapy.

Ve startovním poli byla početná výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Úspěšní po oba dny byli Marie Bartošová (1. a 2. v kat. D10), Kateřina Černá (2. a 1. v kat. D12), Helena Tenglerová (2. a 2. v kat. D45) a Samuel Janoch (3. a 1. v kat H10).

Pouze v sobotu se prosadili Stanislava Opavová (1. v kat. D45), Vít Macura (1. v kat. H16), Luděk Bartoš (3. v kat. H35) a Josef Milota (1. v kat. H45) a na stupně vítězů se v neděli probojovali Hana Fišáková (2. v kat. D35), Jan Fišák (2. v kat. H55) a Mikuláš Janoch (3. v kat. HDR).

Josef Milota

OPAVOVÁ A MILOTA DOBĚHLI DRUZÍ NA ČESKOLIPSKU

Již po patnácté uspořádal oddíl Kotlářka Praha třídenní mezinárodní závody Prague Easter. Na start se postavilo rekordních více jak 1100 běžců z osmnácti zemí.

Centrum akce bylo u obce Kozly na Českolipsku. Na účastníky čekaly tratě v členitém terénu se spoustou pískovcových skal, hřbetů a údolí.

V pátek odpoledne se běžela zkrácená trať, jež svým charakterem připomínala v některých kategoriích spíš lesní sprint. Druhá etapa i závěrečný hendikep měly klasické parametry.

Na tuto akci jezdí pravidelně také členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již se málokdy vracejí bez medailového umístění. Ani tentokrát tomu nebylo jinak.

Vítězka z let 2009 a 2012 Stanislava Opavová nedělala vážnější chyby a na závěr jí stačilo ohlídat si jisté druhé místo v kategorii D60 za suverénní Němkou Baumanovou.

Stříbrný byl rovněž Josef Milota v kategorii H55, jenž vyhrál v první etapě. Pak polevil v pozornosti a následně natropil pokaždé kolem čtyř minut chyb, druhou příčku ale uhájil. Vítězství bral Švéd Nyberg, třetí proběhl cílem Brit Crawford.

Pátou příčku v kategorii H70 obsadil Jan Fišák a sedmý skončil Jiří Červenka v kategorii T3 (tréninková trať).

Josef Milota

JONÁŠ ČERNÝ ZVÍTĚZIL V OSEKU U TEPLIC

Abstinenční příznaky jsou průvodním jevem vystřízlivění z vlivu omamných látek. Organismus jimi signalizuje vyprchávající účinky drog. Při jejich odebrání se objevují symptomy, jako zvýšená únava, podrážděnost, neklid, úzkost, skleslost, deprese, pocení, zvracení, slabost, strach, halucinace, ba i sebevražedné pokusy.

„Absťák“ však nemusí postihnout pouze uživatele různých návykových látek, ale lze jej nalézt i u v podstatě úplně zdravého člověka. To byl případ některých členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Ti se po několika víkendech nabitých oblastními závody ocitli v půli dubna v jakémsi vzduchoprázdnu. Než aby riskovali ty nejhorší konce, spěšně nasedli do aut a odjeli severním a východním směrem do míst, kde je výraz orientační přestávka neznámým pojmem.

Čtyřčlenná rodina Černých si za své útočiště vybrala závod Ještědské oblasti v Oseku u Teplic. Tam v členitém a kamenitém terénu s mnoha prohlubněmi a pozůstatky po středověké těžbě pookřála natolik, že nejhorším umístěním byla šestá příčka Moniky v kategorii D35.

Ostatní dopadli ještě lépe: Libor doběhl pátý v kategorii H35, Kateřina byla o místo lepší v kategorii D14 a Jonáš dokonce zvítězil v kategorii H10 (na snímku uprostřed).

Bartošovi zamířili pro změnu k hlavnímu městu. Na sídlišti Chodov se odehrál přebor Prahy a středočeské oblasti v orientačním sprintu. I přes zdánlivou jednoduchost to byl orientačně obtížný a zajímavý závod.

V něm se Vojtěchovi, jenž se připravuje na květnové M ČR na této distanci ve Znojmě, podařilo vyběhnout pěkné páté místo v kategorii mladšího dorostu H16. Otec Luděk skončil v kategorii H45 devátý.

O den později se rodina Bartošových přesunula do Jevan. Zde se za účasti osmi set běžců konal závod na krátké trati.

Vojtěch zabodoval vynikajícím druhým místem, špatně neběžel ani Václav (8. v kat. H14) a Luděk (7. v kat. H40). Dvanáctou příčku brala nejmladší Maruška v kategorii D10 a dvacátá skončila Jana v kategorii D35.

Josef Milota

NA BEDNU SE DOSTALI JEN NEJMLADŠÍ MLOCI

Tři oblastní orientační závody, jež uspořádala Slávie VŠ Plzeň, měly díky běžcům z Prahy a středních Čech pokaždé vynikající návštěvnost.

Po společných sobotních přeborech ve štafetách a odpoledním sprintu, kde se účast pohybovala kolem čtyř set sportovců, přišel nedělní závod na klasické trati u Tymákova. Na ten se prezentovalo přes sedm set orientačních běžců!

Pro mnohé Západočechy, jež nevytáhnou paty z oblasti jak je rok dlouhý, naprosto nevídaný počet.

To se samozřejmě projevilo i ve výsledcích. V některých kategoriích se obvyklí západočeští medailisté pohybovali třeba až ve druhé desítce.

Závodním prostorem byly v podstatě jen dva nepříliš rozsáhlé svažité lesíky – každý měl něco přes jeden kilometr čtvereční – oddělené poli a loukami. I tak se staviteli podařilo připravit v těchto omezujících podmínkách vcelku zajímavé tratě. I když těch výstupů kolmo přes vrstevnice možná tolik být nemuselo.

Ze 31členné výpravy z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK se dvěma borcům podařilo vyběhnout umístění na stupních vítězů. A byli to ti nejmladší.

Vynikající stříbro brala Marie Bartošová v kategorii D10 (15 účastnic), nádech senzace měla třetí příčka Jonáše Černého v kategorii H10 (24 účastníků).

Kateřině Černé utekla jistá výhra v kategorii D12 (26 účastnic) díky tříminutové chybě na třetí kontrole. Zbyla na ni nepopulární bramborová medaile.

Do první desítky se ještě vešli Jana Macurová (5. v kat. D35K), Vít Macura (9. v kat. H16), Jan Michalec (5.), Jan Fišák (10., oba v kat. H55) a svoji orientační kariéru zahajující Radka Nováková (9. v kat. P).

Josef Milota

SPRINTOVALO SE NA PLZEŇSKÉ KOŠUTCE

Oddíl Slávie VŠ Plzeň byl pořadatelem oblastního přeboru v orientačním sprintu. Ten se za účasti čtyř set závodníků – přijeli i běžci z Prahy a středních Čech – odehrál v plzeňské čtvrti Košutka.

Běhalo se nejen v parcích a městské zástavbě ale i v okolích lomů s rybníčky, kde se kalkulovalo, zda je nejrůznější porosty lepší oběhnout nebo prodírat se jimi přímo.

Výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK si vedla nad očekávání dobře – devět medailí je nečekaný výsledek.

Titul oblastního přeborníka vybojovala Kateřina Černá v kategorii D12. Ta doběhla do cíle jako druhá za Karin Sanna (DKP), třetí místo obsadila Radka Staňková z pořádajícího oddílu.

První byli rovněž Hana Fišáková (D35), Vojtěch Bartoš (H16), Libor Černý (D45) a Stanislava Opavová (D45), stříbro bral Jan Sklenář (H55) a bronzoví skončili Marie Bartošová v kategorii D10 (na snímku), Jana Bartošová (D35) a Pavel Bína (H45).

Celková umístění byla v některých případech horší, závodníci z jiných oblastí se do západočeského přeboru pochopitelně nezapočítávali.

Josef Milota

ORIENTAČNÍ ŠTAFETY V PLZNI MĚLY REKORDNÍ ÚČAST

Štafetové přebory západočeské oblasti v orientačním běhu byly v minulých letech jakousi Popelkou. Účast na nich se pohybovala v lepším případě kolem tří desítek tříčlenných kolektivů.

Ne tak letos, kdy se Západočeši domluvili s běžci z pražské a středočeské oblasti na společném termínu i místu konání. Díky tomu se na sever Plzně k Velkému Boleveckému rybníku sjelo rekordních 122 štafet.

Trenér lázeňské mládeže Luděk Bartoš prorokoval, že uspět v této konkurenci bude vyžadovat nadprůměrný výkon a notnou dávku pomoci odněkud shůry.

Z pláže Ostende vyrazilo do zvlněného terénu šest kompletních štafet z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Nejlépe se dařilo triu Martina Chladová, Jonáš Černý a Kateřina Černá (na snímku), jež obsadilo osmé místo v kategorii HD12 (20 štafet) a patřila mu třetí příčka v oblastním přeboru.

Největší účast měla veteránská kategorie HD105, v níž se desátým místem prosadili Jan Michalec, Hana Fišáková a Pavel Bína. I oni brali bronz v OP.

A do třetice ještě jeden oblastní bronz. Ten získal Václav Bartoš (na snímku ze startu s číslem 201) společně s nejdeckými Janem Veckem a Mikulášem Dellingerem za celkové deváté místo v kategorii H14.

Pro ostatní mariánskolázeňská družstva byly tyto závody velmi přínosnou konfrontací.

Pepa Milota

NA VYHLÁŠENÍ NEJLEPŠÍCH SPORTOVCÚ CHEBSKA NECHYBĚLI ORIENTAČNÍ BĚŽCI

V chebském kulturním domě Svoboda se uskutečnilo vyhlášení nejlepších sportovců regionu za rok 2013.

Na slavnostním večeru, jehož se účastnili například ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek a významní čeští sportovci v čele se sedminásobnou olympijskou vítězkou Věrou Čáslavskou (na snímku společně s Janem Fišákem) nebo fotbalovým mistrem Evropy Antonínem Panenkou, nechyběli ani zástupci Mariánskolázeňského orientačního klubu.

Oceněn byl veterán Josef Milota

(ten se vyfotil s bývalým levým křídlem pražské Slávie Dušanem Herdou), jenž návdavkem obdržel z rukou šéfredaktora Chebského deníku Vladimíra Kučery a sportovního redaktora Bedřicha Klimy jednu cenu navíc. Zřejmě jako poděkování za dlouholetou přispívatelskou činnost do sportovní rubriky tohoto periodika.

V pořadu, jenž mírně rozpustilým způsobem provázela herečka Jana Paulová, nechyběla pěvecká a taneční čísla a na pódiu se objevil také živý tygr (zde ještě před představením v kleci).

Po skončení oficiální části se všichni občerstvili na rautu. Závěr večera patřil taneční zábavě s rockovým seskupením Hamleti, jež tvořili herci a moderátoři Háma, Wehrenberger, Gondík a Marzuki.

Pepa Milota

ZÁPADOČESKÁ ORIENTAČNÍ SEZÓNA ODSTARTOVALA V KRTECH

V atraktivním prostředí Krtských skal u Jesenice na Rakovnicku se odehrála premiéra letošního žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu.

Účastníků bylo díky sportovcům z Prahy a středních Čech kolem tří set. Desetinu tvořili členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Málokdo asi může říct, že se mu oba víkendové závody povedly na jedničku. Své sehrála několik let stará mapa, kde zvláště porosty leckde nekorespondovaly se současným stavem, a na pohyb i orientaci náročný kamenitý terén. Postavit v takovém lese nějaké lehké tratě je pak téměř nemožné.

Ještě že mají Mariánskolázeňští ve svých řadách pár talentovaných mládežníků, jinak by tentokrát vyšli v podstatě naprázdno. Čestnou výjimkou je nedělní třetí příčka Heleny Tenglerové v kategorii D45, která za sebou nechala i velezkušenou Stáňu Opavovou. Ta přiznala, že na druhou kontrolu udělala kvalitní osmiminutový kufr.

Dvakrát stříbrná skončila Kateřina Černá v kategorii D12, první a třetí doběhl Vojtěch Bartoš v kategorii H18 a první byl v sobotu Vít Macura v kategorii H16.

Za zmínku stojí i čtvrtá místa Marie Bartošové (D10) a Jonáše Černého (H10) v nedělním závodu.

Pepa Milota

Určitě stojí za zmínku i velmi zajímavé měřítko mapy u závodníků kategorie H21. Ačkoliv nápis na mapě jasně avizuje 1:10 000, při podrobnějším pohledu lze odhalit skutečné měřítko 1:12 143. To jen tak někde nemají!

-jmac-

KDO NEPŘEPLAVAL BEROUNKU, NEMĚL ŠANCI NA PŘEDNÍ UMÍSTĚNÍ

Začátkem jara se v přírodě objevují nejen krtci a zpěvné ptactvo z jihu, ale také orientační běžci všeho věku.

110 jedno a vícečlenných týmů se postavilo na start VI. šestého ročníku orientačně navigačního závodu Skrýše – kompas kontra GPS, jenž měl start i cíl v Plzni na Bílé Hoře. Akce je určená nejen pro trénované a borce nýbrž i pro nejširší veřejnost.

Úkolem je ve čtyřhodinovém limitu oběhnout co nejvíce a co nejlépe obodovaných kontrol. Těch bylo terénu rozmístěno 26.

Předpověď počasí vyšla, od rána a prakticky po celou dobu závodu drobně pršelo, teplota byla jen pár stupňů nad nulou.

Oproti některým předchozím ročníkům, kdy se několika fyzicky disponovaným jedincům podařilo oběhnout všechny kontroly, se pořadatel rozhodl, že tomu letos zamezí. Umístil totiž některé kontroly buď na břeh Berounky nebo na vrcholy srázu nad ní.

Regulérních přechodů přes řeku se příliš nenabízelo, v mapě byly proto vyznačeny ještě dva přijatelné brody.

Na start se postavilo také několik závodníků z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK v kategorii kompas. A zanechali za sebou docela slušnou vizitku.

Nejméně ambicí měli paní Mária Džujiková s vnukem Jonášem Černým. V jejich případě šlo jen o zajímavou nedělní vycházku na pár hodin. Obešli v pohodě čtyři kontroly a získali napoprvé pěkných dvacet bodů.

Loni šestý Jan Macura neběžel špatně, leč překročení časového limitu o 19 minut a 43 sekund mu ubralo 20 bodů, což při zisku 84 bodů stačilo jen na 21. příčku. Uteklo mu tak jisté místo v první desítce.

Skvělou premiéru zaznamenali Libor a Monika Černých. Oběhli čtrnáct kontrol a nasbírali 88 bodů. To znamenalo výborné patnácté místo ze 62 družstev.

Jen s nejnutnějším výbavou vyrazil na okružní běh po celé mapě Josef Milota, jenž kvůli dobře obodované kontrole neváhal přeplavat Berounku. Oběh k mostu nebo brodu by totiž znamenal několik kilometrů navíc.

Mapu, průkazku zabalenou v igelitu a buzolu strčil Milota za dres a šel si zaplavat dvacet jarních metrů. Běžecké boty ani nesundal, jednak kvůli časové ztrátě a také kvůli eventuálnímu nastydnutí. V závěru závodu ale musel korigovat své plány a některé kontroly raději vynechal. V cíli byl nakonec jen o 24 sekund před časovým limitem.

120 bodů ze šestnácti navštívených kontrol mu přineslo nečekané umístění na bronzové příčce. Před ním se umístili Petr Kučera z Prahy a Vladimír Mezník z Berouna. Oba získali 122 bodů.

Nejlepšího výsledku (126 b.) dosáhl vítěz kategorie GPS Jiří Pek. I tito závodníci stejně jako ještě několik dalších neváhali kvůli bodům překonávat tok Berounky na nebrodných místech, a to i opakovaně.

Jen pro zajímavost: borci z popředí výsledkové listiny urazili během závodu něco mezi 30 až 35 km.

Josef Milota

Do startu 4hodinového závodu Skrýše chybí už jen pár minut. Nahoře zleva Mária Džujiková, Monika Černá, Jan Macura, Josef Milota a Jaroslav Jirásek (Cheb). Dole zleva Jonáš Černý a Libor Černý

VÁCLAV BARTOŠ SE PODÍLEL NA PRVNÍM MÍSTU ZÁPADOČESKÉ ŠTAFETY

Něco přes dvě stovky tříčlenných štafet se utkaly v 1. kole Českého poháru štafet, které ve Vysoké nad Labem uspořádal oddíl OK 99 Hradec Králové.

V sobotu, kdy byl na pořadu Jarní pohár, se orientační běžci pídili spíše po repelentu proti klíšťatům a podobné havěti, o den později měli na shromaždišti vyhráno ti, co si nezapomněli vzít s sebou deštník, holínky a teplé oblečení.

Celonoční déšť, jenž pak vytrval po celý den, a teplota jen pár stupňů nad nulou prověřily závodníky také z odolnosti.

Štafet se účastnil rovněž výběr západočeská mládeže. V něm bylo několik členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Nejlépe si vedla trojice Ondřej Hasman (Slávie VŠ Plzeň), Václav Bartoš (Mar. Lázně) a Jan Vecko (Nejdek), jež zvítězila v kategorii H14. Bartoš měl dokonce druhý nejlepší čas na svém úseku.

Mariánskolázeňská Martina Chladová doběhla na prvním úseku v kategorii DH12 jako pátá. Škoda jen první pokažené kontroly. Jinak předvedla nadstandardní výkon. Kolegové Iva Nádeníčková a Radim Tokár (oba Nejdek) pak vytáhli tým na pěknou čtvrtou příčku.

Čtvrté bylo rovněž trio Kateřina Černá (Mar. Lázně), Klára Lokajíčková (Slávie VŠ Plzeň) a Klára Marešová (Nejdek) v kategorii D14. Za třetí místo na prvním úseku dostala Černá od trenéra Luďka Bartoše pochvalu.

Průměrný výkon podal na prvním úseku Vojtěch Bartoš, jenž letos hostuje za oddíl Praga Praha, v kategorii staršího dorostu H18 (25 družstev). Jeho kolektiv obsadil nakonec 16. místo.

V květnu se mariánskolázeňská mládež chystá na další štafetový podnik. Bude jím Vyzývací pohár v Pardubicích. Tam se sejde konkurence daleko větší.

Josef Milota

Mariánskolázeňská mládež na štafetách ve Vysoké nad Labem. Zleva Kateřina Černá, Martina Chladová, Václav Bartoš a Vojtěch Bartoš.

I když sníh už téměř zmizel, sezóna LOB stále pokračuje

Zima je letos mizerná, všechny LOBy se v Čechách zatím ruší. Minulý víkend proto vyrazila, po úspěšném vystoupení na olympiádě dětí a mládeže, natěšená skupinka MLOKů na závody do Německa. Při nevalné účasti německých a rakouských závodníků se tam konalo Mistrovství Německa v LOBu na krátké trati. Tratě byly překvapivě mapově náročné, sněhové podmínky výborné.
Vojta jezdí opravdu dobře a oba dny vyhrál kategorii H17 ve velmi dobrém čase.
Vašík v H14 byl sobotu čtvrtý a v neděli třetí.
Luděk si po 35 letech vyzkoušel LOB a v neděli z toho bylo celkem pěkné 3.místo (ale nutno dodat, že běžel stejnou trať s Vojtou a ten ho porazil rozdílem dvou tříd!).

Výsledky a fotky zde:

http://www.ol-bamberg.bplaced.de/Ski-OL-2014-Garmisch.htm

O dalším víkendu si české reprezentační družstvo juniorů a dorostu uspořádalo nominační závody na ME dorostu a MS juniorů. Konaly se na Pradědu. Díky výkonům v předchozích závodech byl pozván i Vojta. V těžké konkurenci se sice neztratil, ale závody mu nevyšly úplně podle jeho představ (hlavně mapově), takže do Estonska se letos podívají jiní tři dorostenci. I tak se Vojta dostal na velmi zajímavou akci, o které se mu ještě před třemi týdny ani nezdálo.
Zpráva o akci a fotky zde: http://junior.ski-o.cz/.

Luděk

Vojta pátý ve sprintu na olympiádě ve Vysočina Aréně

6. zimní olympiáda dětí a mládeže se konala v Novém městě na Moravě. Poprvé byl mezi sporty zařazen lyžařský orientační běh. V každé kategorii startovalo vždy nejlepších 28 závodníků nebo štafet z celé ČR.
Z M.L. se v rámci výpravy karlovarského kraje zúčastnili 4 závodníci: Vojta v H16, Vašík v H14 a Kačka s Martinou v D14.
Senzačního úspěchu dosáhl Vojta, který svým 5.místem ve sprintu. Velmi kvalitní výkon zopakoval i ve středečním middlu, kde i přes dvě chyby v postupech uhájil místo v první desítce startovního pole.
Middle vyšel i Kačce – v kategorii D14 (sama věkem ještě D12) vybojovala skvělé 13.místo!
Spolu s Vašíkem pak doběhli na 17.místě ve čtvrteční štafetě (nebýt nešťastného pádu Vašíka na sběrce, tak dojeli na 15.místě).
Vašík v H14 zvládl oba individuální závody kolem 20.místa, stejně tak Martina v D14.
Všem se LOBy moc líbily. MLOCi byli na olympiádě úspěšní!
Blahopřejeme.

Výsledky, mapy, fotky jsou k nalezení na facebooku nebo na stránkách pořadatele: http://osn-cz.eu/zodm-2014-lob/

Archiv roku 2014

DAVID ŠPINDLER VYHRÁL V BĚHU NA LESNÝ, SVŮJ REKORD VŠAK NEPŘEKONAL

MARIE BARTOŠOVÁ ZVÍTĚZILA VE MŠECI

ORIENTAČNÍ VETERÁNI PROŽILI ÚSPĚŠNÝ ROK,

V PŘÍŠTÍ SEZÓNĚ ČEKÁ „MLOKY“ POŘÁDNÁ PORCE ORGANIZAČNÍ PRÁCE

ČERNÁ, BARTOŠ A OPAVOVÁ ZVÍTĚZILI V OBLASTNÍM ŽEBŘÍČKU

MARIÁNSKOLÁZEŇSKÉ VETERÁNSKÉ DRUŽSTVO SKONČILO POD RADYNÍ ČTVRTÉ

ORIENTAČNÍ BĚŽCI SE LOUČILI SE SEZÓNOU

Fišák opět připravil MLOKy o medaili

Zpráva z MČR a Veteraniády štafet a družstev

JARNÍ TROJÚHELNÍK PO TŘICÁTÉ

Skončil OBLŽ 2014

Zpráva z Tachova

MILOTA A FIŠÁK VYBĚHLI NA KLASICKÉ TRATI MEDAILOVÁ UMÍSTĚNÍ

Zpráva z MČR a Veteraniády 2014

JIRÁSEK Z CHEBU SI PŘIVEZL DOMŮ „ŠUMAVSKÝ KUFR“

MLOCI TRIUMFOVALI VE SMIŘICÍCH

ČERNÁ A MILOTA VYHRÁLI ORIENTAČNÍ SPRINT

Z VÍTĚZSTVÍ SE RADOVALA KATEŘINA ČERNÁ I JEJÍ OTEC LIBOR

Pepa vyhrál tři závody za dva dny. Skvělý víkend MLOKů. Pět zlatých medailí!

MARIÁNSKOLÁZEŇŠTÍ BĚŽCI SI PROHLÉDLI TOULOVCOVY MAŠTALE

Zpráva z posledních „Béček“ v Proseči.

KATEŘINA ČERNÁ VYHRÁLA WEST CUP U NEJDKU

Zpráva z Nejdeckého odstrašováku.

Po Krkonoších se prošla lidská stonožka

TŘICÁTÝ ROČNÍK ORIENTAČNÍHO BĚHU NA KAMZÍKU VYHRÁL ROMAN JOKEL

FIŠÁK DOBĚHL TŘETÍ V ČESKÉM RÁJI

BARTOŠOVÁ A FIŠÁK ZVLÁDLI RUMCAJSOVY MÍLE

Zpráva z prázdnin – vynikající Maruška!

MICHAL KAMARYT ZVÍTĚZIL VE SLOVINSKU

PEPA MILOTA VYHRÁL TŘÍDENNÍ ORIENTAČNÍ ZÁVODY NA VYSOČINĚ

MILOTA DOBĚHL NA ORIENTAČNÍM SPRINTU V BENÁTKÁCH NA TŘETÍM MÍSTĚ

DOPROVODNÝM PROGRAMEM MISTROVSTVÍ SVĚTA V OB BYLY PĚTIDENNÍ MEZINÁRODNÍ ZÁVODY ZA ÚČASTI 2000 ZÁVODNÍKŮ ZE 35 ZEMÍ

ADÉLA POSTRÁNSKÁ ZVÍTĚZILA V MĚSTSKÉM BĚHU SPA-RUN

MICHALEC DOBĚHL ČTVRTÝ NA TŘÍDENNÍCH ZÁVODECH V SEDMIHOŘÍ

NA VETERÁN CUPU U VAMBERKU DOMINOVALA VE SVÉ KATEGORII STANISLAVA OPAVOVÁ

ORIENTAČNÍ ZÁVOD LZE USPOŘÁDAT I NA ZAHRADĚ

Zpráva o MČR na krátké trati 21. + 22.6.2014 v Adršpachu.

ORIENTAČNÍ BĚŽCI Z MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ ZAŽILI ZLATÝ VÍKEND

ROBIN ŠEMOTL ZVLÁDL METTERNICHOVU VÝZVU VE SKVĚLÉM ČASE

V TROPICKÉM VEDRU PŘIŠEL VHOD I ZKALENÝ POTOK

JARNÍ TROJÚHELNÍK SE BĚŽEL NA NOVÉ MAPĚ KAMENIŠTĚ

KATEŘINA ČERNÁ ZAZÁŘILA VE VYZÝVACÍM POHÁRU

KARLOVARSKÝ PŮLMARATON PŘILÁKAL NA START PŘES DVA TISÍCE BĚŽCŮ

FIŠÁK ZVÍTĚZIL V RALSKU

Jak jsem uběhl svůj první maraton…

a půlmaraton k tomu a pak ještě kousek

MLOCI S MAPOU SI VEDLI DOBŘE POD LANDŠTEJNEM

LÁZEŇŠTÍ BĚŽCI VYBĚHLI VE ZNOJMĚ TŘÍ UMÍSTĚNÍ NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ

MLOKŮM SE U TŘÍDOMÍ DAŘILO

APRÍLOVÝ ZÁVOD V AŠI NEZŮSTAL NIC DLUŽEN SVÉMU NÁZVU

OPAVOVÁ A MILOTA DOBĚHLI DRUZÍ NA ČESKOLIPSKU

JONÁŠ ČERNÝ ZVÍTĚZIL V OSEKU U TEPLIC

NA BEDNU SE DOSTALI JEN NEJMLADŠÍ MLOCI

SPRINTOVALO SE NA PLZEŇSKÉ KOŠUTCE

ORIENTAČNÍ ŠTAFETY V PLZNI MĚLY REKORDNÍ ÚČAST

NA VYHLÁŠENÍ NEJLEPŠÍCH SPORTOVCÚ CHEBSKA NECHYBĚLI ORIENTAČNÍ BĚŽCI

ZÁPADOČESKÁ ORIENTAČNÍ SEZÓNA ODSTARTOVALA V KRTECH

KDO NEPŘEPLAVAL BEROUNKU, NEMĚL ŠANCI NA PŘEDNÍ UMÍSTĚNÍ

VÁCLAV BARTOŠ SE PODÍLEL NA PRVNÍM MÍSTU ZÁPADOČESKÉ ŠTAFETY

I když sníh už téměř zmizel, sezóna LOB stále pokračuje

Vojta pátý ve sprintu na olympiádě ve Vysočina Aréně

Mohlo by vás také zajímat ...

Archiv roku 2012

Archiv roku 2017

Vojta a Maruška mezi vyhlášenými v anketě o Nejlepšího orientačního běžce Západočeské oblasti

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Rubriky

MLOK Mariánské Lázně