Archiv roku 2013

MLOK archiv článků z roku 2013

MLOCI BĚHALI DO VRCHU

Jiří Blažek z cyklistického klubu z Velké Hleďsebe nemluvil do větru, když po nedávném běžeckém závodu na vrch Lesný sliboval podobný podnik i v Mariánských Lázních.

Premiérový ročník běhu z centra lázní až na Závišín přilákal na start dvacet sedm odvážlivců. Potěšitelné je, že většina byla přímo z města nebo nejbližšího okolí.

I když byl tento běh kratší než ten z Kyžvartu na nejvyšší kótu Slavkovského lesa – 4,5 km oproti 6,7 km, lehčí rozhodně nebyl.

Startovalo se od kruhového objezdu u hotelu Bohemia přímo do kopce ke kostelu. Po krátké rovince z horního konce Karlovarské ulice ke Kolibě přišla pěkná darda v podobě kilometrového lyžařského svahu. Ten byl zvláště v úvodu pěkně strmý. Několik borců volilo raději občasnou chůzi.

Kdo měl plíce v pohodě, nasadil na kopci od hotelu Krakonoš rychlejší tempo. Trať vedla jedinkrát za celou cestu směrem dolů. Následoval mírný výběh okolo Pstružího jezírka a golfového hřiště a pak už zbývala jen kilometrová rovinka k prvním závišínským domkům. Někteří v posledních desítkách metrů i zafinišovali.

Úlohu favorita splnil domácí talent David Špindler, jenž proťal cílovou metu v čase 20 minut a 30 sekund. O prvenství musel ale bojovat, veterán Zdeněk Procházka z Karlových Varů měl čas jen o dvě sekundy horší. Nejlepší z „mloků“ Jan Macura vyběhl celkovou šestou příčku za rovných 22 minut.

Nejrychlejší ženou byla mariánskolázeňská univerzální sportovkyně Monika Černá. Ta doběhla do cíle jako dvacátá. Jedenáctý skončil nejlepší veterán nad 50 let Josef Milota, dvacátá první byla první veteránka Antonie Vyoralová a o dvě příčky za ní přiběhl vítěz seniorů nad 60 let Jan Fišák.

Závěrečné vyhlášení proběhlo v závišínské hospodě U pejska a kočičky. Zdaleka nejúspěšnějším kolektivem se stal Mariánskolázeňský orientační klub MLOK, jehož šest členů z osmi vystoupilo na stupně vítězů.

Zde je na místě hláška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje: „Zřejmě ňákej slušnej oddíl“.

Výsledky: Muži do 40 let – 1. David Špindler (20:30, Mar. Lázně), 2. Michal Žižka (21:45, Hamrníky), 3. Miroslav Žabenský (21:47, Mar. Lázně), 4. Jan Macura (22:00)  8. Robin Šemotl (22:33, oba MLOK), muži nad 40 let – 1. Zdeněk Procházka (20:32), 2. Jiří Hadrava (20:49, oba K. Vary), 3. Libor Černý (25:56), muži nad 50 let – 1. Josef Milota (22:54), 2. Karel Tengler (23:42, všichni MLOK), 3. Karel Wünsch (31:04, Velká Hleďsebe), muži nad 60 let – 1. Jan Fišák (29:10), ženy do 40 let – 1. Monika Černá (27:16, oba MLOK), 2 Petra Königová (28:57, Lázně Kynžvart), 3. Magda Sklenářová (29:22 MLOK), ženy nad 40 let – 1. Antonie Vyoralová (27:31, obě Mar. Lázně)

Josef Milota

17.11.2014 Běh Mariánské Lázně – Závišín (sjezdovkou).

Celkem 27 účastníků. V závorce celkové pořadí.

Hlavní kategorie

• 4. Jan Macura 22:04 (6)
• 10. Vojta Bartoš 23:19 (13)

Ženy do 40

• 1. Monika Černá 27:16 (20)
• 3. Magda Sklenářová 29:22 (24)

Muži do 50

• 3. Libor Černý 25:26 (16)

Muži nad 50

• 1. Josef Milota 22:54 (11)
• 2. Karel Tengler 23:42 (14)

Muži nad 60

• Jeden účastník Jan Fišák 29:10 (23)

Fotky jsou na barluda.rajce.idnes.cz
a na letavec72.rajce.idnes.cz

JF

BĚH NA VRCH LESNÝ

V neděli 27. 10. 2013 se uskutečnil II. ročník Běhu do vrchu Lesný. Za ideálního počasí se sešla nachlup stejná návštěva jako loni – 47 účastníků. Ťrať měří necelých sedm kilometrů a až na pár desítek metrů se běží pořád do kopce. Startuje se v parku před zámkem Kynžvart. Minulí návštěvníci asi dost potrénovali kopce, většina si totiž vytvořila osobní rekord. Někteří se zlepšili i o pět minut. Do cíle na kótu 983 m.n.m. dorazil jako první David Špindler z Mariánských Lázní (32:05), který byl naposledy druhý. Loňský vítěz Jan Sokol ze Sokolova dal přednost návštěvě frankfurtského maratónu, kde chtěl překonat hranici dvou a půl hodiny (o pět minut se mu to nepodařilo). Ve startovním poli bylo také několik orienťáků ze západočeské oblasti. Nejlépe dopadl Karel Rambousek ml. (BSO). Ten doběhl do cíle šestý (34:31), patnáctá příčka patřila Janu Macurovi (MLA, 37:38), o tři sekundy a jedno místo dále skončil Jindřich Kovář (MAS) a dvacáté místo obsadil Josef Milota (38:14), na něhož zbyla i cena pro nejlepšího v kategorii nad 50 let. Jeho soupeři, co mu loni nadělili asi pět minut, totiž nepřijeli.

Pokud si chce někdo dát ještě letos trochu do trika, má možnost. V neděli 17. 11. se běží něco podobného, i když ne tak dlouhého, něco do pěti km, také v Mariánských Lázních. Pořadatel je stejný: Cyklististický klub Sportblažek.cz. Závodní kancelář je v prodejně Sport Denk. Start je v 10 hod. od kruhového objezdu u hotelu Bohemia. Cíl je na Závišíně. V cestě bude stát mj. dlouhá sjezdovka od Koliby na Krakonoš. Vyhlášení se odehraje v hospodě U pejska a kočičky.

Pepa Milota

VE VYŠŠÍM BRODU BYLO MISTROVSTVÍ V HROBU

Úplnou tečkou za sezónou pěších orientačních běhů se stalo dvoudenní Mistrovství České republiky dvojic v horském OB, pro nějž se vžila zkratka HROB.

To letošní se uskutečnilo na jihu Čech u Vyššího Brodu. Tamní lesy jsou orientačními závodníky téměř nenavštěvované, takže nebylo divu, že se sjela druhá největší návštěva – téměř dvě stovky párů. O dvě desítky víc jich bylo loni, kdy se HROB konal v Moravském krasu.

Do Vyššího Brodu odcestovalo také pět závodníků z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Někteří měli ambice na alespoň průměrné umístění, jiným šlo o prověření vlastních možností. Spokojeni byli nakonec určitě všichni.

Tratě měly po oba dny délky od 15 km (P – Petr Kunc a Markéta Pluháčková) do 25 km (HH – Jan Macura a Robin Šemotl). Veteráni to měli někde uprostřed (HH40 – Josef Milota). Převýšením se, jak to na HROBech obvykle bývá, nešetřilo.

Sobotní závod s hromadným startem se odehrál na rakouské straně. Tam všichni nejdříve absolvovali první polovinu tratě s volným pořadím kontrol. To kvůli rozhození závodního pole.

Pořadatelé dali možnost, aby si všichni vyzkoušeli, jaké mají lyžaři pocity při závěrečném zdolávání alpského svahu v závěru Tour de Ski, a na vrchol sjezdovky umístili jednu z kontrol. Po vběhnutí na českou stranu už byl na pořadu normální pospojovaný závod.

Překvapivě nejlépe si po sobotě stála dvojice Sestry Brožkovy – Josef Milota z Mariánských Lázní a Jiří Hájek z Ostrova – v kategorii HH40, jež zaostala za favorizovaným duem Kozák-Škvor z Kamenice o necelou minutu.

Špatně na tom nebyli ani ašští Smith and Smith (ne příbuzní Jindřich a Vladimír Kovářovi) ve stejné kategorii. Ti ztráceli na čelo tři minuty, což je v této disciplíně celkem zanedbatelné.

Solidně si vedl mariánskolázeňský Geopár (Kunc – Pluháčková).

Nejvíce si v lese pobylo duo JaRo (Macura – šemotl) v kategorii HH. Ti přiběhli do cíle něco přes dvě hodiny za prvními.

Na rozdíl od soboty, kdy panovalo vlídné podzimní počasí, provázel nedělní závod neustálý drobný déšť, čímž se viditelnost a čitelnost mapy o něco zhoršily.

V neděli se do třiceti minut startuje podle odstupů ze soboty, což se obvykle týká několika málo párů. Pak následuje hromadný start ostatních.

V kategorii HH40 se prvních pět týmů seběhlo po několika kilometrech. Před první občerstvovací stanicí odpadli Hanáci Šimek a A. Navrátil. Pak kamenickému Kozákovi vzdal jeho kolega. Zbylé tři sestavy se držely zuby nehty pospolu ještě pět kilometrů před cílem.

K trháku pak nasadili Kovářové, již získali jisté vedení. Z poslední vrcholové kontroly sbíhali na druhém a třetím místě Milota s Hájkem společně s konickou dvojicí Grepl a V. Navrátil. Předposlední kontrolu u potoka razili takřka stejně. Následoval nekonečný finiš na nádvoří vyšebrodského kláštera. Koničtí v něm rezignovali.

Vítězství s náskokem čtyř minut brali zaslouženě Ašští. Druhé místo pro Milotu s Hájkem? Ani náhodou. U vyčítání čipů se oba dozvěděli, že byli diskvalifikováni za špatné ražení právě té předposlední kontroly. O nějaký kus dále se totiž na podobném místě nalézala ta jejich správná. Diskvalifikováni byli i třetí Koničtí. Ani je nenapadlo zkontrolovat kód kontroly. Další HROB se běží příští podzim v Liberci. Tam si snad dají všichni pozor.

Pěknou třináctou příčku ze čtyřiceti pěti zúčastněných dvojic v kategorii P obsadili Kunc s Pluháčkovou. Na nejlepší měli za dva dny ztrátu 52 minut a 9 sekund.

Jestliže v sobotu ztráceli Macura se Šemotlem na lídry dvě hodiny a něco, v neděli to bylo podstatně víc. Únava se začala ne sčítat, ale násobit. Jejich celkové manko nakonec činilo 5 hod., 44 min. a 21 s. Vítězní Jan Šedivý a Jan Procházka z Pragy Praha, mistři světa z roku 2012 ve štafetovém OB, zvládli během víkendu cca padesát vzdušných kilometrů za 5:54:35. Ale to je přece jen trochu jiná třída.

Josef Milota

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍM MLOKEM V ZÁPADOČESKÉ OBLASTI JE HELENA TENGLEROVÁ

Skončil oblastní žebříček a nedopadli jsme nejhůř.

Na prvním místě se v kategorii D45 umístila Helena, další dospělí se k “bedně” jen přiblížili.

Lépe dopadla mládež:

Vojta (H16) a Jonáš (H10) byli druzí, Vítek (H16), Vašík (H12), Samuel (H10) a Kačka (D12) byli třetí.

JF

V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH SE BOJOVALO O TRIČKA S MLOKEM

Derniéru žebříčku západočeské oblasti v OB v podobě dvou závodů na začátku října si letos vzali na starost členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Za shromaždiště zvolili prostor pod lyžařským svahem vedle restaurace Koliba, kde našli pořadatelé i závodníci potřebné zázemí (Díky, pane Černý!).

V sobotu se závodilo na sever od města. Start a cíl se nalézaly u Pastýřského odpočívadla pod bývalým hotelem Kamzík.

Již letitou mapu dokázali lázeňští sportovci částečně aktualizovat – hlavně co se porostů týče -, takže výtek v tomto směru příliš nepadlo.

O den později se organizátoři pokusili z anonymního sportu – závodníci v OB jsou při své činnosti prakticky pořád skryti v lese – udělat alespoň trochu sport divácký.

Na lyžařský svah umístili tři kontroly, jež musel každý během závodu navštívit. Hlavní kategorie mužů H21 šla přes sjezdovku dokonce dvakrát.

Příznivé počasí přilákalo v sobotu na start něco přes sto padesát účastníků, v neděli jich bylo ještě víc. Upoutávky v regionálním tisku využili i někteří místní zájemci z řad orientačních laiků.

Pozoruhodného výsledku dosáhl ve druhém závodě například člen místního plaveckého oddílu Philip Ryšavý, jenž obsadil v kategorii H12 páté místo z deseti účastníků. Jeho odstup za vítězným Kurzem z Plzně činil jen šest a půl minuty. U svátečních orientačních běžců se přitom předpokládá, že budou mít problém vůbec najít všechny kontroly.

Kvůli organizačnímu vytížení startovala až na výjimky pouze mariánskolázeňská mládež.

Dvakrát se na stupně vítězů probojovali Tomáš Čech (1. a 1. v kat. H10L), Adéla Postránská (2. a 2. v D10L), Kateřina Černá (3. a 2. v D12) a Vojtěch Bartoš (1. a 2. v H16).

Pouze v sobotu se prosadili Stanislav Šesták (2. H10L) a Václav Bartoš (3. v H12), o den později si šli pro ceny také Mikuláš Janoch (2. v HDR), Ondřej Petrus (3. v HDR), Magda Sklenářová (2. v D18), Hana Fišáková (2. v D35) a Stanislava Opavová (1. v D45).

Naprostým hitem těchto závodů byly ceny, jimiž přispěla fa. TRIMA zastoupená ing. Zdeňkem Moravcem. O trička s grafikou mloka, jež sám navrhl, se urputně bojovalo po oba dny.

Nelze opomenout ani další sponzory: Pivovar Chodovar Chodová Planá, Serafin – bylinné produkty, Danubius hotel groups, Skiareál Mariánky a Snowhill.

V první polovině příštího roku pořádá Mariánskolázeňský orientační klub MLOK XXIX. ročník vícedenních závodů Jarní trojúhelník. Mapuje se kvůli tomu až dosud nepoužitý prostor. Přáním „mloků“ je, aby přijelo co nejvíce sportovců a aby odjížděli všichni spokojeni jako po těchto závodech.

Josef Milota

„MLOKŮM“ SE NA ORIENTAČNÍM MISTROVSTVÍ V JABLONCI MOC NEDAŘILO

S mírnými ambicemi odjížděli sportovci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK na Mistrovství České republiky štafet a družstev do Jablonce nad Nisou.

V minulosti získali „mloci“ pět štafetových a jedno družstevní umístění na stupních vítězů, bylo tedy na co navazovat. Tentokrát se prezentovali v nebývalém počtu 21 běžců. Je pravdou, že někteří se s tímto typem kontaktního závodu seznamovali až na místě.

Za centrum zvolili pořadatelé lyžařský areál Břízky. Jeho okolí je pro orientační běh jako stvořené. I přes hustou síť cest se v členitém a kopcovitém terénu nalézá značné množství porostových a kamenitých detailů.

Do sobotních štafet nastoupilo rekordních 423 tříčlenných týmů.

Nejlepším výsledkem Mariánskolázeňských bylo nakonec páté místo trojice Jan Michalec, Jan Fišák a Josef Milota v kategorii H180 (19 štafet).

Na vítězné trio z Vrchlabí ztratili „mloci“ 2 minuty a 5 sekund, na stříbrné Pardubice pak chyběla necelá minuta.

Ačkoliv každý nechal na trati minimálně dvě zbytečné minuty, vzal neúspěch na sebe rozbíhač Michalec: „Nebudu se na nic vymlouvat, tříminutový zásek na lehčí kontrole se v závodě tohoto typu prostě nesmí udělat.“

Ženy ve složení Jana Bartošová, Monika Černá a Stanislava Opavová skončily v kategorii D135 devatenácté, další mužská veteránská štafeta – Jan Sklenář, Libor Černý a Luděk Bartoš – doběhla v kategorii H135 na třicátém sedmém místě.

Za zmínku určitě stojí účast Kateřiny Černé ve výběru západočeské oblasti v kategorii žactva DH12. Mezi čtyřiceti týmy obsadila Černá společně s s Radimem Tokárem z Nejdku a Ondřejem Kovářem z Aše pěknou patnáctou příčku.

Mnohem vyhecovanější a prestižnější je pokaždé nedělní závod pětičlenných (veteráni), sedmičlenných (dorost, muži a ženy) a osmičlenných (žactvo) smíšených družstev, jehož se účastnilo téměř 1400 běžců.

V něm Mariánskolázeňští zcela propadli. Hlavním předpokladem je orazit v lese všechny kontroly. To se žádnému ze tří družstev nepodařilo. Navíc se přidali i žáci. Slabou náplastí může být fakt, že podobný lapsus postihl napříč kategoriemi další necelé tři desítky družstev.

Nejslibněji se situace vyvíjela v kategorii DH300. Opavová s Milotou měli dokonce na svých úsecích nejlepší časy, leč vynechaná kontrola třetího člena znamenala místo jistého stříbra diskvalifikaci.

Stejně dopadly i další dva mariánskolázeňské kvintety v kategorii DH225. V jednom případě se jednalo o prosté neoznačení cílové jednotky.

Není všem dnům konec, příští klubová mistrovství se budou konat za rok v okolí plzeňské Radyně, kde to Západočeši dobře znají. Navíc tamní terén nepatří mezi nejobtížnější.

Úspěchem alespoň zčásti mariánskolázeňským je nečekaná sedmá příčka západočeského žákovského výběru v kategorii DH14 (20 družstev). Z Mariánských Lázní v něm sice nikdo nestartoval, ale na jeho složení, trénování i koučování se nemalou měrou podílel Luděk Bartoš.

Josef Milota

Fišákova zpráva z MČR štafet a družstev.

Pěkné počasí, pěkné závody, pěknej průser. V sobotních štafetách nejlépe dopadla favorizovaná štafeta Michalec – Fišák – Milota na 5. místě. Ovšem pouhé 2 minuty za vítězi a 40 vteřin za bronzem. Dvě zbytečné minuty tam nechal každý z nás.

Nedělní závod pětičlenných družstev byl pro MLOKy totálním fiaskem. Všechna naše družstva byla diskvalifikována. Družstvo nejstarších veteránů dokonce běželo na výborné druhé místo, kdyby jeden debil nevynechal kontrolu.

Debil Fišák.

NA MISTROVSKÉ KLASICE SE PŘEVÝŠENÍM NEŠETŘILO

Individuální vrchol letošní orientační sezóny – Mistrovství České republiky na klasické trati – se odehrál na severním okraji Hrubého Jeseníku pod režijní taktovkou oddílu Magnus Orienteering Šumperk.

Ten nabídl více jak tisícovce závodníků dosud nikdy nepoužitý prostor severně od rekreační osady Rejvíz. Na Moravu odjel jediný závodník Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK – Pepa Milota.

Bůhví, proč organizátoři vybrali právě tuto lokalitu, kromě protáhlých a dost hlubokých údolí se v ní něco alespoň trochu zajímavého nenalézá.

O tom, jak bude vypadat kvalifikační závod, vypovídal už fakt, že se na start šlo přes dva kilometry z kopce. Přitom shromaždiště s cílovou arénou leželo téměř v nejvyšším bodu mapy.

První cílem je vyběhnout si v sobotní kvalifikaci účast v nedělním finále A, kde se pak bojuje o tituly.

To se Pepovi v kategorii H55 povedlo, byť jeho výkon nebyl nikterak přesvědčivý.

Samotný závod měl ve většině kategorií charakter mírně brutálního přespolního běhu. Nějaké zásadní orientační problémy se řešit nemusely. Bonbónkem bylo překonat v závěru závodu na postupu dlouhém cca 1,5 km sto padesát výškových metrů.

Příliš jiné to nebylo ani následující den. Nicméně i v této zkoušce fyzické odolnosti Pepa Milota úplně nepropadl a vyběhl čtvrté místo, když se o možné umístění na stupních vítězů připravil zhruba dvouminutovým „houbařením“ při dohledávce třetí kontroly v jednom hustníku.

J.M.

ORIENTAČNÍ BĚŽCI ZAVÍTALI NA KOKOŘÍNSKO

Smrt hřebíkovkám! Pro neznalého zřejmě nesrozumitelný a navíc výhrůžně znějící vzkaz, o nějž by se mohla zajímat i policie, visel zcela veřejně u lesa poblíž Šemanovic na Mělnicku.

Zhruba dvanáct set kolemjdoucích čtenářů s ním beze zbytku souhlasilo a podle toho se i zařídilo.

Lesy severně od přírodní rezervace Kokořínský důl jsou chráněnou oblastí. Zároveň patří k tomu orientačně nejzajímavějšímu, co lze na území Čech nalézt.

Oblast je protkaná rozvětvenou sítí hlubokých údolí s pískovcovými skalami. Tam se konalo závěrečné dvoukolo B žebříčku Čechy a republikového žebříčku A.

Striktní nařízení od CHKO Kokořínsko znělo: 1. maximální počet účastníků 1200, 2. přísný zákaz použití bot s hřeby, tzv. hřebíkovek.

Vtipálkové mínili, že tento zákaz měl pomoci zvýšit tržby obchodníků se sportovní obuví. A opravdu, boty bez hřebů – špuntovky – šly u všech stánků velmi dobře na odbyt.

Nutnost mít nepříliš agresivní podrážku způsobila i kouzlo nechtěného. Závodníci se při oboustranném zdolávání strmých svahů potýkali se stabilitou a končili často na zemi. Do cíle pak dobíhali v jednotném tmavohnědém úboru.

V sobotu byla na programu klasická trať s delšími postupy na volbu. Vzhledem ke skalnatému terénu se převýšením rozhodně nešetřilo.

Příliš jiné to nebylo ani o den později na krátké trati – middle. Spíše než nějaký bezhlavý úprk bylo třeba volit rozvážnou chůzi a pečlivé mapování mezi všemožnými kamenitými útvary.

Alespoň jednou byli mezi první desítkoui členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK Stanislava Opavová v kategorii D55 (9. a 15.) a Josef Milota v kategorii H40 (17. a 10.).

Josef Milota

MLOCI U VELKÉHO RYBNÍKA JEN PABĚRKOVALI

Předposlední letošní dvojkolo žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu se odehrálo u obce Velký Rybník na Karlovarsku, v jejíž blízkosti se nalézá vodní plocha stejného jména.

Oddíl z Ostrova přemapoval prostor, v němž se kdysi dávno závodilo, a připravil na oba víkendové dny tratě s klasickými parametry. Více dal zabrat sobotní závod, kdy panovalo téměř tropické vedro.

Nutno dodat, že tamní zvlněný les je plný nejrůznějšího podrostu, jež někde skoro vylučuje možnost běhu.

Ze dvacítky členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK se dařilo jen několika jedincům.

Prvenství vybojovaly v sobotu Kateřina Černá v kategorii D12 a Helena Tenglerová v kategorii D45, druhý doběhl Vít Macura v kategorii H16 a třetí skončila Kathrin Bínová v kategorii D35.

O den později zvítězil Jan Michalec v kategorii H45, stříbro brali Jonáš Černý v kategorii H10, Kateřina Černá a Helena Tenglerová a třetí příčku obsadila Jana Bartošová v kategorii D35.

Josef Milota

KATEŘINA ČERNÁ VYBĚHLA V NEJDKU BRONZ

Mezi orientačními běžci je nemalé množství masochistů. To se opět potvrdilo na třídenních závodech West Cup v Nejdku, kam přijelo necelých čtyři sta sportovců.

Do Krušných hor zamířili téměř v kompletním počtu také členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.

Pozvánkou bylo, že se běhalo v prostoru, kde se v roce 1991 odehrál štafetový závod Mistrovství světa. To o náročnosti i zajímavosti terénu cosi vypovídá.

Už první – prý krátká (cha, cha) – etapa, jež měla profil ´s kopce do kopce´, dala každému pořádně zabrat.

Že by potom všichni mysleli jen na odpočinek? Ani nápad. Hned po setmění se zhruba sedm desítek zájemců přihlásilo na noční závod. Kupodivu největší účast byla v kategoriích mládeže. Asi hlavně proto, že mohla běžet ve dvojicích.

V kategoriích dospělých si nejdecký „nočák“ nezadal svými parametry s mistrovstvím republiky. Však také čas kolem sta minut patřil v kategorii H21 k těm lepším.

Například pátý Honza Macura pobyl v lese 161 minut a 59 sekund.

Ta správná orientační „maturita“ přišla ve druhé etapě. Většina kategorií měla na programu free order – volné pořadí kontrol.

Vyplatilo se jít do závodu s červeným fixem a postupy vydumat a zakreslit na předstartu. Předešlo se tak vynechání některé z kontrol, což znamenalo diskvalifikaci (P. Bína), nebo zbytečnému vracení se. To zase přineslo spoustu minut navíc (J. Michalec). Oba případy postihly asi šest desítek osob.

Nemálo borců závod v některé fázi zabalilo. Časů u dospělých kolem 150-200 minut nebylo vůbec málo.

Ani tato etapa nezdecimovala už tak unavené běžce. Asi šedesát se jich v pozdní odpoledne účastnilo dalšího vloženého – tentokrát paměťového – závodu. Ten ale nikdo z MLOKů neabsolvoval. Přednost dostala zahradní párty u Kamarytů.

Naštěstí třetí – nedělní – klasická etapa už nebyla tak brutální.
Vyskytovaly se i delší běžecké pasáže na volbu postupů.

Umístění na stupních vítězů v celkovém hodnocení West Cupu vybojovala Kateřina Černá. třetím místem v kategorii D12. Byl to jediný medailový úspěch pro mariánskolázeňské barvy.

Ostatní výsledky: H10 – 7. Samuel Janoch, 8. Jonáš Černý, H12 – 6. Václav Bartoš, H21 – 9. Luděk Bartoš, 12. Petr Kunc, H35 – 6. Josef Milota, 15. Jan Michalec, 18. Libor Černý, 22. David Bašek, H55 – 10. Jan Fišák, 12. Jan Sklenář, D35 – 9. Martina Kamarytová, 15. Kathrin Bínová, D45 – 7. Helena Tenglerová

Josef Milota

Zpráva z konce prázdnin.
Nejlepší ze všech MLOKů byla Katka Černá

MLOKci se srpnových závodů zúčastňovali v nejrůznějších sestavách a s velmi skromnými výsledky:
Rumcajsova míle (4 etapy) – H65 Fišák 6. z jedenácti, Stáňa vynechala kontrolu.
Pěkné prázdniny (3 etapy) – D40 Jana Bartošová 25. ze 47, H12 Vašík 20. ze 46, H16 Vojta 23. ze 31, H45 Luděk 8. ze 48, H65 Fišák 8. z 15, Maruška orazila cizí kontrolu.
Oblasťák v Nejdku (3 etapy) s dobrou účastí viz:
westcup.nejdek.net
Zde zazářila Katka Černá skvělým třetím místem v celkovém pořadí D12

JF

KARATISTA MALINOVSKÝ VYHRÁL PO OSMÉ ORIENTAČNÍ ZÁVOD NA KAMZÍKU

Na Fit louce u bývalého hotelu Kamzík nad Mariánskými Lázněmi si v polovině srpna dali sraz sportovci z oddílů karate a juda, aby se opět poměřili v orientačním běhu.

O nějakých laicích nemůže být ani řeči. Vesměs tradiční účastníci mají na svém kontě dostatek návštěv. Letos se závodilo už po dvacáté deváté.

Milovníci úpolových sportů se těší u místních orientačních běžců dobrého renomé, běhají totiž bez buzoly. A to z jednoduchého důvodu: neví jak se s ní zachází. Stejně mají za ty roky stále se opakující terén dobře „zmáklý“.

Kontrol bylo v lese rozmístěno třináct a šlo jednu vynechat. Stejně jako v několika předchozích ročnících byl použit systém „free order“ – volné pořadí kontrol.

Běhalo se jako vždy s tužkami a papírovými průkazkami, do nichž se jako kontrola průchodu zapisovaly odpovědi na nejrůznější otázky. Nechybělo opět skládání básně.

Tentokrát bylo tématem vítězství Zuzany Hejnové na 400 m překážek na MS v Moskvě. Zde jsou ta zdařilejší díla: To je pohled na dráhu, všichni běží pomalu, na Zuzanu nemají, ty co denně zobají. Kdo to pádí jako huska, to se řítí naše Zuzka, Amíci jí nahání, marně, až se naklání. Zuzana je jako šíp, po 400 m může pít, výkon to byl veliký, už tam sázej půllitry nebo Zuzana Hejnová, běhá jako šílená, přeskočí překážky, má pružný podrážky.

Vítězství v kategorii Elita si – už po osmé – vybojoval trenér karate Radomír Malinovský v čase 84 minut a 55 sekund. Druhou a třetí příčku obsadili funkcionáři juda Karel Tesař (111:25) a Ivan Korol (130:43), na dalších místech skončili Roman Jokel (133:59), Jiří Klimko (170:21) a Kamil Špindler (173:47).

Poslední jmenovaný běžel s GPS, jež mu naměřila, že urazil cca 15 kilometrů. Přitom ideální trasa čítalo zhruba o devět kilometrů méně.

Aktivní orientační běžci startující v kategorii Profi nemohli žádnou kontrolu vynechat. Podle předpokladu se prosadilo mládí. Vyhrál student Jan Macura v solidním čase 61:22. Za ním se seřadili Miloš Kamaryt, Libor Černý, Pavel Bína, Martina Kamarytová, Kathrin Bínová a Monika Černá.

Cenu pro nejlepší v kategorii mládež, jež měla samostatný lehčí závod, připadla Štěpánu a Václavu Klimkovým i přes to, že šli společně. Na rozdíl od soupeřů, jimž byli členové oddílu OB Kateřina Černá a Břetislav Milota, našli totiž všech osm kontrol.

Běžci na stanovištích zápasili nejen s dotěrným hmyzem ale třeba i s určením, v kterých mořích končí všechny české řeky (Baltické, Černé a Severní). Atlantik ani Středozemní nejsou správné odpovědi.

Nikdo nedokázal správně pojmenovat koně Alexandra Velikého (Bukefalos). Padaly pokusy jako Hatátitla, Horymír, Malý Saša, Ali Šemík, Dušan, Alex junior nebo Saša Krusty.

Dobře se naopak aktéři vyrovnali se sestavením věty, v níž budou slova začínat na písmena P, Q, R, Ř, S, Š, T a Ť. Výtvory Podlý Quido Rébus Řeší, Síla Špuntu Touhu Tiší, Pan Quentin Rantino Řezal Svižně Šrot – Trapný Ťulpas či Prý Quidovi Roste Řeřicha Se Šťovíkem Tuze Těžce patřily k těm povedenějším.

Případný čtenář si může zkusit složit i něco lepšího. Předtím se ale doporučuje hodinka intenzivního běhu. To pak mozkové závity pracují docela jinak.

A pak ještě napsat smysluplné slovo o více než čtyřech písmenech, jež se čte z obou stran stejně, nebo uhodnout, jak se jmenuje herec v roli Otíka ve filmu Vesničko má, středisková. Sylvester Stallone, baron von Österháze, Ota Pako, Lálín Evžen, Zdeno Urbán, Ištván Lájoš, Maslo Szabó ani Lászlo Huni to tedy nebyl.

Josef Milota

PEPOVA NOVELA
ORIENTAČNÍ VETERÁNI MĚLI SVĚTOVÝ ŠAMPIONÁT V ITALSKÉM SESTRIÉRE

Výkonnostní orientační běžci veteránského věku (od 35 let výše) mají každoročně možnost se poměřit na nejvyšší úrovni, a to při mistrovství světa – World Masters Orienteering Championships.

To letošní se za rekordního počtu zúčastněných zemí (45) konalo od 2. do 10. srpna v italském horském středisku Sestriére pár kilometrů od francouzských hranic a bylo součástí multisportovních World Masters Games s centrem v Turínu.

Orientační běžci byli v počtu 2600 účastníků mezi třiceti vesměs olympijskými odvětvími nejpočetnější sportovní skupinou v rámci WMG.

Do Itálie odcestovala dvojice závodníků z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK: Jan Sklenář (kat. H70) a Josef Milota (kat. H55).

Oba už nějaké to veteránské mistrovství světa absolvovali, takže věděli, jaká konkurence je čeká. Do Itálie cestovala vlastně celá rodina Sklenářova, ale Honzova manželka i obě dcery pojaly tuto cestu pouze turisticky.

Minimálním cílem je účast v osmdesátičlenném finále A, kde se bojuje o medaile. Už to je ale při průměrném počtu dvou set startujících v každé kategorii pořádná výzva.

O sportovním hledisku netřeba hovořit, jednalo se ale také o významnou společenskou událost. Na slavnostním zahájení byli kromě vrcholných činovníků z IOF (International Orienterring Federation) přítomni i starostové z pěti italských měst, kde se všechno orientační dění odehrávalo.

Prvním setkáním s mapou byl trénink sprintu v ulicích Bardonecchie. Ten ale mnozí pro přílišnou jednoduchost vynechali.

Do tuhého začalo jít v kvalifikaci sprintu, jež se odehrála v Pragelatu s doběhem pod skokanskými můstky, kde se v roce 2006 skákalo o olympijské medaile.

A finále si vyběhl s pořádně odřenýma ušima Pepa Milota, jenž se musel vracet pro vynechanou kontrolu. Nakonec mu to těsně vyšlo. B finále zbylo na Sklenáře.

Sprintové finále se běželo přímo v Sestriére. Svojí obtížnostní bylo důstojným prvním vrcholem WMOC.

Pepa Milota obsadil lichotivou osmnáctou příčku, na níž by si před odjezdem do Itálie ani nevsadil. O možné umístění v první desítce se připravil minutovou chybou v polovině závodu a špatným vyřešením jednoho delšího postupu v konci závodu. V cíli mu naměřili čas 19 min. a 52 s. Vítězství patřilo Švýcaru Gugliemettimu (17:29). 31. (105. celkově) doběhl Honza Sklenář ve finále B.

Další den se všichni vypravili do terénu. Trénink v členitých a místy kamenitých loukách dvacet minut chůze od Sestriére jen mírně naznačil, co může běžce v následných dnech čekat.

Dva kvalifikační závody na klasické trati (long) pod zamračeným nebem měly cílovou arénu v olympijském biatlonovém areálu u Sansicaria. Vzhledem k tomu, že se běhalo po oba dny v jednom – zato pořádném – svahu, byl problém se světovými stranami prakticky vyřešen. Na východ se stoupalo do kopce, na západ se běželo dolů.

Rébusem bylo vyrovnat se s klasifikací lesa a luk. Na všechna strany to totiž vypadalo tak nějak stejně.

Lichotivé čtvrté místo v jedné ze tří skupin kategorie H55 obsadil Pepa Milota (postupovalo prvních 27). Umístění v kvalifikaci je ale druhořadé, ve finále začínají všichni od nuly. Vliv to má pouze na podobu startovní listiny. Ti lepší vybíhají v závěru.

Pod čarou A finále zůstali Honza Sklenář.

Den před finále si většina proběhla či prochodila les u Claviére. Ten se svým charakterem kvalifikačnímu lesu příliš nepodobal. Přibyla pichlavá přízemní kleč i těžko překonatelná kamenná pole.

O finálovém ránu museli pořadatelé řešit náročný logistický úkol: dopravit prostřednictvím lanovek cca tři tisíce osob do výšky 2300 metrů nad mořem. Díky dobré organizaci i ukázněnosti všech seniorů nikdo start nezmeškal.

Ještě většímu náporu však čelila lanovka při zpáteční cestě. To už ale bylo po všem, a tak nějaká půlhodina nebo hodina v dvousetmetrové frontě až tolik nevadila.

Počasí panovalo více než příznivé. Na obloze ani mráčku, vzduch čistý. Přesto se nervozita na startu dala krájet. Pro každého to byl závod roku. Něco jako Wimbledon pro tenisty nebo Hahnemkamm pro sjezdaře. Buď a nebo. Oprava neexistuje. Když tak možná za rok. V Brazílii.

Stavitelé se vyznamenali a připravili po všech stránkách náročný a zajímavý závod. Bez chyby se nedostal do cíle nikdo.

Téměř deset minut nechal zbytečně na trati Milota, jenž si navíc v polovině závodu při pádu v kamení rozsekl nohu pod kolenem. Nezpomalil, vzpomněl si na heslo ´samuraj nezná bolest´, obohatil přítomným cizincům jejich slovník o ty nejjadrnější české výrazy a pokračoval dál.

Jeho cílový čas měl hodnotu 66 min. a 4. s., což znamenalo slušné 21. místo. Prvnímu Finovi Rautiovi naměřili 54:10.

Sklenář skončil ve finále B 49. (118. celkově).

Díky stříbru Jaroslava Havlíka z Jičína ze sprintu v kategorii H75 a bronzu Vítka Pospíšila z Prahy z klasické trati v kategorii H45 nevyšli při rozdílení cen naprázdno ani Češi.

Medaile si rozdělili reprezentanti 25 zemí. Nejúspěšnějšími sběrači kovů se stali závodníci ze Švédska (12-11-6), Finska (9-10-8), Švýcarska (11-2-2) a Norska (6-5-4). Čili žádné překvapení.

Největší výpravy přijely z Finska (528), Norska (382), Ruska (337), Švédska (327), Švýcarska (147) a Estonska (103). Češi přicestovali v počtu 72 osob a patřila jim v tomto měřítku osmá příčka.

A na závěr: nejstarší účastník Rune Haraldsson ze Švédska měl ročník narození 1918. Z toho je patrné, že orientační běh se dá aktivně provozovat i do velmi vysokého věku. Který sport může toto nabídnout?

MLOCI Před halou v Sestriére, kde bylo po celou dobu centrum MS. Nejstarší účastník Mistrovství světa v orientačním běhu Rune Haraldsson ze Švédska

Josef Milota

MLOKci byli úspěšní i na Velké ceně Moravy 2. – 4.8.2013

D12A Katka Černá 2. místo
D35C Monika Černá 3. místo
D45C Radka Miturová 1. místo
H10C Jonáš Černý 4. místo
H35C Libor Černý 4. místo
HDR Lucka běžela jen 2 etapy.

JF

Zpráva z pětidenních v Novém Boru

Účast MLOKů byla mohutná, ale velmi chaotická. Řada našich borců, např. Martina, Monika, Katka, Markéta, Kathrin, Radka, Martin T., Petr, Pavel, Jonáš, Vojta, Michal, Miloš, Libor a Břeťa běžela kategorii příchozích nebo jen některé etapy.
Největší hvězdou byl celkově druhý Vašík Bartoš v H12B. Porazil dalších 13 soupeřů.
Další výsledky:
D10 (24) 19. Maruška Bartošová
D35 (22) 6. Jana Bartošová
H21B (37) 8. Martin Bína – porazil Lukáše Bauera!!!
H45A (34) 4. Luděk Bartoš
H55A (23)4. Pepa Milota
H65A (25) 11. Fišák

JF

VÁCLAV BARTOŠ SAHAL NA BOHEMII PO ZLATU,
MARTIN BÍNA ZVLÁDL MĚŘENÍ SIL S LUKÁŠEM BAUEREM

V Lužických Horách na Novoborsku se na konci července odehrál devatenáctý ročník mezinárodních vícedenních závodů v orientačním běhu Bohemia 2013.

Původně – v letech 1978–86 – byla Bohemia třídenní a konala se každý sudý rok. Od roku 1987 se závody rozšířily na pětidenní a pořádají se v lichých letech.

Návštěva byla jako obvykle početná i kvalitní. Celkem se účastnilo cca 1400 běžců – z toho asi 500 cizinců – ze 32 zemí. Nejpočetnější zahraniční výpravy přijely z Německa, Rakouska, Dánska, Litvy, Lotyšska a Ruska.

Na této významné akci nemohli chybět ani členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již dorazili v počtu 23 závodníků. Zdaleka ne všichni však absolvovali plný počet etap.

Někteří přijeli třeba jen na víkend, jiní odjeli dříve, pár jedincům vystavilo stopku zranění. I tak dosáhli „mloci“ několika zajímavých úspěchů.

První dvě etapy měly centrum u obce Chřibská, zbytek se odehrál v okolí Kytlice. Terén byl pokaždé dost podobný: kopce, pískovcové skály a kameny, horší průchodnost i vysokým lesem, v nižších partiích měkká, podmáčená podložka. Jestliže se k tomu připočte téměř tropické počasí, pak je jasné, že o nějakém úprku nemohlo být ani řeči.

Výborně se Bohemia vydařila Václavu Bartošovi v kategorii H12B.

Ten se v prvních čtyřech etapách pohyboval mezi druhým a čtvrtým místem a do závěrečného hendikepu startoval z druhé pozice s odstupem 7 min. a 36 s. za vedoucím Hudským z Jablonce.

V lese šel však naprosto bez chyby, zatímco zřejmě nervózní soupeř kupil chyby. Oba závodníci se tak ke konci závodu seběhli. Bohužel v posledním sešupu ze skal měl více odvahy Hudský, jenž pak proběhl cílem jen o tři sekundy dřív než Bartoš.

I tak je to pro Vaška vynikající výsledek. Bylo to navíc jediné celkové umístění mariánskolázeňského závodníka na stupních vítězů.

Po některé z medailí sahal v páté etapě také Josef Milota v kategorii H55A. Ten sice vybíhal z páté pozice, ale v polovině závodu už byl třetí. Po dvouminutové chybě však spadl na čtvrtou příčku, a tak už to zůstalo.

Menší náplastí mu můžou být dvě dílčí první místa v první a čtvrté etapě, za něž obdržel malé poháry. O lepší výsledek se tentokrát připravil fatálními chybami ve druhém závodě.

Bramborovou příčku obsadil také Luděk Bartoš v kategorii H45A. Ten nebyl ze svého výsledku vůbec zklamaný. Původně doufal jen v umístění na konci první desítky.

I přes větší časový odstup za medailovými pozicemi jsou sympatické šesté místo Jany Bartošové v kategorii D35B a osmá příčka Martina Bíny v kategorii H21B.

Bínovo vystoupení bylo navíc okořeněno soubojem s naším dlouhodobě nejúspěšnějším lyžařským reprezentantem Lukášem Bauerem. Bína v něm obstál. Z pěti etap měl čtyřikrát lepší výsledek a v součtu všech závodů měl o dvanáct minut kvalitnějí čas. Bauer nakonec uzavíral první desítku.

Na Bohemii startoval také Jaroslav Jirásek z Chebu v kategorii H65A. Ten se poměřoval hlavně s naším Janem Fišákem.

Oba poctivě střídali dobrý a špatný výsledek, aby se v poslední etapě potkali hned za startem. Celý závod absolvovali jako dobří známí společně – včetně šestiminutového bloudění – a rozdali si to na posledním postupu na sběrnou kontrolu. V něm byl lepší Jirásek, jemuž patřilo desáté místo. Nakonec jedenáctý Fišák přiběhl 37 sekund po něm.

Plný počet etap měla ještě devatenáctá Maruška Bartošová v kategorii D10.

Pepa Milota

Zpráva z třídenních závodů HSH u Medlovského rybníku.

MLOKci: Opavová, Jan a Jana Sklenářovi, Jan a Lucie Johanka Fišákovi.

Počasí: Jako na Vysočině – horko nebo zima.

Pozoruhodné výsledky: Sklenář celkově druhý, Stáňa dvakrát na bedně v etapách.

Terén: 90% kontrol bylo umístěno pod úrovní terénu v husté síti rozčvachtaných vodotečí, často v podrostu.

Komentář: Jana Sklenářová běžela stabilně na desáté místo.
Stáňa dobrým výkonem nestačila smazat ztrátu z první etapy a skončila pátá.
Fišák pokračoval v katastrofálních výkonech další diskvalifikací za oražení nesprávné kontroly v první etapě.
Lucka se procházela bažinatým lesem s radostí.
Sklenář, v závěrečném handicapu, ze čtvrtého místa mazácky využil lítého souboje borců, kteří startovali před ním, nenechal se zatáhnout do chyb obou soupeřů a doběhl skvěle druhý.

JF

PRVNÍ ROČNÍK BĚHU SPA-RUN

V sobotu 13. července se v Mariánských Lázních konal městský běh na 6,1 km.

Start i cíl byl na centrálním parkovišti. Akce byla pořádána v rámci pivně bigbítového Starosta festu. Na start se dostavilo 58 borců – 41 mužů a 17 žen.

Trasa vedla kolem nemocnice, fotbalového stadionu Viktoria a Ferdinandova pramene a pak parkem pod tenisovými kurty. Následoval strmý výběh ke knihovně, dál po chodníku až k poště. kde čekal další solidní stoupák na Anglickou ulici. Dále kolem Nových Lázní ke Casinu, přes Kolonádu, kolem Arniky na Hlavní třídu a pak pořád rovně až ke knihovně. Pk dolů do parku a stejnou cestou jako na začátku do cíle. Počasí bylo dost slunečné a závod rychlý. Nikde se nedalo moc odpočinout.
Vytyčení trasy sneslo srovnání s Mistrovstvím Evropy a zajištění pořadateli a všemi druhy policie bylo zhruba na úrovni olympiády.

Do cíle doběhl jako první byvší orientační běžec Honza Sokol ze Sokolova (20:22) před místním mladíkem Davidem Špindlerem (20:41), kterého trénuje Honza Sklenář, a Norbertem Švarcem z Plzně (21:37). Pepa Milota obsadil v mužích 14. místo (17. v absolutním pořadí) v čase 24:46 a byl vyhlášen jako nejlepší běžec nad 50 let. Proběhnout se přišel i Borek Urbanec (21., 30:29), který měl co dělat, aby porazil Moniku Černou (30:50). Ta skončila v ženách sedmá (35. absolutně). V dámské kategorii zvítězila účastnice maratonu z londýnské olympiády Ivana Sekyrová ze Sokolova (21:20) před domácí Monikou Preibischovou (21:32) a Vendulou Petříkovou (23:05). Závodit přišla i dítka od Evy Čechové (Bischofové), která absolvovala zhruba kilometrový závod v parku před nemocnicí. Linda doběhla mezi děvčaty (5 účastnic) druhá, Tomáš byl mezi kluky (9 účastníků) třetí.

Pepa Milota

Výsledky na www.sparun.wz.cz/

ORIENTAČNÍ VYTVALCI ŠKROCH A ŠREJBR SKONČILI ŠESTÍ

Poslední víkend na konci školního roku je již tradičně vyhrazen pro Mistrovství České republiky dvojic v rogainingu. Letos se odehrálo v Broumech na Křivoklátsku.

Tuto akci nemohl vynechat její pravidelný účastník Michal Škroch z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, jenž absolvoval závod jako vždy se svým parťákem Michalem Šrejbrem z Mladé Boleslavi. Název jejich týmu zněl Chromajzl and Vožungr. Který je který, není doposud známo.

Vítězství v kategorii Muži Open (32 týmů) patřilo favoritům Ondřeji Skripnikovi z Prahy a Radovanu Čechovi z Brna, již posbírali 2320 bodů. Škroch se Šrejbrem obsadili s 1570 body velmi pěknou šestou příčku.

V sobotu ve 14 hodin startovala zkrácená šestihodinová varianta.Té se účastnila téměř kompletní rodina Bartošových z Mariánských Lázní.

Otec Luděk s mladším synem Václavem měli v cíli na kontě 340 bodů a v kategorii Muži Open (9 týmů) obsadili sedmou příčku.

Lépe se dařilo matce Janě, jež se starším potomkem Vojtěchem dosáhla se 430 body dokonce na bronz v kategorii Mix Open (12 týmů). O týden později se na Hradecku konalo Mistrovství světa juniorů v OB, v jehož rámci se pro výkonnostní a hobby závodníky konaly šestietapové závody JWOC Tour 2013. Těch se účastnilo 900 běžců ze tří desítek zemí.

„Mloky“ na nich reprezentovali manželé Jan a Jana Sklenářovi ve veteránských kategoriích.

Časy se tentokrát nesčítaly, ale převáděly na body. Po pěti etapách se navíc nejhorší výsledek škrtal. Závodník tak mohl klidně jeden ze závodů vynechat nebo být i diskvalifikován.

Toto pravidlo nakonec pomohlo Janě Sklenářové k nečekanému druhému místu v kategorii D50B. Lázeňská závodnice totiž v páté sprintové etapě, jež se odehrála v ulicích a parcích Hradce Králové, vynechala jednu z kontrol. Závěrečnou šestou etapu si pak ale pohlídala.

Nepopulární bramborovou medaili za čtvrté místo vyběhl Honza Sklenář v kategorii H70. K lepšímu výsledku mu chybělo nějaké dílčí umístění na prvním nebo druhém místě.

Jako diváci ale Sklenářovi – stejně jako ostatní Češi – vůbec nezklamali. Svými hlasivkami popohnali české juniory a juniorky k dvojnásobnému triumfu v závěrečných štafetách.

Josef Milota

V KUNČICÍCH SE FINIŠOVALO BAHNITÝM KORIDOREM

Takovou dávku smůly si členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK už dlouho nevybrali. Že nakonec někteří doběhli ve finále A vůbec do cíle, se jeví jako dílo náhod.

Posledním republikovým orientačním podnikem před prázdninami bylo Mistrovství České republiky na krátké trati, jež v Kunčicích kousek od hranic s Polskem uspořádal oddíl Severka Šumperk.

Už při pátečním přesunu na Moravu se necítila na medaili pokaždé útočící Stanislava Opavová úplně fit. V sobotu ráno se probudila s menší horečkou a bolestmi v krku a další účinkování proto raději vzdala.

Tisícovku účastníků nečekala pár kilometrů východně od Králického Sněžníku žádná rovina, právě naopak. Běhalo se ve výšce mezi 600-900 m. nad mořem. Cest v lese příliš nebylo, zato nejrůznějších detailů ano. V pokynech stálo, že se v závodním prostoru nachází 5516 převážně kamenitých kupek, 142 zídek, 391 skal a skalek a 356 bažin. Kdo by o těchto číslech pochyboval, může si je doma v klidu v mapách přepočítat.

M ČR na krátké trati je dvoudenní akce, v sobotu je na programu kvalifikace, v neděli potom finále o tituly. V mistrovských kategoriích, kde „mloci“ měli Vojtu Bartoše (H16), je postupový klíč vzhledem k vysoké účasti velmi přísný. Z několika početných skupin jen malá část jde do A finále, ty méně úspěšné čeká finále B, C event. D. Veteránům – běžcům nad 35 let – stačí v sobotu doběhnout v první polovině startovního pole.

Sobotní tratě měly větší převýšení a občas i delší postupy. Kontroly se z poloviny nalézaly v méně průchodném porostu – hustníky, podmáčený terén. Později startující měli určitou výhodu, na některých místech už byly v lese vyšlápnuté „dálnice“.

Závod se vůbec nevydařil jindy spolehlivému Janu Fišákovi v kategorii H65. Ten ani nepamatuje, kdy naposledy nepostoupil z kvalifikace. Orientačně obtížný terén nesvědčil také Vojtovi Bartošovi.

Veteráni Luděk Bartoš (kat. H45), Pepa Milota, Honza Michalec (oba kat. H55) a Jan Sklenář (kat. H70 si naopak vyběhli příčky od 3. do 22., jež je udržely ve hře.

Umístění v kvalifikaci je v podstatě druhořadé. Má pouze vliv na podobu finálové startovní listiny. Ti nejlepší ze soboty vybíhají nakonec. Útočit na přední umístění se ale dá z jakékoliv pozice.

Nedělní finále se odehrálo v lépe průběžném lese. Na start se šlo dost do kopců, a tak převýšení v mnohých kategoriích bylo zanedbatelné. Kupek v lese ale jako by přibylo. Však také většina popisů kontrol měla název prostřední kupka, což znamenalo velmi pozorně kontrolovat kódy.

To se vymstilo Michalcovi, jenž narazil špatně druhou kontrolu – 58 v běhu zaměnil za 95 – a byl diskvalifikován.

Luděk Bartoš se v současnosti fyzicky necítí příliš dobře a doběhl na 22. místě.

Dobře rozběhnutý závod měl Sklenář. Podle mezičasů se držel na jistém druhém místě. Pár kontrol před cílem při sbíhání z kopce však spadl jako podťatý. Botu mu v místě paty propíchl ostrý klacík velikosti ulomeného hrotu tužky. Na obrázku ho v cíli ukazuje Fišákovi. Vynucená přestávka, kdy nešťastník doloval ze zuté boty cizí předmět, a následné spíše dopajdání do cíle ho odsunuly na čtvrté místo.

Milotovi tento terén nesvědčí, v minulosti se mu mezi stovkami kupek vůbec nedařilo. Tentokrát však u něj nastal nějaký zázračný rozbřesk a mariánskolázeňský závodník obsadil nečekané třetí místo!Po oba dny se vyvaroval větší než půlminutové chyby a výsledek se dostavil. Byla to jediná medailová příčka západočeského závodníka na tomto mistrovství.

Fišák svůj předchozí nezdar dokonal ve finále B, kdy si vzal na startu mapu pro finále A (chtěl ho přece původně běžet). Omyl zjistil na první kontrole. Následné vracení ho stálo drahné minuty a nakonec doběhl v „béčku“ desátý, celkově 22.

Vojtěch Bartoš skončil ve finále H16C pátý (celkově 39.). Oko diváka zpestřil po oba dny dlouhý doběh od sběrné kontroly do cíle. Rozmáčená louka se záhy změnila v bahnité koryto a běžci museli vynaložit hodně úsilí k jeho zdolání. Výjimkou nebyly ani boty pohřbené v půlmetrové hloubce. Jeden závodník v sobotu po doběhu hledal – nakonec úspěšně – ztracenou obuv za pomoci lopaty a krumpáče.

Josef Milota

Zpráva z Mistrovství české republiky a veteraniády v OB.
22.+23.6.2013 Staré město pod Sněžníkem.

Přihlášeni byli Vašík, Vojta a Luděk Bartošovi, Stáňa Opavová, Milota, Michalec, Fišák a Sklenář.

Nemocná Stáňa se vrátila domů z poloviny cestování na závody.

Závody se konaly na obrovitých zalesněných úbočích, posetých stovkami kamených kup a kupek.

Smůla potkala nejen Stáňu, ale i Honzu Sklenáře (H70).

Ten si ve finále A na jasné druhé pozici probodl botu i s nohou a dobelhal se na čtvrtém místě ze sedmi.

Raška na desáté pozici ve finále orazil cizí kontrolu a byl diskvalifikován.

Fišák (to jsem já, H65) podcenil soustředění na semifinále, spadl do béček a tam to završil tím, že si vzal cizí mapu.

Ztráta 19 minut a předposlední místo. Trestuhodný přístup k MČR.

Bartošové podle očekávání – Luděk (H45) 20. ze 48, Vojta (H16) 39. z 54 a Vašík si užíval kupky v kategorii příchozích.

Takže jediným MLOKem, zachraňujícím dobré jméno Mariánskolázeňských orientačních běžců byl Pepa.

Soustředěným výkonem v semifinále i ve finále A získal vynikající třetí místo ze čtyřiačtyřiceti závodníků v kategorii H55.

JF

ORIENTAČNÍ BĚŽCI PROBĚHLI SEDMIHOŘÍ

V obci Mezholezy, jež se nachází mezi Kladruby a Horšovským Týnem, se konalo třetí dvojkolo B žebříčku Čechy a republikového žebříčku A v orientačním běhu.

Je s podivem, že se tak atraktivní prostor – přírodní park Sedmihoří – dosud málo využil. Poprvé se v něm v roce 1995 odehrálo Mistrovství České republiky na klasické trati, následně dva závody západočeského oblastního žebříčku a jinak nic. Snad proto byla nynější návštěva velmi početná – cca 1200 závodníků.

Nevelkou vzdálenost od svého bydliště využilo rovněž 26 běžců z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již vyběhli tři medailové pozice a devět dalších umístění v první desítce.

Závodní prostor byl ohraničen pořádnými kopci s množstvím žulových kamenů a kamenitým povrchem, ve střední časti a v prostoru před cílem se rozkládala místy dost podmáčená rovina s hustším porostem a melioračními rýhami.

Sobotní závod na klasické trati splňoval hlavní kritérium pro tuto distanci, a to dostatek dlouhých a zajímavých postupů na volbu. Horší už to bylo s parametry v některých kategoriích – zvláště těch veteránských. Staviteli jako by při plánování tratí trochu ujela ruka. Možná si říkal: Ať si kluci pořádně užijou. Užili. Ale nikdo si nakonec nijak nestěžoval.

Nedělní krátká trať se běžela v jen mírně zvlněných nebo rovinatých partiích. Pro dobrý výsledek bylo třeba vyvarovat se jakéhokoliv zaváhání. I třeba minutová chybka znamenala pád do výsledkového suterénu.

Dobře si vedli „mloci“ na klasické trati. Druhé místo vybojoval Jan Fišák v kategorii H65 a dva bronzy získali Stanislava Opavová v kategorii D55 a Václav Bartoš v kategorii H12C. O den později si ale všichni jmenovaní pohoršili: Fišák (10.), Opavová (8.), Bartoš (22.).

Solidně zaběhli také Jonáš Černý v kat. H10C (6. a 4.), Kateřina Černá v kat. D12C (11. a 6.), Vojtěch Bartoš v kat. H16B (7. a 16.) a Josef Milota v kat. H40 (5. a 9.). Desátý skončil v sobotu Luděk Bartoš v kat. H40.

Josef Milota

LUDĚK BARTOŠ SI DOBĚHL U BOHDALCE PRO STŘÍBRO

Slušně si vedli běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK na druhém dvojkole B žebříčku Čechy, jenž uspořádal oddíl SKP Žďár nad Sázavou u obce Bohdalec.

Mírně zvlněný les s dobrou dohledností dovoloval plynulý, rychlý běh. Fyzicky disponovaní borci si závody pochvalovali, a to přes to, že lesní podložka byla po předchozích deštích pořádně nasáklá.

Orientačně to nebylo až tolik obtížné. Opravdu těžkou trať ale nešlo postavit, i kdyby se stavitel roztrhal. V lese s množstvím komunikací a rozsáhlou sítí vodotečí rozhodoval přesný azimut, dobrá dohledávka a samozřejmě rychlé nohy.

Nedělnímu závodu na krátké trati by určitě slušel větší počet kontrol. Kupříkladu na čtyřkilometrových tratích jich bylo kolem dvanácti. Dvojnásobek by nejenže nevadil, ale potěšil.

Nejlepšího výsledku z Mariánskolázeňských dosáhl Luděk Bartoš v kategorii H45. Ten se po sobotním čtvrtém místu na klasické trati protlačil o den později na stříbrný stupínek.

Díky nedělní třetí příčce Kateřiny Černé v kategorii D12 pak měli „mloci“ dalšího člena na stupních vítězů.

Mezi prvních deset se po oba dny dostali Marie Bartošová v kategorii D10 (9. a 6.), Josef Milota v kategorii H40 (5. a 6.) a Jan Fišák v kategorii H65 (9. a 6.).

Šesté místo obsadil na krátké trati Jonáš Černý v kategorii H10.

Josef Milota

ORIENTAČNÍ BĚŽCI ABSOLVOVALI NEPLÁNOVANÝ TEST V PŘEŽITÍ

Poslední předprázdninové dvojkolo žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu se za účasti 170 sportovců odehrálo za značně nevlídného počasí u obce Nová Víska na Karlovarsku. Sobotní zkrácená trať se naštěstí obešla bez dešťových přeháněk, vláhy však bylo v lese dost. Borci často brodili potoky nebo zdolávali v obou směrech strmé svahy. Do podmáčeného lesa se vydaly také dvě desítky borců z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již vyběhly osm umístění na stupních vítězů. Zlato však žádné. Za překvapení lze určitě považovat bronz veterána Pepy Miloty v hlavní kategorii mužů H21. Ten už v této kategorii nemá přílišné ambice. Rychlým během od sběrné kontroly do cíle předskočil o jedinou sekundu Jindřicha Kováře z Aše, o dvě pak Petra Bořánka z Prahy. Všichni tři se vešli do rozmezí tří sekund, což je v orientačním běhu nepříliš častý jev. Nedělní závod na klasické trati se konal za mnohem horších podmínek. I ti největší pamětníci tvrdili, že tak brutální to ještě nikdy nebylo. Na návštěvnosti se to ale nijak zvlášť neprojevilo. Orientační běžci jsou zkrátka odolnější druh sportovce. Nepřetržitý hustý déšť, kdy byl každý mokrý už na startu, ještě tolik nevadil, ale teplota kolem pouhých tří stupňů nad nulou udělala z této záležitosti neplánovanou zkoušku v přežití. V cíli byli všichni tak zkřehlí, že nápoje, jež poté konzumovali, roztřesenýma rukama vybryndali z většiny na zem nebo přímo na sebe. Dvakrát na stupně vítězů šli během víkendu Kateřina Černá (2. a 1. v kat. D12), Helena Tenglerová (2. a 3. v kat. D45) a Jonáš Černý (3. a 3. v kat. H10). Pouze v sobotu se prosadili Jana Bartošová (2. v kat. D35), Martina Kamarytová (3. v kat. D35), Václav Bartoš (3. v kat. H12), Josef Milota (3. v kat. H21) a Jan Sklenář (2. v kat. H55). Nedělní závod vyšel Vítu Macurovi (3. v kat H18), Janu Fišákovi (3. v kat. H55) a Magdě Sklenářové (1. v kat. D18).

Josef Milota

OBLŽ SKV
V sobotu krátká s překvapením, v neděli zážitek roku

V Nové Vísce v sobotním závodě bylo překvapením to, že se – na rozdíl od ohlášení v rozpisu – žádné překvapení nekonalo. Mloci závodili celkem slušně, Pepa skvěle. Vítězství se nám vyhnulo, zato druzí byli Katka Černá (D12), Jana Bartošová (D35) Helena Tenglerová (D35), Jan Sklenář (H55) a třetí Martina Kamarytová (D35), Jonáš Černý (H10) a Vašík Bartoš (H12). Nejskvělejším výsledkem v dospělých je však 3. místo Pepy Miloty, který porazil v kategorii H21 soupeře o 30 let mladší a například i Petra Bořánka z USK Praha.

V neděli se – díky vytrvalému dešti a teplotě 4 stupně – odehrál nezapomenutelný závod. Závodníci se po proběhnutí cílem klepali tak, že téměř nebyli vidět, rozlévali pivo, odmítali mluvit aby si nevycvakali zuby a nedokázali rozvázat tkaničky u bot. Mnozí vibrovali ještě dlouho poté, co se převlékli a přezuli a už jim vlastně ani zima nebyla. Někteří měli zcela průhledné prsty na rukou.

Zvítězily tentokrát Katka Černá (D10) a Magda Sklenářová (D18), a třetí byli Helena Tenglerová (D45), Jonáš Černý (H10), Vít Macura (H16) a Jan Fišák (H55)

JF

KOŽLANSKÝ ORIENTAČNÍ SURVIVAL VZDALI I ZKUŠENÍ ZÁVODNÍCI

Městečko Kožlany na sever od Plzně bylo místem, kde se odehrály dva závody žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu. Běhalo se na mapě Vožehák. Stejnojmenný rybník se nachází na okraji závodního prostoru. O příjemném sportovním zážitku ale nemohlo být ani řeči. Pokud má název Vožehák znamenat, že o nějaké to ožehnutí nebude v tamní přírodě nouze, pak to platilo stoprocentně. Mnozí účastníci se drbali na nohách ještě pár dní poté. Sobotní závod byl zároveň přeborem oblasti na krátké trati. Běžci, jichž se sjely téměř dvě stovky, hledali kontroly hlavně v erozních rýhách. Těch bylo v lese tolik, že se ani nepodařilo zanést všechny do mapy. Do Kožlan přijela také výprava z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, jíž se podařilo vyběhnout osm umístění na stupních vítězů. Stříbrné příčky obsadili Mikuláš Janoch v kat. HDL, Jan Macura v kat. H20 a Stanislava Opavová v kat. D45, třetí doběhli Kateřina Černá v kat. D12, Hana Fišáková v kat. D35, Samuel Janoch v kat. H10, Vojtěch Bartoš v kat. H16 a Josef Milota v kat. H35. Nedělní závod na klasické trati velmi nápadně připomínal nějakou survivalovou akci. Zdolávání strmých a trnkami značně porostlých svahů, brodění se potokem po kolena (deset přechodů přes vodu byla u mužů norma) nebo klopýtání bahnitými a vysokou trávou zarostlými loukami doprovázené nepublikovatelnými výrazy, tak vypadalo nedělní slunečné dopoledne v Kožlanech. Sokolovský „Bahňák“ (asi dvoukilometrový překážkový běh ve vodě i blátě, konaný nejen pro příslušníky záchranných sborů) se se svými parametry proti tomu jevil jako selanka pro předškolní mládež. Nebylo divu, že někteří zkušení a roky zocelení borci závod v některé fázi raději vzdali. Zdraví je zkrátka přednější. V této zkoušce odolnosti obstáli a na stupně vítězů vystoupili podruhé během víkendu Kateřina Černá (3.), Hana Fišáková (3.), Stanislava Opavová (2.) a Samuel Janoch (2.). Medailové pozici vyběhli také Václav Bartoš (2. v kat. H12) a Jonáš Černý, jimž se předchozí den tolik nevedlo.

Josef Milota

Z oblastního přeboru v Kožlanech u Kralovic nepřivezla sice početná výprava MLOKů žádný titul přeborníka, ale za to zavlála žlutomodrá vlajka nad stupni vítězů v sobotu 8x a v neděli 6x.

V sobotu vybojovali druhé místo Mikuláš v kategorii H10L, Honza Macura v H20 a v kategorii D45 Stáňa. Na třetích místech se umístili v D12 Katka Černá,.. D35 Hanka, H10 Samuel,.. H16 Vojta a H35 Pepa.

V neděli byla Stáňa opět druhá, na druhé místo se posunuli Samuel v H10 a Vašík v H12…

Třetí místa patřila opět Katce a Hance, třetí příčku obsadil i Jonáš v kategorii H10.

JF

STÁŇA OPAVOVÁ SE DOBŘE ORIENTOVALA U RAKOVNÍKA

V Janově na Rakovnicku se konalo první letošní dvojkolo B žebříčku Čechy v orientačním běhu.

Účast byla něco přes osm set sportovců. Nechybělo ani dvacet závodníků ze tří oddílů Chebska. O pořadatelství se podělily oddíly ze Slaného a Kladna.

O dobrém výsledku můžou mluvit členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK, již vyběhli šest umístění na stupních vítězů. Jana Bartošová na něj teprve čeká.

Sobotní klasická trať se odehrála z části v dosti kopcovitém terénu. Les byl vcelku dobře průběžný, ale v cestě stála hluboká údolí. Běhání po lesních komunikacích nepřinášelo po předchozím přídělu vláhy úlevu.

Svůj křest ohněm prožila mariánskolázeňská Monika Černá v kategorii D35. Ta má sice za sebou zhruba dvě desítky závodů oblastního charakteru, ale toto bylo pro ni něco zcela nového.

Na první kontrolu se dostala po jednadvaceti minutách a stejnou dobu jí trvalo nalezení té druhé. To nejhorší ale teprve přišlo. Bloudění po různých údolích na třetí kontrolu se protáhlo na dalších padesát minut. Za tu dobu byla většina jejích soupeřek dávno v cíli. Monika se ale nevzdala a pojala zbytek závodu jako zkoušku vůle. Obstála, byť nakonec ze samého rozrušení zapomněla orazit cílovou kontrolu a byla proto diskvalifikována.

Naprosto suverénně si naopak počínali její zkušení oddíloví kolegové. Stanislava Opavová vybojovala v kategorii D55 první místo, třetí doběhl Jan Fišák v kategorii H65. Těsně za stupni vítězů na bramborové pozici skončil Josef Milota v kategorii H40..

Lépe se „mlokům“ dařilo o den později na krátké trati. Opavová si zopakovala sobotní triumf, Fišák si polepšil o jednu příčku na druhou pozici a stříbrní byli rovněž Vojtěch Bartoš v kategorii H16B a Luděk Bartoš v kategorii H45.Tohle je ovšem Maruška.

Pepa Milota

Béčka v Janově u Rakovníka, 12. a 13.5.2013
Klubovým stříbrem je i nadále Stáňa

Na béčka do Janova se tentokrát vypravila početná výprava MLOKů v sestavě: klan Bartošů, klan Černých, Bínovi a obvyklá sestava veteránů – Opavová, Milota, Sklenář, Fišák. Chladné počasí střídalo mrholení se sluníčkem a závodníci v Janovských rýhách klouzali červeným bahnem a dobíhali občas pěkně zapraseni.

Pohodlní pořadatelé vyhlašovali jen vítěze, a tak jsme si „bedny“ moc neužili. Ovšem Stáňa Janov dobyla a ve své kategorii kraluje. Oba dny nedala soupeřkám šanci a zvítězila na klasické, i na krátké trati. Za zmínku ještě stojí výborné nedělní 2. místo Vojty Bartoše v nadupaných šestnáctkách. A snad nečekaný Fišákův úlet na 3. a 2. místo.

Výsledky.

JF

PEPA MILOTA DOBĚHL V CHRUDIMI DRUHÝ

Veteránští běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK mají na Mistrovství České republiky ve sprintu dost slušnou bilanci, za poslední čtyři roky zaznamenali třináct umístění na stupních vítězů. I letos čekali oprávněně nějaký medailový úspěch.

Úvodní český šampionát v nejrychlejší orientační disciplíně uspořádali členové Lokomotivy Pardubice v Chrudimi ve středu 8. května v den státního svátku.

Závodním prostorem byla z větší části historická část města, běhalo se ale také v nové zástavbě. Největší problémy měli závodníci, jichž se sjelo kolem devíti set, s řešením problémů kolem řeky Chrudimky a jejích ramen.

Přesně v pravé poledne se na trať vydalo v minutových intervalech 33 žen v hlavní kategorii D21, pak následovala třicítka mužů v kategorii H21. Bonbónkem bylo závěrečné vystoupání po „Širokých schodech“ (bylo jich přesně 61) na sběrnou kontrolu na Školní náměstí. Tam už se mlelo z posledního. Schody neminuly žádného startujícího. .

Diváci na Resselově náměstí před nejvýznamnější chrudimskou památkou – kostelem Nanebevzetí Panny Marie -, kde byl doběh, nebyli o nic ochuzeni, jedenáct kamer České televize pořizovalo nejen hodinový záznam, ale zprostředkovávalo zároveň přímý přenos na obří obrazovku v prostoru cíle. Každý se tak mohl na vlastní oči přesvědčit, že i elitní závodníci jsou chybující lidé.

Vítězství patřilo Daně Šafka Brožkové z Jičína a Vojtěchu Královi ze Šumperka.

Od 14 hodin se do ulic a parků Chrudimi vydali závodníci ostatních kategorií. Kvartet mariánskolázeňských seniorů věřil, že v případě chladné hlavy – o rychlých nohách nemluvě – je reálný i stoprocentní zisk cenných kovů. Plány byly smělé, výsledek však střízlivý.

Zlato nemělo minout Stanislavu Opavovou v kategorii D55,.v cíli měla suverénně nejlepší čas. Leč oražení jiné předposlední kontroly znamenalo diskvalifikaci. Její správná kontrola se nalézala o nějakých dvacet metrů jinde. Nepřečíst si pokaždé číselné kódy na kontrole se může někdy vymstít.

Favoritem byl Jan Sklenář v kategorii H70. Tratí doslova prolétl, ale… v rychlosti si zapomněl pohlídat správné označení jedné elektronické kontroly, přes níž určitě běžel. I on byl diskvalifikován.

Jan Fišák, jenž má doma ze sprintu už dvě zlata, jedno stříbro a jeden bronz, běžel v kategorii H65 v podstatě bez chyb. Stačilo mu to ale pouze na nepopulární bramborovou medaili. Na třetí místo ztrácel 65 sekund. Podle vlastních slov to rychleji tentokrát nešlo.

Výkyvů se vyvaroval Josef Milota v kategorii H55. Dlouho figuroval na první příčce, leč úplně poslední startující – Hausvater z Hradce Králové – mu trochu zkazil náladu. Jeho čas byl totiž přesně o minut lepší. Stříbro se ale počítá.

Josef Milota

MLOKci byli na České Veteraniádě v OB sprintu nepozorní.
Pověst zachránil Josef Milota

Čtyřčlenná výprava našich veteránů odjela na Veteraniádu se slušnými ambicemi na tři medaile. Dokonce se dalo očekávat, že při dobré shodě okolností by mohli Opavová – D55, Sklenář – H70 a Milota – H55, přivézt i zlato. Pouze šance letos čajíčkového Fišáka v kategorii H65 byly mlhavé.

Stáňa i Honza Sklenář doběhli do cíle spokojení. Časy byly jasně vítězné. Oba tam však čekalo překvapení v podobě diskvalifikace za chybějící kontrolu.

Stáňa místo správné kontroly č.10 orazila vedlejší, vzdálenou 25 m od té správné.

Honza sice u kontroly č.5 na správném místě byl, ale buďto si orazil špatně nebo vůbec a v čipu kontrola chyběla.

Fišák, podle očekávání, na tři nejlepší nestačil a pouze zběsilým závěrem do dlouhého schodiště těsně ulovil bramborovou.

Pepa (na fotce v květovaných trenclích) odstartoval výborně. Od poloviny závodu na něj však pozdější vítěz získával na každé kontrole vteřinu za vteřinou, takže z toho bylo sice vynikající, ale „pouze“ druhé místo.

výsledky jsou na http://lpu.cz/mcr13/index.php?id=vysledky

JF

MACURA A ČERNÝ PŘEKVAPILI V ŠINDELOVÉ

První květnový víkend uspořádali členové oddílu KOB Sokolov dvojkolo žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu v Šindelové.

Tato obec je známa coby místo s nejnižšími průměrnými teplotami. Orientační běžci ale na předpovědi nebo statistiky nedají, na rozdíl od meteorologů vědí, že jim v Šindelové bude pořádné horko bez ohledu na roční období.

Nepřehledný, zarostlý a permanentně podmáčený terén tam klade na sportovce zvýšené fyzické nároky, zvláště pokud se k tomu připočítají i délkově předimenzované tratě.

O náročnosti svědčí i fakt, že se v sobotním závodě jen dvaceti běžcům ze 166 zúčastněných podařilo stlačit čas pod deset minut na jeden vzdušný kilometr. O den později bylo těch „šťastlivců“ o čtyři více.

Členové početného Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK (22 závodníků) byli šindelovskými lesy až na výjimky zaskočeni, podobně jako naši silničáři každoročním příchodem zimy.

Opravdovým překvapením bylo sobotní první místo Jaroslava Macury v kategorii H45. Pro veteránského závodníka, jenž chodí do lesa s buzolou devátým rokem, to bylo po loňském závodu ve free orderu v Nejdku teprve druhé vítězství v kariéře.

Stříbro brali Kateřina Černá v kategorii D12 a Vojtěch Bartoš v kategorii H16, třetí doběhli Jonáš Černý v kategorii H10 a Vít Macura v kategorii H16.

Sobotní závod se na rozdíl od toho předchozího, kdy se běhalo spíše v rovinatých pasážích, odehrával více v lesích s větším převýšením.

I tentokrát „vybouchla“ v táboře „mloků“ menší bomba. Na bronzový stupínek v kategorii H35 se totiž protlačil Libor Černý. Ten se přitom OB věnuje teprve druhý rok, na závody jezdí hlavně kvůli dětem a platí většinou za outsidera.

Na „bednu“ vystoupili po druhé během víkendu Kateřina Černá (3.), Jonáš Černý (2.) a Vojtěch Bartoš (2.).

Josef Milota

JTR 2013 – MEZIČASY A POSTUPY E2

Na stránce výsledků Jarního trojúhelníku jsme doplnili mapy a mezičasy u kategorií, které měly na tratích vložené části free order. Alespoň částečně tak nahrazujeme neuveřejnění E2 na serveru OB postupy.

9. května 2013 -JRM-

ORIENTAČNÍ BĚŽCI ODJÍŽDĚLI Z MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ SPOKOJENI

Poslední dubnový víkend uspořádal Mariánskolázeňský orientační klub MLOK 28. ročník vícedenních závodů Jarní trojúhelník.

Závodníci, jichž se sjelo kolem tří set, nemuseli tentokrát nikam složitě cestovat, všechny etapy měly shromaždiště ve městě.

Kromě běžců ze západočeské oblasti přijely početné výpravy z Prahy a jejího okolí. O mezinárodní nádech se postarali jednotlivci z několika evropských států.

Začínalo se v pátek odpoledne oblastním mistrovstvím ve sprintu se startem a cílem na louce před stadionem Viktoria Mariánské Lázně.

Mapa v měřítku 1:4 000 dělala mnohým veliké problémy. Přitom se běhalo převážně v parku mezi Ferdinandovým pramenem a železničním viaduktem, kde o nějakém nepřehledném terénu nemůže být řeči.

Tratě měřily zhruba 1,5 až 3 km a bylo na až 22 kontrol. Hemžení závodníků v parku připomínalo chvílemi pohyb kulečníkových koulí, jež se odrážejí od všeho, co se jim připlete do cesty.

Dobře si vedli někteří domácí závodníci z řad mládeže. Stříbrné medaile vyběhli Adéla Postránská (D10L), Martina Chladová (D12) a Mikuláš Janoch (H10L), bronzová skončila Kateřina Černá (D12).

Druhá etapa za mírně sychravého počasí měla centrum na louce u plaveckého stadionu. Na běžce v hlavních kategoriích mužů (H21) a žen (D21) čekal bonbónek v podobě hromadného startu. Po něm se vydali na kratší první polovinu závodu.

Areál byl ozvučen a hodný moderátor radil občas tápajícím sportovcům, již probíhali shromaždištěm, s nalezením divácké kontroly na rohu plaveckého stadionu.

Zábavy si však užili i jiní. Pro některé dospělé kategorie byla použita kombinace pospojovaného závodu a free orderu, kdy se na trati nalézalo jedno až tři „hnízda“ s pěti kontrolami. Ty bylo možné oběhnout v libovolném pořadí.

V posledním shluku kousek před cílem se třeba rozhodovalo o stříbru v kategorii H21. Předloňský vítěz Jarního trojúhelníku Tomáš Kamaryt z KOS Slávia Plzeň v něm zvolil horší variantu a do té doby s ním běžící oddílový kolega Ondřej Vodrážka mu odskočil o půl minuty.

Jasné vítězství patřilo Františku Kolovskému z Lokomotivy Plzeň. Mezi ženami dominovala Barbora Baldriánová z USK Praha.

Sobotní medailová nadílka byla pro „mloky“ podobná jako předešlý den. První místo pro mariánskolázeňské barvy získal Vojtěch Bartoš (H16), na druhých příčkách se objevily Kateřina Černá, Tereza Straková (D10L) a Klára Straková (HDR).

Na start nedělní etapy, jež měla doběh opět u stadionu Viktoria, se šlo asi 1,5 km do kopce, až nad bývalou dětskou léčebnu Miramonte.

Nejdelší trať mužů zavedla borce až k restauraci Koliba. Náhodným chodcům se mohla naskytnout zajímavá sportovní podívaná: ideálním postupem totiž bylo vyběhnout sjezdový svah.

Druhé místo pro mariánskolázeňské barvy získal Vojtěch Bartoš, Štěpánu Šestákovi se dařilo v kategorii H10L, doběhl první.

V součtu tří etap neobsadili pořádající „mloci“ žádnou medailovou pozici. Nejvíce to asi mrzelo v případě Kateřiny Černé v kategorii D12. Ta měla dobře našlápnuto, možná i ke zlatu. Zradila ji však třetí kontrola v závěrečné etapě, jež znamenala osmiminutovou ztrátu.

Prvenství v hlavní kategorii mužů obhájil loňský vítěz František Kolovský, v ženách se prosadila Barbora Baldriánová.

Organizátory nejvíc potěšilo, že si závodníci po všechny dny pochvalovali kvalitu postavených tratí a dokonce i dobrou úroveň map. Ty byly z větší části dílem domácích amatérských kartografů.

Celkoví vítězové kategorií a umístění závodníků z Mar. Lázní v první desítce: D10 – 1. Kamila Richtrová (KOS Slávia Plzeň), D10L – 1. Eva Baldriánová (USK Praha), D12 – 1. Tereza Šlechtová (Kralovice), 4. Kateřina Černá, 8. Linda Čechová, D14 – 1. Dagmar Biersaková (Kralovice), D16 – 1. Lucie Safrhansová (KOS Slávia Plzeň), D18 – 1. Karolína Šiková (Lokomotiva Plzeň), 4. Magda Sklenářová, D21 – 1. Barbora Baldriánová (USK Praha), D35 – 1: Lenka Hasmanová (KOS Slávia Plzeň), D45 – 1. Pavla Mrázová (Dobřichovice), D55 – 1. Jiřina Štrossová (Dobřichovice), D65 – 1. Jarmila Lohrová (Sparta Praha), H10 – 1. Dominik Průša (USK Praha), 4. Samuel Janoch, 6. Jonáš Černý, 9. Břetislav Milota, H10L – 1. Zdeněk Hejduk (Sokolov), 4. Mikuláš Janoch, H12 – 1. Kryštof Průša (USK Praha), H14 – 1. Lukáš Richtr (KOS Slávia Plzeň), H16 – 1. Jakub Zieba (Nejdek), H18 – 1. Jiří Valeš (Lokomotiva Plzeň), H21 – 1. František Kolovský (Lokomotiva Plzeň), H35 – 1. Michal Průša (USK Praha), H45 – 1. Martin Škorpil (Hořice), H55 – 1. Karel Pilař (Aš), H65 – 1. Rudolf Hrobař (Rychnov nad Kněžnou), H75 – 1. Jaromír Frey (Nejdek)

Josef Milota

KAREL PILAŘ PANU UČITELI NEODMLOUVÁ

Nejzápadnější český orientační oddíl KČT Aš není v republikovém měřítku nikterak početný či výsledkově úspěšný, patří však k těm, jež prošlapávaly orientační cestičku v dřevních dobách tohoto sportu u nás.

Už v roce 1957 se v Aši uskutečnil první ročník závodů „O Ašský štít“. A tato tradice vydržela dodnes. Letos se třetí dubnovou neděli konal v okolí vrchu Háj jubilejní 50. ročník.

I méně zdatného počtáře upoutá nesoulad číslovek, správně by těch ročníků snad mělo být víc. V osmdesátých letech při krizi členské základny se ale na čas od pořádání ustoupilo.

Ašský orientační víkend začal v sobotu klasickým závodem na mapě Kozina, jejíž prostor se nachází jižně od města na hranicích s Německem.

Drsná kopcovitá krajina se spoustou porostových detailů se nikdy neomrzí. Ani tentokrát si orientační „labužníci“ nemohli na nedostatek vpravdě dobrodružných zážitků stěžovat.

Členové početného Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK vybojovali devět umístění na stupních vítězů. Zajímavé je, že první místa brala pouze mužská část oddílu.

Nedělní závod „O Ašský štít“ – trofej pro nejúspěšnější kolektiv -, jenž nakonec získali závodníci z KOS Slávia Plzeň (“Mloci“ skončili šestí), byl zároveň přeborem oblasti na klasické trati. Za slunečného počasí se do lesa vydaly téměř dvě stovky orientačních běžců. Mírně předetailovaná mapa – zvláště v porostech se autor trochu „vyřádil“ – činila občas na postupech i v dohledávkách potíže. Ani v neděli nevyšli Mariánskolázeňští naprázdno.

Před závěrečným vyhlašováním přivítal nynější předseda ašských běžců Karel Pilař i ty, jež odvedli v průkopnických dobách orientačního běhu na Ašsku spoustu neocenitelné práce.

Byli to zakladatel oddílu a jeho dlouholetý předseda Vladimír Šulc a jeho následovník Anatol Podhajský.

Při té příležitosti vzpomněl Pilař, jak se k orientačnímu běhu vlastně dostal: „Pan Šulc, učitel matematiky a fyziky na základní škole, nám jednou oznámil, že odteď budeme běhat orientační běh. Šel jsem hned na první trénink a už jsem zůstal. Panu učiteli se přece neodmlouvá.“

Výsledky – sobota: Linie – 1. Jonáš Černý, D12 – 2. Kateřina Černá (Mar. Lázně), D35 – 2. Jana Bartošová, 3. Petra Bischofová, D45 – 2. Stanislava Opavová, H12 – 1. Václav Bartoš, H16 – 1. Vojtěch Bartoš, H45 – 1. Jan Michalec, H55 – 2. Jan Fišák (Mar. Lázně)

Výsledky – neděle: Linie – 3. Jonáš Černý, D55 – 1. Stanislava Opavová, H16 – 1. Vojtěch Bartoš, 3. Vít Macura, H20 – 3. Jan Macura, H35 – 3. Josef Milota, H45 – 3. Pavel Bína, H55 – 2. Jan Fišák

Josef Milota

NA PLZEŇSKU SE BOJOVALO O ŠTAFETOVÉ TITULY

V rámci prvního dvojkola žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu, jež se konalo na sever od Plzně u Drahotínského rybníka, se po několikaleté přestávce uskutečnil oblastní přebor tříčlenných štafet.

Zájem byl překvapivě veliký, s účastní čtyř desítek týmů pořadatelé z KOS Slávia Plzeň ani nepočítali.

Členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK přijeli v hojném počtu a do závodu nominovali sedm kolektivů. Největší počet – čtyři – měli ve veteránské kategorii HD105 (11 týmů). Tam se proto čekal nějaký zajímavý výsledek.

Titul pro Mariánské Lázně získali nejprve mariánskolázeňští dorostenci Vít Macura a Vojtěch Bartoš společně s hostujícím Jakubem Ziebou z Nejdku v kategorii H18. Hoši však neměli žádného soupeře, k triumfu proto stačilo oběhnout bez vynechání všechny kontroly.

Statečně bojovalo lázeňské žactvo ve složení Martina Chladová, Kateřina Černá a Václav Bartoš v jedenáctičlenném startovním poli kategorie HD14. Konečná šestá příčka není špatná.

Ve veteránských štafetách se hned na prvním úseku oddělilo od ostatních duo Josef Milota (Mar. Lázně) a Pavel Bartovský (KOS Slávia Plzeň). S bezpečným náskokem a v tomto pořadí přiběhli oba borci na první předávku.

Domácí Sobotová na druhém úseku však byla lepší než naše Martina Kamarytová a vytvořila pro svoje družstvo zhruba pětiminutový náskok. Ten už se lázeňskému finišmanovi Luďku Bartošovi podařilo jen korigovat na polovinu. Zvítězili Plzeňští, „Mloci“ brali stříbro.

Ostatním „vetošům“ už se tolik nedařilo. Petra Bischofová, Helena Tenglerová a Libor Černý doběhli sedmí, o příčku hůře skončili Jaroslav Macura, Jana Bartošová a Miloš Kamaryt a diskvalifikována byla trojice Jan Michalec, Stanislava Opavová a Jan Fišák.

Mariánskolázeňská trojice Michal Kamaryt, Petr Kunc ml. a Jan Macura nestačila v kategorii H21 (10 týmů) rychlému tepu a doběhla šestá.

Josef Milota

VOJTĚCH BARTOŠ A JAN MICHALEC ZVÍTĚZILI DVAKRÁT U PLZNĚ

Soutěžní sezónu zahájili orientační běžci ze západočeské oblasti druhý dubnový víkend dvěma závody na Plzeňsku. Oba pořádal oddíl KOS Slávia Plzeň.

V sobotu byla na programu krátká trať- middle – u obce Zruč-Senec. Ve zvlněném lese plném hlubokých erozních zářezů, v nichž byla umístěna většina kontrol, se ukázalo, kdo v zimě dobře trénoval fyzickou kondici. Neustálé kolmé přebíhání rýh stylem nahoru – dolů dalo všem pořádně zabrat.

O den později se dění přesunulo jižněji do spíše rovinatého lesa u Bílé Hory na severním okraji Plzně. Zdánlivě jednoduchý a vcelku dobře průběžný les protkaný sítí pravoúhlých cest a průseků však dokázal pěkně zaměstnat mozkové závity sportovců.

Druhou nejpočetnější výpravou byl Mariánskolázeňský orientační klub MLOK v počtu třicet pět mladých i starších závodníků. A to ještě necestovali všichni.

Z kvantity vykrystalizovala i nějaká kvalita. Pochvalu zaslouží hlavně Jan Michalec a Vojtěch Bartoš, jimž se podařilo zvítězit v obou závodech. .

Výsledky sobota: D12 – 1. Martina Chladová, D45 – 1. Stanislava Opavová, D55 – 3. Alena Bischofová, H16 – 1. Vojtěch Bartoš, 3. Vít Macura, H45 – 1. Jan Michalec, H 55 – 2. Jan Fišák, linie – 3. Jonáš Černý

Výsledky neděle: H16 – 1. Vojtěch Bartoš, H45 – 2. Petr Kunc st., H55 – 1. Jan Michalec, linie – 2. Jonáš Černý (Mar. Lázně)

Josef Milota

KULTURA PŘI JARNÍM TROJÚHELNÍKU

Nejen orienťákem je člověk živ. Kromě – doufejme – zajímavých orientačních závodů je možné ve dnech 26. – 27. dubna navštívit v Mariánských Lázních některé kulturní akce. V pátek hraje v hudebním klubu Na Rampě skupina ALKEHOL. Předkapelou jí bude Septic People and Hamr. Začátek bývá obvykle ve 21 hodin. V kině Slavia běží od 17 hodin animovaný film Zambezi 3D a večer od 19,30 hodin thriller s R. Redfordem Pravidla mlčení. A kousek od úšovické základní školy, kde je ubytování, se nachází hospoda U Kovárny. Tam bude od 20 hodin hrát živá bluegrassová kapela. Účinkuje obyčejně něco přes půlnoc. Je tam omezený počet míst, doporučuje se rezervace. Mají tam i nějaký sortiment minutkových a hotových jídel. Také v sobotu je k mání zajímavá nabídka. V hamrnickém rockovém klubu Morrison vystoupí večer plzeňská skupina Kníry (R´n´R punk). Kino Slavia má stejný program jako v pátek. Jinak je samozřejmě po všechny dny k dispozici kultovní úšovická hospoda Eldorádo, o jejímž programu nejlépe poinformují její nejvěrnější návštěvníci – členové oddílu Praga Praha.

LETOŠNÍ PRAŽSKÉ VELIKONOCE BYLY SNĚHOVÉ

Velikonoční svátky nejsou jen časem vyplněným pletením pomlázek, barvením vajíček a podobných folklórních činností. Lze je prožít i jinak.

O Velikonocích navštíví Českou republiku 285 tisíc zahraničních návštěvníků. Tuto informaci bylo možné nalézt před časem na nejrůznějších serverech. Našinec možná popřemýšlí, co asi tak budou ti cizinci v Čechách nebo na Moravě tropit.

Třeba mladí Dánové, ti mají program jasný, hlavně co se týče pobytu v naší metropoli. Tam teče zlatý mok skoro na každém rohu.

Pět stovek jiných návštěvníků z různých koutů Evropy – skandinávské země nevyjímaje – si přijelo do Čech také huntovat tělo a zvolilo si k tomuto účelu osady Podolí-Kvítkov a Jestřebí na Českolipsku.

Co zajímavého se v těchto místech, jež znají pouze domorodci, odehrávalo? Oddíl Kotlářka Praha uspořádal pro tisíc běžců XIV. ročník mezinárodních třídenních orientačních závodů Prague Easter – Pražské Velikonoce.

Návštěva to byla rekordní, nejen co se týče počtu, nechyběla ani opravdová kvalita. Na start se například postavily širší reprezentační výběry juniorů z Finska, Norska nebo Německa. U Hradce Králové se bude totiž letos konat juniorský světový šampionát, a tak mladí orientační běžci z ciziny přišli nasát český vzduch.

Ani ve veteránských kategoriích nebyla nouze o atraktivní soupeře. Finský tým vedl třeba Janne Salmi, jenž v letech 1995 až 2001 posbíral na mistrovstvích světa sedm medailí. Také na Pražských Velikonocích potvrdil, že pořád umí a zvítězil v kategorii H40A.

K České Lípě se vydala také čtveřice závodníků z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Ambice určitě měli. V minulosti někteří na Pražských Velikonocích vybojovali umístění na stupních vítězů. Letos to sice nezacinkalo, přesto se o úplném propadáku nedá mluvit.

Běhalo se pokaždé v atraktivním prostředí pískovcových skal. Letos to ale bylo dost na sněhu. Ve svazích se často nedalo udržet na nohou a výjimkou nebyly pády a klouzačky z kopce po zadní části těla. Zašpiněné dresy v cíli hovořily jasně.

V kategorii H50A (35 účastníků) se to jen hemžilo medailisty z minulých ročníků. Druhým místem – i když ne úplně bez chyb – vstoupil do závodu Josef Milota z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Druhý den však udělal v dohledávce na druhé kontrole excelentní pětiminutový zásek a do nedělního hendikepu vybíhal na šesté pozici necelé tři minuty za prvním.

Díky rychlému úvodu záhy stáhl dva soupeře před ním – Švýcara Aeschlimanna a Dikoše z Nového Boru. Ve trojici poté společně dorazili Nora Hellanda a Fina Lammiho. Tato pětice se zhruba polovinu pětikilometrového závodu držela společně, když na desáté kontrole zahlédla v protiběhu i vedoucího Nora Sagvoldena. Ten měl v tu chvíli zhruba minutový náskok před kvintetem pronásledovatelů. V závěru už nestačili Aeschlimann a Lammi, a tak se na dvou posledních kontrolách rozhodovalo mezi třemi běžci o dvou zbývajících medailích. Za kratší konec potáhl Milota, jenž se objevil v cíli jako čtvrtý šest sekund za třetím Dikošem. Stříbrný Helland byl v tu chvíli necelou minutu v cíli. Vítězství o půl minuty před svým krajanem uhájil Sagvolden.

Milota byl nakonec s bramborovou pozicí spokojen. Před prvním závodem by si na takové umístění ani nevsadil. Hřát ho může dílčí vítězství nad Tore Sagvoldenem v první a třetí etapě. Norský borec je totiž jedním z nejúspěšnějších orientačních běžců v historii. Na světových šampionátech vybojoval osm medailí, z toho čtyři zlaté.

Další mariánskolázeňští běžci si vedli spíš průměrně. Jana Fišáka možná rozhodila minimální sekundová porážka od Jiráska v úvodním middlu. Celkově skončil jedenáctý. Loňská vítězka Stanislava Opavová nezvládla hned první etapu – až dvacáté místo -, aby byla nakonec kvůli vynechání jedné kontroly v hendikepovém závěru diskvalifikována. Méně zkušený Jiří Červenka se spokojil s účinkováním v kategorii T3, kde byl hodnocen jako desátý.

Josef Milota

Bude letos „zimní trojúhelník“?

Zatímco v některých částech republiky již počasí připomíná spíše léto, v Mariánkách se zatím sníh drží, zuby nehty (fotka vlevo).

A ještě pro zajímavost fotka krásné jeskyně, na kterou jsem narazil v prostoru nedělního závodu. A kontrolu tam určitě neschováme…

JAN MACURA DOBĚHL U „ŠIDLOVÁKU“ ŠESTÝ

Skrýše, tajemně znějící název orientačně navigačního závodu, jehož pátý ročník se odehrál tradičně v lesích na sever od Plzně, přilákaly na start opět slušný počet milovníků pohybu na zdravém vzduchu.

V kategoriích Kompas a GPS startovalo dohromady 123 jednotlivců a vícečlenných družstev. Pořadatelé v čele se zakladatelem tohoto neobvyklého klání – plzeňským kartografem Alešem Hejnou – připravili opět čtyřhodinový závod se startem a cílem v příjemném zázemí u ranče Šidlovák na břehu rybníka téhož jména.

Na ploše zhruba 35 čtverečních kilometrů bylo rozmístěno 25 kontrol oceněných čtyřmi až deseti body. Ne všechna kontrolní stanoviště byla v lese, některá se nalézala třeba na úpatí strmých svahů u řeky Berounky.

Značnou roli kromě fyzické kondice hraje strategické uvažování co a v jakém pořadí oběhnout (obejít) a co vynechat. Stoprocentní nebyl tentokrát nikdo.

Dvě prakticky stejně početné kategorie se liší tím, co třímají v rukou, tedy kromě mapy v měřítku 1:25 000, již mají všichni stejnou. Kategorie Kompas se orientuje hlavně za pomoci buzoly, ti druzí používají GPS naváděčku. Ta je po zadání před startem uveřejněných souřadnic vede neomylně správným směrem, což je zvláště v hustším lese výhoda.

Na start se postavila šestice borců reprezentující Mariánskolázeňský orientační klub MLOK.

Nejlepšího výsledku dosáhl junior Jan Macura, jenž se ziskem 131 bodů doběhl šestý v kategorii Kompas, jedenáctou příčku obsadil Josef Milota (125 b.), patnácté skončilo duo Eliška Kuncová společně s Ondřejem Čechurou z Lokomotivy Plzeň (119 b.), 25. byli Petr Kunc a Markéta Pluháčková (108 b.) a na čtyřicátém místě byl hodnocen Jan Michalec (81 b.).

Prvenství v kategorii Kompas i absolutně patřilo už potřetí (ještě 2009 a 2012) Karlu Pilařovi ml. z KOB Sokolov, jenž nasbíral 162 z maximálně možných 179 bodů. Tento dnes již věkem nejmladší veterán si navíc v roce 2010 vyběhl ještě stříbro. Nebodoval pouze v roce 2011, to se totiž neúčastnil.

Závod se neobešel bez zádrhele, nějaký poberta zřejmě mdlého rozumu odcizil v lesíku na východním okraji Třemošné kontrolní lampion s kleštičkami. Ti, již správné místo nalezli ale nebyli ochuzeni o body, svojí návštěvu dokázali buď záznamem v GPS nebo čestným prohlášením.

Josef Milota

Na poslední lyžařský lauf této sezóny – Karlův běh – nenasadili MLOKci na lyžích nejtěžší kalibry a výsledky byly trochu slabší.
Sobotní bruslení a dětské kategorie zachraňovali Bartošovi, kteří nedělní klasiku vynechali. Zřejmě ve smyslu vyjádření jednoho, neznámého, borce. Ten v neděli ráno na dotaz proč klasiku neběží, odpověděl: “Po sobotním trápení s bruslením jsem se večer prochlastal k rozumu”.
Nedělní obsazení bylo zřejmě slabé, neboť například kategorii M65 na 22km klasicky museli zachraňovat orientační běžci – viz http://www.sportsoft.cz/cs/zavod/results/852?rid=1095&eventid=2.

JF

Jarní trojúhelník 2013

se rozběhl. Zatím zveřejněn rozpis závodu. Pro letošní rok mají žáci a dorostenci možnost získat licenci “B”. Po kratší odmlce je závod zařazen i do Českého poháru veteránů.

JRM

MLOKci

v sestavě Jana (23 km FT po kategoriích), Maruška, Vašík, Vojta (Děti), Luděk (42 km CT po kategoriích) a Fišák (23 km CT po kategoriích) se zúčastnili Šumavského skimaratonu. Díky rodině Bartošů (Rodiny) byly výsledky docela slušné, až výborné. Najdete je na sportsoft.cz/cs/zavod/overview/854.

JF

Členové rodiny Bartošů

vyválčili na Lyžařské Jizerské padesátce řadu vynikajících výsledků.

JF

Výsledky