Vojta Bartoš na Mistrovství Evropy LOB na 35. místě

Napsal Luděk Bartoš · 31. 1. 2022

V týdnu 22.1.-27.1.2022 se v bulharském Čepelare konalo Mistrovství Evropy v LOB. V české výpravě byl i Vojta Bartoš z našeho oddílu. Všechny závody se konaly na jednom místě v horách Rodopy v nadmořské výšce 1700 m n.m. Běhalo se krásnou kopcovitou přírodou, po celou dobu panovala tuhá zima. Vyjeté skútrové stopy byly kvalitní, ale trasovány “po bulharsku”, tj. docela drsně po spádnici horským svahem v lese. Sundávání lyží nebylo nic mimořádného. Kdo to dokázal vyjet i sjet, tak byl borec. Vojta průběžně zachycoval i atmosféru závodů…

Sobota – Sprint, 42. místo

V úvodním závodu byl Vojta nalosován jako třetí z 60 závodníků. To je obvykle v LOBech nevýhoda, ale tratě byly velmi dobře připravené, takže příliš zásadní to nebylo. Drobná nevýhoda však zůstává – závodníci běžící na konci startovního pole už mohli využívat různě najeté zkratky. Kromě Rusů snad všichni závodníci dělali drobné a nebo větší chyby. Vojta se dopustil několika chyb hned v úvodu trati, než si na mapu zvykl. Ve výsledcích skončil na 42. místě se ztrátou 7 minut na vítěze, ze šesti českých závodníků doběhl jako pátý a moc spokojený se svým výkonem nebyl. Stupně vítězů obsadili jen Rusové a Rusky. Mezi muži vyhrál Kiselev, který se jako jediný dostal s časem pod 15 minut.

Neděle – Sněhová vánice = snowball biatlon

Nedělní sněhová vánice na horách způsobila, že plánované sprintové štafety musely být přeloženy na úterý. Závodníci zůstali v údolí v hotelu. A toho využili nudící se švýcarská reprezentace a pro ostatní i pro sebe uspořádali náhradní sportovní program. Zúčastnilo se ho asi 6 výprav. Vojtovi se v tomto klání velmi zadařilo, společně s Honzou Haškem vyhráli a převzali si sněhový pohár pro mistry Evropy dvojic ve snowball biatlonu.

Pondělí – Middle, 35. místo

V neděli prostor závodu zasypala sněhová kalamita a tak měli pořadatelé plné ruce a skútry práce nejezdit stopy. Venku bylo -15°C, start byl odložen o 1 hodinu. Vojta potkal skútry ještě ve chvíli, kdy už běžel závod na trati. Foukal silný vítr. Doběh od sběrky byl v „hlubočáku“. Vojta byl smolně opět nalosován na začátku startovní listiny, vybíhal jako sedmý. Většina závodníků se poučila z chyb ve sprintu a při závodě se už moc nechybovalo. Nejrychlejší byl opět Kiselev z Ruska, který trať prolétl za 44 minut a druhému nadělil více jak 2 minuty. Oproti sprintu se už na stupně vítězů prosadili i další národy.

Vojta jel první část závodu na slušné úrovni. O lepší umístění ho připravila až horší volba postupu na 14. kontrolu a zaváhání na 15. kontrolu. V cíli se cítil unavený, kopce mu nešly moc vybíhat, začala se již projevovat únava z nadmořské výšky. Skončil na 35. místě se ztrátou 13 minut na vítěze, z českých borců doběhl na 4. místě. Takže drobná spokojenost.

Úterý – Sprintové štafety, DNS

Sprintové štafety jsou obvykle velmi rychlé, mapově jednodušší, ale tentokrát je stavitel trati udělal velmi nepřehledné nejen pro závodníky, ale i pro diváky – farstované okruhy byly hodně nevyrovnané. Do poslední chvíle tak nebylo vůbec jasné, kdo získá medaili. Teda kromě té zlaté – tu si pohlídali opět Rusové. Stříbro brali Švédové, když Lisa Larsen na jejich posledním úseku předběhla Norku až před cílovou čárou. Za každou zemi startují maximálně 3 smíšené dvojice, do výsledků se ale započítává jen ta nejrychlejší. Vzhledem k chabé účasti českých žen jsme postavili pouze dvě štafety. Vojta se nenominoval a tak fandil. Naši skončili na 8. místě, což je moc netěšilo, ale vzhledem k absenci naší nejlepší ženy se to dalo očekávat.

Středa – Long, DNF

Parametry trati dávaly tušit, že závod na klasické trati bude jen pro drsné týpky: 25 km vzdušnou čarou, 1100 m převýšení, hromadný start. Tratě byly farstované na 3 okruhy, foukal silný vítr a lehce sněžilo, teplota -10°C, běhalo se po hřebenech a pláních okolních kopců, nebyla nouze o nebezpečné prudké sjezdy. Plánovaný čas vítěze 90 minut se nepodařilo nikomu dosáhnout – vítězný Nor Baklid doběhl s časem 125 minut! Závodníci dobíhali na pokraji vyčerpání. Vojtovi se nedařilo už v prvním kole a to jak fyzicky, tak mapově. Rozhodl se po prvním okruhu závod ukončit a ušetřit síly do zbytku sezóny. A nebyl sám …

Čtvrtek – štafety, 1. úsek

Posledním závodem byly štafety. Vojta byl postaven na první úsek české B štafety a poradil si s ním velmi slušně. Předával se ztrátou cca 6 minut na vedoucí Rusy a cca 1 minuty na naši A štafetu. Naše mužská A štafeta doběhla i díky výbornému výkonu finišmana Petra Horváta do cíle na 5.místě a vylepšila tak celkový dojem z české účasti v předchozích závodech.

Jak to zhodnotit?

Závody byly náročné a zajímavé a přinesly Vojtovi spoustu zajímavých zkušeností, které využijeme i při trénování s naší mládeží.

Z našich závodníků se pokaždé do TOP20 dostal pouze Petr Horvát, ale i on letos doufal v mnohem lepší výsledky. Vojta se svými výsledky spokojený nebyl, ale sezóna ještě nekončí. Při návratu domů panovala mezi závodníky shoda, že nedostatečná aklimatizace se projevila téměř u všech členů výpravy. Zatímco Rusové, kterým se v Bulharsku velmi dařilo, byli v bulharských horách již 2 týdny předem, Norové 1 týden a švédská výprava týden před šampionátem trávila v nadmořské výšce v Itálii, tak naši se do konání závodů vypravili jen dva dny předem brzo ráno autem (cesta 17 hodin). Snad to bude pro vedoucí při plánování dalších závodů v nadmořské výšce pro všechny dostatečným poučením.

O tom … a třeba i o strastiplném cestování přes Srbsko a Maďarsko, příjemném ubytování, pádech soupeřů či posypaných cestách na trati, snowball biatlonu a dalších zážitcích si raději nechte vyprávět od Vojty osobně.

Bulharští pořadatelé sice postavili hezké tratě, ale zbytek organizace postrádal úroveň mistrovství Evropy. Oproti jiným předcházejícím akcím nebylo mistroství Evropy divácky zajímavé – live výsledky měly výpadky, youtube přenosy stály za starou bačkoru a GPS tracking byl zveřejněn vždy až několik hodin po závodě.