Archiv roku 2011
MLOK archiv článků z roku 2011
Naše největší úspěchy v roce 2011
Západočeský oblastní žebříček
3. místo v kategorii D45 Stanislava Opavová
1. místo v kategorii H10 Václav Bartoš
3. místo v kategorii H18 Jan Macura
2. místo v kategorii H20 Michal Kamaryt
1. místo v kategorii H35 Luděk Bartoš
2. místo v kategorii H45 Jaroslav Macura
3. místo v kategorii H55 Jan Sklenář
3. místo v kategorii H65 Jan Sklenář
Západočeské oblastní přebory
Middle 26.3.
1. místo v kategorii D55 Stanislava Opavová
1. místo v kategorii H10 Václav Bartoš
3. místo v kategorii H18 Jan Macura
1. místo v kategorii H45 Jan Michalec
3. místo v kategorii H55 Jan Sklenář
Klasika 9.4.
2. místo v kategorii D45 Helena Tenglerová
2. místo v kategorii H10 Václav Bartoš
3. místo v kategorii H18 Jan Macura
1. místo v kategorii H20 Michal Kamaryt
1. místo v kategorii H35 Luděk Bartoš
2. místo v kategorii H55 Jan Fišák
Dlouhá 30.4.
3. místo v kategorii D35 Martina Kamarytová
3. místo v kategorii D45 Helena Tenglerová
2. místo v kategorii D55 Stanislava Opavová
1. místo v kategorii H45 Josef Milota
Sprint 28.5.
1. místo v kategorii H20 Petr Tengler
1. místo v kategorii H55 Jan Fišák
2. místo v kategorii H55 Jan Sklenář
Český žebříček B
2. místo v kategorii D55 Stanislava Opavová
1. místo v kategorii H40 Josef Milota
Mistrovství republiky
Middle 11. – 12.6.
3. místo v kategorii H65 Jan Fišák
Sprint 2.9.
3. místo v kategorii H50 Josef Milota
Štafety 8.10.
3. místo v kategorii H165 Jan Michalec, Jan Sklenář, Josef Milota
Družstva 9.10.
2. místo v kategorii DH275 Jan Michalec, Stanislava Opavová, Jan Sklenář, Radmila Miturová, Josef Milota
Prosím o připomínky a doplňky.
JF
Mikulášská schůze
Děkuji všem zúčastněným, včetně dětí, za příjemný večer. Maškary byly opravdu neodolatelnéSnad nevadilo, že děti nešly domů hned po večerníčku. Neoficiální zakončení se pro dospělé protáhlo skoro k půlnoci.
JF
PĚT ORIENTAČNÍCH PRVENSTVÍ Z OBLASTNÍHO ŽEBŘÍČKU PUTOVALO DO MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ
Orientační běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK dokáží každoročně na nejrůznějších úrovních kvalitně reprezentovat své město. Ani tento rok nebyl výjimkou.
Celoroční žebříček západočeské oblasti čítal v tomto roce 23 závodů. Pět jich uspořádal KOB Sokolov, třikrát se běhalo v Mariánských Lázních a Nejdku a po dvou akcích připravili sportovci z Aše, Kralovic, Ostrova, Jesenice, Lokomotivy Plzeň a Slávie VŠ Plzeň. Do celkového hodnocení se počítalo s dvanácti nejlépe zaběhnutými závody.
Z početného mariánskolázeňského oddílu uspěli Luděk Bartoš v kategorii H35
a jeho syn Václav v kategorii H10 Oběma patřilo první místo. Třetí skončili Jan Macura v kategorii H18, Stanislava Opavová v kategorii D45 a Jan Sklenář v kategorii H55. Byť nemedailové ale rozhodně pěkné jsou pátá a šestá příčka Víta Macury a Vojtěcha Bartoše v kategorii H14.
V B žebříčku Čechy se dařilo trojici „MLOKů“. Josef Milota sice dvakrát z osmi akcí absentoval, první místo v kategorii H40 ale obhájil. Šanci na celkové prvenství měla i Opavová v kategorii D55. Nezdařily se jí však dva poslední závody při Světovém poháru v Liberci. Druhá příčka ale určitě není k zahození. Pátý skončil Sklenář v kategorii H65.
V Českém poháru veteránů, do něhož se kromě závodů B žebříčku Čechy a Morava započítávají také všechna republiková mistrovství a většina vícedenních závodů v roce, se umístil nejvýše Milota – na osmnáctém místě z 897 mužů nad 35 let, kteří získali alespoň jeden bod.
Ani z českých veteránských šampionátů neodjížděli Mariánskolázeňští s prázdnou. Individuální úspěchy získali Jan Fišák třetím místem v kategorii H65 na krátké trati v Nesměři a Milota kovem stejné hodnoty v kategorii H50 v orientačním sprintu v Boskovicích. K tomu se přidal i kolektivní zdar ve štafetách v kategorii H165 (3. – Jan Michalec, Sklenář, Milota) a historicky první umístění v kategorii družstev DH275 (2. – Michalec, Opavová, Sklenář, Radmila Miturová, Milota) u Mohelnice.
K nim se ještě připojili manželé Luděk a Jana Bartošovi, kteří na M ČR v rogainingu v Bělé nad Radbuzou skončili na stříbrné příčce v závodě na šest hodin v kategorii MIX.
Za úspěchy, jež ale patří hlavně radiovému oddílu z Chebu, lze určitě považovat rovněž bronzovou medaili mariánskolázeňského Michalce .
V kategorii veteránského družstva M50 z MS v radiovém OB, které se konalo na začátku září v Rumunsku, a jeho zlato na M ČR ve foxoringu v kategorii H50 a stříbro z M ČR štafet v kategorii H40.
Co se týče budoucnosti, nevypadá to s orientačním během v Mariánských Lázních špatně. Kolem tří potomků manželů Bartošových se postupem času objevilo dalších asi deset dětí, jež pravidelně někdy i se svými rodiči absolvují tréninky. Z této skupiny se zatím dobře jeví třeba devítiletá Martina Chladová. Ta v kategorii D10 odběhla již čtyři regulérní závody a v oblastním žebříčku jí patřilo celkové osmé místo.
Josef Milota
Uplynulo přesně 32 let od doby, kdy italské sportovce napadlo, že připravit zajímavý orientační závod se dá i mimo les.
Na tento nápad je určitě přivedla existence benátské laguny s její spoustou kanálů, mostů, náměstí, ulic, uliček a průchodů. Letošní ročník závodu Meeting Orientamento Venezia 2011 přilákal druhou listopadovou neděli na start téměř čtyři a půl tisíce závodníků z celé Evropy.
Od pádu „železné opony“ začali tuto akci navštěvovat hojně i Češi. I tentokrát jich bylo přítomno několik set včetně sedmi členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK.
Většina českých návštěvníků využívá organizátorských schopností bývalého reprezentanta Roberta Zdráhala z Olomouce a cestuje autokary s ním v rámci početného týmu Haná orienteering.
Před pár lety napadlo Zdráhala, že jezdit na jih kvůli jednomu byť velmi atraktivnímu závodu je trochu přepych. Přichystal proto v podstatě jen pro Čechy další dvě akce sprintového charakteru pod názvem Adriatic Meeting, které nedělním Benátkám předcházejí.
Už v pátek se 250 orientačních nadšenců proběhlo v Brendole na náhorní plošině s členitým golfovým hřištěm. Technicky to byl velmi obtížný závod na tratích od 2,5 do 5 km. Do cíle se dalo dostat za nějakých patnáct dvacet minut ale i o půl hodiny později.
Milovníci golfu, jimž při čtení těchto řádků vstávají vlasy hrůzou na hlavě, mohou být alespoň trochu klidní, greeny byly zakázaným územím.
Z mariánskolázeňských běžců se do popředí nikdo neprosadil. Devátý doběhl Jan Sklenář v kategorii M65, desáté příčky obsadili Jana Sklenářová ml. v kat. W21(na fotce z nedělního závodu), Jana Sklenářová st. v kat. W45 a Radek Tomis v kat. Open.
A pak přišla očekávaná neděle v Benátkách. I ti, kteří tu byli už po bůhvíkolikáté, si po odstartování připadali jako na premiéře. Město na laguně se nikdy neomrzí a pokaždé přináší nové situace.
Na nejdelší mužské trati 11,2 km v kategorii Elita (149 účastníků) zvítězil člen lotyšské reprezentace Jonas Gvildys za 1 hod., 9 min. a 54 s. Mezi ženami se z vítězství radovala Češka Šárka Svobodná.
Nejlépe z Mariánských Lázní zaběhla Opavová v kategorii W55 (17., 62 účastnic). Pěkným výsledkem bylo i Tomisovo 28. místo v kategorii M21C (116 účastníků). Ostatní se objevili ve čtvrté desítce nebo i dále.
Český Haná orienteering team, jehož byli Mariánskolázeňští součástí, vyhrál soutěž družstev. Stejně jako loni, předloni, předpředloni…
Pepa Milota
Naši zástupci na Velké kunratické:
84. (ze 158) Vašík Bartoš (kluci mladší, 370 m)
27. (ze 188) Vojta Bartoš (žáci mladší, 840 m)
177. (z 347) Luděk Bartoš (muži 40-49 let, 3 100m)
klikni zde:
třetí zprava – Luděk
Mistrovství Ostravy ve sprintu
Mistrovství Ostravy ve sprintu 30.11.2011 v kategorii D45
vyhrála Radka Miturová
Závěrečné dvojkolo žebříčku západočeské oblasti uspořádal oddíl z Jesenice v místech, která už svými názvy navozovala nějaký romantický zážitek.
V centru sobotního závodu – v chatkovém kempu Račí hrad (nebo Račihrad?) – se běhalo na sedm let staré mapě, problémy s tím ale moc velké nebyly. Tratě měly zkrácené parametry a snad jen kontrola výrazný strom v hustníku, kde těch obřích stromů bylo o pár víc, přinesla nějaké ztrátové sekundy.
Nedělní, rozsáhlejší mapa Lovíč u chatkového tábora Eldorádo, která vznikla před pěti lety, připravila větší vzrušení. Kontrola nesoucí popis roh hustníku, který měl být navíc podle mapy obklopen méně průchodným porostem, už přinášela určité pochybnosti. Široko daleko se totiž rozprostíral normální vzrostlý les.
Výhodou převážně zelené mapy bylo, že se skoro všechny porosty bez rozdílu barev daly vcelku normálně proběhnout.
Dokreslené fialové křížky znamenaly občas nové oplocenky, jindy zase nové paseky, někdy kombinaci obého. Kousek před cílem při kolmém proběhnutí středem dlouhé dokreslené paseky se závodník ocitl docela jinde, než předpokládal. Pořadatelem bylo ale v cíli sděleno, že tyto nové situace byly dokresleny, nikoliv domapovány. Aha!
Členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK přijelo na derniéru skoro dvacet, na stupních vítězů se však objevilo jen pár jmen. Zbytek už po sezóně asi vyklusával nebo se ukládal k zimnímu spánku.
Nezklamala (jako obvykle) Stanislava Opavová, která dvakrát zvítězila v kategorii D45. Stejně úspěšný byl i Jan Macura (na obrázku uprostřed) v kategorii H18.
Bronzový doběhl v sobotu Luděk Bartoš v kategorii H35, jenž si další den střihnul hlavní kategorii mužů H21. V ní skončil na osmém místě.
Za zmínku stojí ještě sobotní čtvrtá příčka Jaoslava Macury v kategorii H45 a stejná umístění Václava Bartoše (v sobotu v H10, v neděli v H12).
Na nedělní klasickou trať přijel pořádný borec – Petr Fodor z Turnova (několikanásobný medailista z MS v ROB a také člen vítězného družstva DH21 z posledního M ČR). Kvalita se projevila. Nejlepší západočeský závodník Tomáš Kamaryt ze Slávie VŠ Plzeň urazil 10 km dlouhou trať za 68:37, Fodor byl o deset a půl minuty rychlejší.
Josef Milota
Mariánskolázenští veteráni jezdí poslední roky pomerne pravidelne na Mistrovství CR štafet a družstev. Nejaké ty placky ze štafet se jim již podarilo získat, ve družstvech však ješte nikdy neuspeli. Tedy až do letošního roku. Konkurence v obou disciplínách je cím dál víc hustejší a umístit se na bedne je težší a težší.
Letos se klubové šampionáty konaly na kopci v okolí hájenky Strítež asi 10 kilometru JZ od Mohlenice za poradatelství klubu KSU.
Les byl vcelku dobre prubežný a trate rychlé, tedy dokud se bežci nedostali do bílo-zeleno-žlutých porostových pasáží – spíše plantáží, kde byly umísteny v podstate všechny kontroly. Tam se uplatnila zkušenost a notná dávka fantazie, kterou predtím urcite museli vyvinout i mapar a stavitel. Metoda hledání formou „na tušáka“ slavila obcas úspech.
Panovalo sychravé pocasí a vetšinu casu trávili úcastníci radeji v klubových stanech.
Pro trojici „mloku“ se závod nezacal vyvíjet nijak príznive. Rozbíhac Honza Michalec asi ctvrt hodiny pred polednem zjistil, že si v aute na parkovišti (1,8 km vzdáleném) zapomnel závodní boty. Start ve 12,10 hod. pochopitelne nestihl, navíc byl z neplánovane dlouhého rozklusání notne unavený. Když si vycítal cip, brali ostatní do rukou mapy a mizeli v lese. Michalec mel asi stometrovou ztrátu. Ta ale nemela vliv na jeho desetiminutové manko na mnohem rychlejšího Stárka (TUR 1). Za temi ostatními už to ale bylo jen pet minut a méne. Dobehl ctvrtý.
U nejstaršího clena týmu Honzy Sklenáre šlo hlavne o to, aby to nekde nezasekl. Pomeroval se totiž i s borci o dvacet let mladšími. Predával jako sedmý. Na vedoucí Ácko Turnova to bylo v tu chvíli 16 minut, na druhý Šternberk ale jen minut deset.
Letos nevyrovnane behající Pepa Milota na tretím úseku si pro svuj nejlepší závod sezóny vybral naštestí tuto sobotu. Za celou dobu ztratil jen neco do dvou minut na nekolika dohledávkách. (4,6 km – 32 minut, nejlepší cas na úseku). Postupne v lese nekde minul TZL a SBR, pak nekde v pulce opustil VRL. Když kontrolu pred diváckým úsekem predbíhal TUR 2, zacal tušit, že to vypadá dobre. Záverecný pytlík zvládl a byl z toho bronz za vítezným Šternberkem jemuž zabehli na 2. a 3. úseku výborne Tomové Zdráhal a Václavek. Stríbro bral Turnov 1.
Pak vyrazila do lesa Stána Opavová. U ní je vždycky jistota vyrovnaného výkonu. Desetiminutovou ztrátu smazala na polovinu! Priznala, že jí dost pomohlo, že se cást závodu honila s Víchovou (LPU).
Honza Sklenár (na obrázku predává Radce) si vedl nad ocekávání dobre a posunul družstvo na ctvrtý flek. S velezkušeným Uherem (VSP) souperit ovšem nemohl. Ztráta na jeho cas, který byl samozrejme nejlepší, byla ale jen šest minut, což je dost lichotivé.
Na ctvrtém úseku se díky famóznímu výkonu Horové utrhl USK Praha a o vítezi bylo rozhodnuto. Naše Radmila Miturová bežela spolehlive a na predávce byla skoro stejne s Bravenou (VBM). Kejmil Arnošt (VSP) mel už v té dobe porádný náskok a ctyri minuty už byl v lese Knap (LPU).
Pepa Milota vybíhal na tretím až ctvrtém míste témer shodne s Hiršem (VBM). Toho pak do poloviny závodu asi trikrát videl. Trate ale byly dost rozhozené. Když pak na predposledním delším postupu predbíhal pardubického borce, asi trochu zpohodlnel, nebot na porostové kontrole pred diváckým úsekem udelal v hustnících trestné kolecko skoro za dve minuty. Vše tak mohlo být ztraceno. Záverecný pytlík i pres jednu pulminutovou váhacku ale zvládl a do cíle pribehl jako druhý.
To ale ješte nebyl konec. Rozklepaný Pepa totiž omylem orazil v predávkovém koridoru a teprve asi po pul minute zevlování na transparent cíl si svuj omyl uvedomil a dodatecne chybu napravil. Bronzový Knap naštestí pribehl až o minutu pozdeji.
Dve klubová umístení behem jednoho mistrovského víkendu je pro nás výsledek jako hrom. Na konci sezóny to budeme muset nekde porádne oslavit.
Pepa M.
Předposlední dvojkolo žebrícku západoceské oblasti pripravili pro zhruba stopadesát závodníku clenové oddílu z Ostrova. Oba závody se bežely na mape Cerné jezero a mely shromaždište tradicne na louce u obce Lužec.
V sobotu se využila menší západní cást, což byl v podstate jeden porádne protáhlý hreben. Trochu to pripomínalo nedávný rovnež sobotní závod v Nejdku. Behalo se v podstate jen po vrstevnicích nebo se hrbet kolmo prelézal.
Z našich závodníku se darilo nejlépe Stáne Opavové v D45 (na snímku uprostred) a Pepovi Milotovi v H45, kterí ve svých kategoriích zvítezili. Druhá byla Martina Kamarytová v D35 a dve tretí prícky obsadili Vojtech Bartoš v H14 a Ludek Bartoš v H35.
V nedeli se závodilo na mnohem pestrejší východní cásti. Trate z rukou Aleše Rittera byly dle mého mínení asi to nejlepší, co tam kdy Ostrovští zatím postavili, prekvapil slušný pocet dlouhých postupu na volbu. Ani toho prevýšení nebylo na trati tolik, leccos se dalo obehnout.
Prvenství jsme sice nezaznamenali, zato jsme meli na konte ctyri stríbrné prícky díky Ludkovi Bartošovi, Vojtovi Bartošovi, Honzovi Macurovi v H18 a opet Martine Kamarytové. Prekvapivé tretí místo urvala Kathrin Bínová v D35.
Pepa
